Ve 48 evropských zemích bylo během prvního pololetí tohoto roku zaznamenáno 89 994 případů spalniček, což je více než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím loni, kdy bylo potvrzeno 44 175 výskytů.
Během letošního prvního pololetí už bylo v Evropě zaznamenáno více případů spalniček, než za celý loňský rok. Na základě loňských statistik WHO nově už nepovažuje Českou republiku, Británii, Řecko a Albánii za země, v nichž jsou spalničky považovány za vymýcené.
Ve světě bylo od ledna potvrzeno více než 360 tisíc případů, což je podle WHO nejvíce od roku 2006 a téměř trojnásobek oproti stejnému období loňského roku. Nejpostiženějšími zeměmi jsou Kongo, Madagaskar a Ukrajina. V roce 2017 spalničky podle odhadů způsobily 109 tisíc úmrtí, většinou šlo o děti mladší pěti let.
Očkujte, vyzvala WHO
Nárůst počtu případů spalniček byl zaznamenán v téměř každém regionu po celém světě. Nemoci, které může děti zabít nebo jim způsobit vážné postižení, se přitom dá předcházet očkováním, uvedla ve svém prohlášení Světová zdravotnická organizace.
Třetina lidí očkovaných proti spalničkám nemá v těle dostatek protilátek |
Podle Kate O’Brienové z WHO stojí za nárůstem špatné zdravotnictví v některých zemích, ale rovněž i šíření dezinformací o očkování. „Šíření dezinformací považujeme za stále větší hrozbu,“ uvedla O’Brienová. „Vyzýváme proto provozovatele sociálních sítí, komunity, vůdce i další lidi, kteří se veřejně vyjadřují, aby se ujistili o tom, že sdělují přesné a vědecky důvěryhodné informace,“ dodala.
České ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že letos už spalničkami onemocnělo 585 lidí, přičemž loni jich bylo 203 za celý rok. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je příčinou růstu počtu onemocnění klesající proočkovanost populace
Vojtěchův náměstek a současně předseda České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Roman Prymula řekl, že příčinou současné epidemie je vyvanutí imunity z vakcíny v dospělosti spolu s nízkou proočkovaností a nákazami ze zahraničí. Zavedení přeočkování dospělých ale podle něj zatím není na stole, protože protilátky by zvýšilo jen dočasně.
Podle Prymuly je proočkovanost v Česku v současné době pod 90 procenty populace, v Praze ještě nižší. „Mezi nemocnými dětmi byla naprostá většina těch neočkovaných,“ uvedl. Proočkovanost, při níž nemoc v populaci necirkuluje a chránění jsou i ti, kdo se ze zdravotních důvodů nechat očkovat nemohou, je podle odborníků 95 procent.
V Británii loni zaznamenali 953 případů, v první polovině letošního roku jich pak bylo 489. V Řecku loni hlásili 2 193 a za letošní půlrok 28 případů a v Albánii to bylo loni 1 466 případů a za letošních šest měsíců 475 případů.
„Každá z těchto zemí je příkladem oblasti s extrémně vysokým pokrytím populace očkováním. Nejsou to tedy případy zemí se špatným zdravotnickým systémem,“ uvedla Kate O’Brienová. „Jde tedy o varování pro celý svět: dosáhnout vysokého celonárodního pokrytí nestačí, je třeba toho dosáhnout v každé komunitě, v každé rodině pro každé dítě,“ dodala.
Padesát let pravidelného očkování
Spalničky se šíří kapénkami a jsou vysoce nakažlivé. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek, někdy bílé tečky v ústech. Později se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
Do roku 1963, kdy byla objevena vakcína proti spalničkám, jimi ročně onemocnělo kolem 100 milionů lidí, z nichž šest milionů zemřelo. V Československu bylo zahájeno pravidelné očkování proti spalničkám před 50 lety, 1. září 1969.
Takzvaná kolektivní imunita, kdy se nemoc nešíří v populaci, vzniká v případě spalniček při proočkování 95 procent populace dvěma dávkami vakcíny. Česko ji naposledy splnilo v roce 2014. Někteří lidé očkování odmítají a část rodičů ho odkládá do vyššího věku dítěte.
