Švédsko se začátkem března stalo nejnovějším členem NATO a připojilo se tak k 31 zemím této bezpečnostní aliance, včetně Spojených států. Respektive 49 z 50 Spojených států. Havajské ostrovy se totiž nenachází v Atlantiku, tudíž nejsou technicky vzato zahrnuty do smlouvy NATO. Napsala o tom americká CNN.
Havaj se nachází v Tichém oceánu a na rozdíl od Kalifornie, Colorada nebo Aljašky není tento padesátý stát součástí kontinentální části USA, která na východním pobřeží zasahuje do severního Atlantiku.
NATO je nyní na přímý konflikt s Ruskem připraveno, řekl Pavlův následovník |
Pokud by cizí mocnost zaútočila na Havaj - například na základnu amerického námořnictva v Pearl Harboru, jako když na ni 7. prosince 1941 překvapivě udeřili Japonci, nebo na velitelství Indopacifického velitelství severozápadně od Honolulu, tak by členové Severoatlantické aliance nebyli povinni postavit se na obranu Havaje.
„Je to ta nejpodivnější věc,“ říká David Santoro, prezident think tanku Pacific Forum v Honolulu. „Lidé mají tendenci předpokládat, že Havaj je součástí USA, a proto se na ni vztahuje NATO,“ dodal.
Útok na Pearl Harbor: Taktické vítězství a strategický průšvih Japonska |
„Argumentem pro nezařazení Havaje je jednoduše to, že není součástí Severní Ameriky,“ připouští Santoro.
Článek 5 smlouvy sice umožňuje kolektivní sebeobranu v případě vojenského útoku na kterýkoli členský stát, ale článek 6 omezuje její geografický rozsah a Havajské ostrovy nezahrnuje.
Výjimka pro Havajské ostrovy by nedosáhla konsenzu
„Za ozbrojený útok na jednu nebo více smluvních stran se považuje i ozbrojený útok na území kterékoli smluvní strany v Evropě nebo Severní Americe,“ uvádí se v článku 6. Dále článek upřesňuje, že veškerá ostrovní území se musí nacházet v severním Atlantiku, severně od obratníku Raka.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí potvrdil, že článek 5 se nevztahuje na Havajské ostrovy. Zároveň dodal, že článek 4 říká, že členové NATO budou konzultovat, pokud je ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kteréhokoli člena.
Země NATO smí na Ukrajinu, Alianci tím nezapojí do války, tvrdí Bundestag |
Podle mluvčího amerického ministra zahraničí by jakákoliv změna smlouvy, která by Havaj zahrnula do Severoatlantické aliance, nedosáhla konsenzu. Ostatní členové NATO mají území mimo hranice stanovené v článku 5.
Například NATO se nezúčastnilo války Spojeného království z roku 1982 s Argentinou poté, co argentinské jednotky obsadily Falklandské ostrovy, sporné britské území v Jižním Atlantiku.
Jednotlivé výjimky jsou zakotveny ve Washingtonské smlouvě, dokumentu, který založil NATO v roce 1949. Státem se však Havaj stala až deset let poté.
V NATO chybí i Guam
Někteří odborníci tvrdí, že za desetiletí, která uplynula od podpisu Washingtonské smlouvy, se doba změnila. Podle nich by aktuální politická situace v Indopacifiku mohla vyžadovat přehodnocení.
Americké vojenské základny na Havaji by teoreticky mohly hrát zásadní roli jak v boji proti severokorejské agresi, tak při podpoře případné obrany Tchaj-wanu.
Švédsko je v NATO. Ve Washingtonu uložili přístupový protokol |
Zákon o vztazích s Tchaj-wanem zavazuje Washington k poskytnutí výzbroje na obranu ostrova. Americký prezident Joe Biden navrhl, že by v případě čínské invaze použil k jeho obraně americký vojenský personál. Přesto představitelé Bílého domu uvedli, že politika USA, která ponechává tuto otázku nejednoznačnou, se nezměnila.
Vynechání Havaje dává Pekingu na vědomí, že evropští členové NATO mají potenciálně určitou „únikovou klauzuli“, pokud jde o obranu území USA v takové hypotetické situaci, říká John Hemming, vrchní ředitel programu pro zahraniční a bezpečnostní politiku v indo-pacifickém regionu Tichomořského fóra. Ten také označil vyloučení Havaje za odstranění „prvku odstrašení“.
Hemmings také argumentuje, aby ostrov Guam, americké ostrovní území v Tichomoří vzdálené asi 3 tisíce mil na západ od Havaje, byl zahrnut do NATO. Na ostrově se totiž nachází Andersenova letecká základna, z níž mohou USA vypouštět své bombardéry B-1, B-2 a B-52 přes celý Indopacifik.
„Protivník se cítí povzbuzen k vojenskému konfliktu a nakonec stejně dojde k válce,“ dodal Hemmings.
Santoro z Tichomořského fóra také podpořil zahrnutí Guamu do Severoatlantické aliance. „Ze strategického hlediska má Guam rozhodně větší význam než Havaj,“ řekl.
V případě útoku by ochotné státy pomohly
Jiní analytici tvrdí, že pokud by došlo k útoku na Havaji nebo Guamu, hluboké a trvalé vazby, které spojují USA a jejich demokratické spojence, by měly pro rozhodování zemí podstatně větší význam než technická záležitost ve smlouvě NATO.
„V případě útoku bych očekával, že se Spojené státy pokusí sestavit koalici ochotných, která by zahrnovala především, ale rozhodně ne výhradně, regionální spojence,“ řekl Luis Simon, ředitel Výzkumného centra pro bezpečnost, diplomacii a strategii na Bruselské škole vládnutí v Belgii.
Rázem je tu dvakrát delší hranice s Ruskem. Finsko vstoupilo do NATO |
Simon svoje tvrzení opodstatnil tím, jak se Aliance zachovala po útocích z 11. září 2001, kdy NATO ve své 74leté historii poprvé spustilo mechanismus kolektivní sebeobrany podle článku 5.
„Washington se však rozhodl reagovat prostřednictvím koalice ochotných a nikoli prostřednictvím velitelství NATO,“ uvedl Simon. Podle něho by podobná situace nastala i v případě útoku na Havajské ostrovy nebo Guam, kdy by si USA chtěly zachovat plnou vojenskou kontrolu a diplomatickou flexibilitu.
Článek 5 Severoatlantické smlouvy Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Článek 6 Severoatlantické smlouvy Pro účely článku 5 se za ozbrojený útok na jednu nebo více smluvních stran pokládá ozbrojený útok: - na území kterékoli smluvní strany v Evropě nebo Severní Americe, na alžírské departementy Francie, na území Turecka nebo na ostrovy pod jurisdikcí kterékoli smluvní strany v severoatlantické oblasti severně od obratníku Raka; - na ozbrojené síly, lodě či letadla kterékoli ze smluvních stran, jež se nacházejí na nebo nad jejich územím nebo na jakoukoli oblast v Evropě, kde byla rozmístěna vojska jakékoli smluvní strany po datu, kdy Severoatlantická smlouva vstoupila v platnost. |
