Anton Šovanek ze Srbska z šesté generace Čechů, kteří odešli do Banátu. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Čeští krajané v Srbsku jsou hrdí na své kořeny, někteří se i učí česky

  • 8
Krajanský turnaj ve fotbale, hudební festivaly nebo dodržování tradičních lidových zvyků. To všechno pomáhá české krajanské komunitě v Srbsku udržovat si své kořeny. Pomáhá jim v tom i učitel češtiny Stanislav Havel, kterého do srbské části Banátu vyslaly české úřady. „Češtinu se ke mně chodí učit malé děti, ale třeba i osmdesátiletý pán,“ řekl ČTK v Bělehradě Havel.

Češtinu krajany učí už třetí rok. Do Srbska se dostal poté, co vyhrál výběrové řízení pořádané Domem zahraniční spolupráce, což je příspěvková organizace českého ministerstva školství.

Fotogalerie

Stejně jako do srbského Banátu posílá české učitele i k dalším českým komunitám po celém světě včetně Rumunska, jižní Ameriky nebo USA.

K české národnosti v Srbsku se hlásí asi dva tisíce lidí. I když jsou na své české kořeny velmi hrdí, většina z nich mluví jen srbsky a podle Havla pouze nejstarší generace ještě doma používá češtinu. Do jeho hodin češtiny ale dochází asi 100 lidí, z toho šedesát dětí. Věkový rozptyl je od pěti do 80 let.

Poslední rok se podle Havla hlásí do výuky i lidé, kteří chtějí odejít do České republiky za prací. Naučit se tak chtějí věty, které by mohli v zaměstnání použít, například „nemohu přijít do práce, protože mám horečku“.

Mám rád Srbsko a nemám rád Kosovo, řekl Zeman po příletu do Bělehradu

České úřady umožňují lidem ze Srbska a Černé hory získat ročně v Česku až 3 000 zaměstnaneckých karet. Například pro středně a nízko kvalifikované pracovníky byl vypsán takzvaný Režim Srbsko, do kterého se během roku do začátku září zařadilo 1 650 srbských občanů, sdělilo ministerstvo vnitra.

Vypsaný program se týká všech občanů Srbska. Čeští krajané ale podle místopředsedy České národní rady Štefana Klepáčka odchází za prací do České republiky dlouhodobě, místní komunita tak slábne. Důvodem jsou podle něj nižší platy v Srbsku.

Klepáček se o českou krajanskou komunitu v Srbsku stará dlouhodobě, zakládal české besedy i další instituce. ČTK řekl, že když s prací začal, neuměl česky, za což se velmi styděl. Ambasádu proto požádal, aby zajistila českého učitele. Česky se tak naučil on i mnoho dalších členů komunity.

„Jsem velmi spokojen, kolik máme žáků. Ale nejenom Češi, i Srbové mají zájem,“ poznamenal. „Co je pro mě nejkrásnější? Když slyším školní zvonek, který oznamuje, že začíná výuka češtiny,“ dodal.

Český učitel v srbském Banátu má podle Havla na starosti i pomoc s pořádáním kulturních a společenských akcí. Krajané podle něj velmi dbají na tradice, nepřetržitě tak od svého příchodu do Banátu v devatenáctém století třeba slaví masopust, pálí čarodějnice nebo vynáší Moranu.

Pořádají ale také například fotbalový krajanský turnaj nebo dva hudební festivaly, z nichž jeden spolupracuje se známým hudebním festivalem Banát, který se každoročně za účasti českých hudebníků koná v rumunském Banátu v Eibentálu.

Krajané jsou podle Havla na své češství velmi hrdí. „Když je někdo Čech, tak to pro ně hodně znamená,“ podotkl. Oblíbení jsou i u Srbů. „Soused vám i řekne, že je rád, že jste Čech. Kdybyste ale byl součástí nějaké jiné menšiny, tak to už by byl problém,“ dodal.