Čtrnáctý listopad 1960 byl pro šestiletou Ruby velký den. V první třídě přecházela do nové školy. Na rozdíl od jiných dětí ji tam však nevítaly usměvavé učitelky, aby ji představily novým spolužákům, nečekalo ji seznamování s budoucími kamarády o přestávkách.
Nástup na základní školu Williama Frantze v louisianském New Orleans doprovázely protesty a nadávky. Dívka se stala první černoškou, kterou na tuto čistě bělošskou školu vzali. Byla také nejmladší ve skupině dětí tmavé pleti, které tehdy prošly testem a mohly na Jihu začít studovat po boku bělochů.
„Pamatuji si, že v ulicích stály barikády. Byli tam policisté, všude plno lidí. Když jsem to uviděla, okamžitě jsem si pomyslela, že je svátek Mardi Gras. Netušila jsem, že jsou tam proto, aby mi zabránili v odchodu do školy,“ vzpomínala před lety Bridgesová v televizi PBS. Strach prý necítila.
Nevěděla, že právě píše novou kapitolu amerických dějin. „Doma mi jen řekli, že jdu do nové školy a že se tam mám chovat slušně,“ pokračuje. Původně měla holčička na Frantzovu základku nastoupit s pěti dalšími Afroameričany, zapsala se však jediná. A sama nakonec zůstala celý školní rok.
Do první třídy začala chodit šest let poté, co americký Nejvyšší soud oficiálně zakázal rasovou segregaci studentů ve veřejných školách. Ta se nesla v duchu hesla „odděleně, ale s rovnými právy“. V jižanských státech ovšem odpor vůči černochům soudním rozhodnutím neustal.
V roce 1957 musela devět černošských středoškoláků v sousedním státě Arkansasu chránit armáda poté, co je sám guvernér s národní gardou v zádech odmítl pustit do školy. Také Ruby v Louisianě dostala ochranku.
Každý den ji do školy doprovázeli čtyři federální policisté. Nabádali ji, aby se nedívala nalevo ani napravo, jen dopředu. Nechtěli totiž, aby viděla naštvané obličeje demonstrantů a nenávistné nápisy na transparentech. To, co při cestě do školy slýchala, však ovlivnit neuměli.
Učitelé přijetí černošky bojkotovali
První den se vyučování navíc vůbec nekonalo. Rozlícená ulice skandovala, že o integraci nestojí. „Nechceme tu negra, toto je bílá škola,“ nadávala na kameru jedna z místních žen. „Neviděli dítě, ale změnu a všechno to, o co si mysleli, že přijdou,“ míní Bridgesová.
„Poté, co jsem vešla do budovy, všichni ti lidé spěchali dovnitř, aby si odvedli své děti. Přes pět set dětí toho dne opustilo školu,“ vypráví. Celý den tak proseděla v ředitelně. Být v jedné třídě s černochem navíc odmítli také učitelé. Jedna vyučující se však proti nenávistné náladě přece jen vzepřela.
Mladá učitelka z Bostonu Barbara Henryová se Ruby ujala a v prázdné učebně se jí věnovala celý rok. „Ukázala mi své srdce a já zjistila, že i když vypadala stejně jako ti lidé venku, byla úplně jiná než oni. A že záleží na tom, co je uvnitř nás,“ řekla Bridgesová. Koncem školního roku byl naštvaný dav čím dál menší a ve druhé třídě už Ruby zase měla spolužáky, píše encyklopedie Britannica.
Příběh inspiroval umělce Normana Rockwella, který podle něj namaloval obraz. Ten se nakonec dostal až do Bílého domu, kde si ho pověsil první černošský prezident Spojených států Barack Obama. „Dívka na této malbě ve svých šesti letech o rasismu nevěděla absolutně nic,“ vyprávěla Bridgesová v roce 2011, když se s Obamou setkala. Prezident jí řekl, že nebýt jí, možná by v čele USA vůbec nebyl.
„Z té prázdné školní budovy jsem si odnesla lekci, že o odporu jednoho k druhému ve chvíli, kdy přijdeme na svět, nikdo z nás nic neví. Je to něco, co nám ostatní předávají. Tehdy jsem se naučila, že bychom neměli nikoho soudit podle barvy jeho pleti,“ cituje stanice BBC někdejší žačku.
Z té i díky zkušenostem ze školních let vyrostla bojovnice za dodržování lidských práv. V roce 2014 město New Orleans Bridgesové odhalilo sochu v podobě malé dívky s copánky. „Nejhorší pro mě bylo, že jsem v té velké školní budově byla pořád sama, každý den po celý rok. To by zasáhlo každé dítě,“ řekla při té příležitosti agentuře AP.
Už tehdy varovala, že je napětí mezi černou a bílou rasou ve Spojených státech vysoké. „Zase. Jako bychom znovu žili v šedesátých letech, což je ostuda,“ dodala. A dnes, kdy Američané kvůli smrti zatčeného černocha George Floyda mluví o své otrokářské historii a rasistické současnosti, se Bridgesová k situaci také vyjádřila.
Rosa Parksová: tichá žena, která dokázala otřást Amerikou |
Prostřednictvím populární zpěvačky Seleny Gomezové na Instagramu zveřejnila vzkaz mladým generacím spolu se záběry právě z doby, kdy první děti tmavé pleti mířily do škol.
Materiál pochází z dokumentu Děti se dívaly (The Children Were Watching) a kromě rozzuřených matek spílajících „negrům“ ukazuje také ženu, která navzdory protestům svou dceru do školy nové éry přivedla. „Bylo pro mě důležité ukázat její příběh světu,“ popisuje Bridgesová fanouškům zpěvačky.
A zároveň vysvětluje, proč nepříjemné záběry po téměř šedesáti letech oprášila. „Pomůže vám to pochopit, proč si myslím, že my, černí a hnědí bratři a sestry musíme v tomto boji zůstat jednotní, abychom zachránili černé a hnědé životy. Chci, abyste si pamatovali, že je to naše společná historie. Toto je vaše dědictví.“
Ruby Bridgesová na Instagramu sdílela záběry z doby, kdy šla poprvé do školy. Rasisté proti tomu tehdy protestovali v ulicích New Orleans:
