Sesazený předseda katalánské vlády Carles Puigdemont, čekající v Belgii na rozhodnutí o vydání madridské prokuratuře, vyzval před regionálními volbami 21. prosince nejen k volebnímu „potvrzení“ deklarace o nezávislosti Katalánska, ale překvapivě i k plebiscitu o členství v Evropské unii.
„EU je dnes... zastaralým klubem v úpadku,“ řekl o víkendu v rozhovoru pro izraelskou televizi. „Počkejme, co tomu řeknou Katalánci. Možná těch lidí, kteří chtějí být součástí dnešní Unie, není tolik,“ dodal.
Katalánsko má s Unií smůlu, Brusel je na straně Madridu |
Puigdemontova slova jsou prudkým obratem od jeho dosud jasného proevropského postoje. Dají se pochopit. Během katalánské krize mu vedení Unie dalo mnohokrát najevo, že za jediného partnera pro jednání považuje španělskou vládu v Madridu.
Potíž je však v tom, že k Puigdemontově výzvě zůstala hluchá i jeho vlastní Katalánská demokratická evropská strana (PdeCat) a její dřívější koaliční partner Demokratická levice Katalánska. Obě strany v pondělí oznámily, že nadále podporují setrvání regionu v EU.
„Svými slovy podle všeho nepotěšil nejen své straníky, ale především umírněné fanoušky nezávislosti, které nyní hodně znervózňuje odliv mezinárodního byznysu z regionu po referendu o nezávislosti z 1. října,“ komentoval to v úterý britský list The Telegraph.
„Být něčím jako Massachusetts“
Obě tyto hlavní separatistické strany se zároveň dohodly, že se ve svých předvolebních programech vzdají snah o jednostranné vyhlášení nezávislosti. Slibují jen, že se budou snažit o bilaterální jednání s Madridem a EU s cílem prosadit vytvoření nezávislé Katalánské republiky.
K „ochlazení“ separatistických vášní pak vyzval i Artur Mas, předchůdce Puigdemonta v čele Katalánska. On sám byl dříve odsouzen k dvouletému zákazu působení v politice za zorganizování nezávazného hlasování o nezávislosti v roce 2014.
Podle Mase by nyní Katalánsko nemělo činit žádné závažné kroky k nezávislosti ani v případě, že by v prosincových volbách separatisté dosáhli jasného vítězství. „Nemůžeme pokročit, pokud nezískáme solidní podporu v zahraničí,“ citoval Mase zpravodajský server Politico.
Mas, který byl premiérem regionu v letech 2010 - 2016, je přitom stále vlivnou osobností – patří mezi zhruba desítku lidí, kteří dosud společně ladili katalánskou cestu k nezávislosti. Nyní spíš podle svých slov doufá, že se Unie zbaví snahy o centralizaci a promění se v jakési Spojené státy Evropy. „Tam nebude potřeba být nezávislými – mohli bychom být něco jako stát Massachusetts v USA,“ dodal.
Katalánská krizeZÁSAH: Madrid převzal vládu nad Katalánskem POLITOLOG: Katalánsku uškodili jeho vůdci GIRONA:Trpaslík z Katalánska skolil Real REPORTÁŽ: Mlčící většina nezávislost nechce REFERENDUM: Madrid tvrdě zasáhl při hlasování FAKE NEWS: Staré snímky a fotomontáže VYSLANKYNĚ: Katalánce zajímá dělení ČSFR KATALANISTA: Madridu ujely nervy PUIGDEMONT: Premiér Katalánska hraje vabank |
Z nynější krize viní Mas především španělského premiéra Mariana Rajoye, který několikrát zablokoval rozšíření katalánské autonomie. „Snem španělských byrokratů je, aby se Madrid stal něčím jako Paříž, zatímco Barcelona byla městem druhé kategorie,“ řekl.
K ústupu z ostře separatistického postoje nepochybně mnohé vedou průzkumy veřejného mínění v Katalánsku. Například podle toho posledního, který zveřejnil španělský list El País, mají separatisté zhruba padesátiprocentní šanci na to, že získají v regionálním parlamentu nadpoloviční většinu křesel. A to jen díky zdejšímu volebnímu systému, který „přidává“ mandáty nejsilnější straně či koalici. Šance, že by ve volbách získali i nadpoloviční většinu hlasů, je podle stejného průzkumu jen zhruba 20procentní.
Podobně koneckonců dopadly i předchozí volby v roce 2015 – separatisté získali nadpoloviční počet křesel, ale celkově pro ně hlasovalo jen 48 procent voličů.
