Soud s Plavšičovou odhaluje zvěrstva

  • 78
Hrůzy balkánské krize odhaluje soud s Biljanou Plavšičovou. Před tribunálem ICTY se zodpovídá ze zločinů proti lidskosti, k němuž se přiznala. Plavšičová v Haagu obvinila jugoslávského exprezidenta Slobodana Miloševiče a jeho nohsledy z etnických čistek. O válečných zvěrstvech hovořila i Madeleine Albrightová. Soud na základě svědectví rozhodne o výši trestu pro Plavšičovou, které hrozí až doživotí.

"Hrůzy, k nimž v Bosně docházelo, jsou nepředstavitelné. Nepředstavitelné také je, že k takovým věcem došlo po úvaze, a to jako součásti plánu na vyhlazení některých skupin obyvatelstva," uvedla v Haagu Madeleine Albrightová.

Bývalá ministryně zahraničí USA zdůraznila svůj zájem o dění v bývalé Jugoslávii. V zemi strávila několik let, když tam její otec působil před 2. světovou válkou jako velvyslanec někdejšího Československa.

Albrightová svědčila proti v procesu proti Biljaně Plavšičové, která se přiznala ke zločinům proti lidskosti během války v Bosně. Tribunál proto upustil od běžného procesu a nyní chce jen stanovit výši trestu. Bývalé bosenskosrbské prezidentce hrozí až doživotí. - předchozí vývoj v článku Svědci určí trest pro Plavšičovou

Haag zveřejnil šokující výpověď Plavšičové. Vůbec poprvé vysoce postavený srbský činitel veřejně přiznal existenci plánu etnických čistek. Poprvé byl také jugoslávský exprezident Slobodan Miloševič označen některým z bývalých spojenců za hlavního strůjce čistek.

"Je to poprvé, co některý srbský předák uznal, že existoval zločinecký plán srbského vedení," komentovala mluvčí hlavní žalobkyně ICTY Florence Hartmannová tvrzení Plavšičové, která stále tvrdí, že nebude proti vypovídat v procesu proti Miloševičovi a dalším obviněným.

V písemné výpovědi exprezidentka tvrdí, že na koncepci a provedení násilných etnických čistek během bosenské válce (1992-95), jež znamenala desetitisíce mrtvých, se kromě Miloševiče podílelo hned několik vůdců.

Plavšičová se zmiňuje o bývalém politickém šéfovi bosenských Srbů Radovanu Karadžičovi, jeho pravé ruce Momčilu Krajišnikovi a o vrchním veliteli bosenskosrbské armády Ratkovi Mladičovi.

"Karadžič a Krajišnik často jezdili do Bělehradu k Miloševičovi pro instrukce," tvrdí Plavšičová.

Všichni jmenovaní čelí u ICTY obžalobám. Zatímco Miloševič, proti němuž je už veden proces, a Krajišnik jsou drženi ve vězení haagského tribunálu, Karadžič a Mladič pobývají stále na svobodě a zadržení unikají.

Bosenskosrbské vedení, jehož byla Plavšičová členkou, podle ní dobře vědělo, že etnické čistky znamenají diskriminační kampaň pronásledování bosenských Chorvatů a Muslimů. Přiznala, že kryla zločiny, ignorovala stížnosti na páchání zločinů a veřejně zdůvodňovala a ospravedlňovala etnické čistky nesrbského obyvatelstva.

Ve výpovědi rovněž přiznala, že po boku bosenských Srbů bojovala jugoslávská armáda, jednotky srbského ministerstva vnitra a srbské polovojenské jednotky. Miloševič byl tehdy prezidentem Srbska, v roce 1997 se pak stal prezidentem Jugoslávie.

Prohlášení Plavšičové, která dostane šanci promluvit na závěr svého procesu, jsou v rozporu se strategií Miloševiče, který od příjezdu do Haagu v červnu 2001 tvrdí, že neměl žádnou moc nad bosenskosrbským vedením.

Plavšičová patřila od počátku bosenského konfliktu k hlavním stoupencům tvrdé nacionalistické politiky. Vysloužila si přezdívku "železná dáma bosenských Srbů". Později se její postoje změnily, ze zapřísáhlé odpůrkyně daytonské mírové dohody se stala její pragmatickou obhájkyni.

Bezpečnostní služba přivádí bývalou bosenskosrbskou prezidentku Biljanu Plavšičovou před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu. (16. prosince 2002)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video