Solana prakticky odmítl česko-řecký plán

- Šéf NATO Javier Solana de facto odmítl česko-řecký plán pro Kosovo. Při rozhovoru se zmocněncem generálního tajemníka OSN Eduardem Kukanem prohlásil, že aliance bude uvažovat o přerušení leteckých úderů proti Jugoslávii jedině za předpokladu, že její prezident Slobodan Miloševič začne prokazatelně stahovat své jednotky z Kosova. Česko-řecký plán však požaduje opak - nejprve přerušit útoky, poté stahovat a jednat.

Celé znění česko-řecké iniciativy.

Podle slov slovenského ministra zahraničí Kukana také Solana uvedl, že aliance bude trvat na tom, aby budoucí mezinárodní mírové síly v Kosovu zahrnovaly jednotky členských zemí NATO včetně USA. Kukan k tomu před novináři pouze podotkl, že složení těchto sil musí být předmětem jednání.

Česko-řecká iniciativa, kterou v úterý řecká delegace při NATO zveřejnila v Bruselu, připadá Kukanovi jako "dobře míněná", domnívá se však, že v mezinárodním diplomatickém úsilí je třeba "jít jednou cestou a využít kanály, které existují".

Mírový plán byl konečně zveřejněn
Velvyslanec při NATO Karel Kovanda předal v Bruselu spolu se svým řeckým protějškem generálnímu tajemníkovi Severoatlantické aliance Javieru Solanovi česko-řecký mírový plán na řešení kosovského konfliktu.
Text iniciativy, kterou o víkendu podepsali v Pekingu ministři zahraničí obou zemí Jan Kavan a Jorgos Papandreu, byl dlouho držen v tajnosti, až nakonec jej prozradili zástupci řeckého zastoupení při NATO.

Body z česko-
-řecké iniciativy

- aliance přeruší na 2-3 dny bombardování
- Bělehrad stáhne své jednotky
z Kosova
- Kosovská osvobozenecká armáda složí zbraně
- v Kosovu vznikne etnicky smíšená policie kontrolovaná jednotkami OSN
 

Česko-řecká inciativa je přitom smířlivější k Srbům, než plán zemí G7 a Ruska. Návrh se rozchází s požadavkem NATO hlavně v tom, že podle něj by aliance zastavila jako první nálety ještě před srbským odchodem z Kosova, netrvá rovněž na stažení všech jugoslávských sil z oblasti.
Iniciativa vychází z pětice požadavků skupiny G8, v některých ohledech ji však změkčuje, aby dosáhla souhlasu Číny a Jugoslávie.
Z náznaků diplomatů lze soudit, že iniciativa má tyto hlavní body:
- Z Kosova odejde většina srbských jednotek. Některé však zůstanou. Tvůrci iniciativy se domnívají, že jejich úplné stažení, jak předpokládá současný požadavek aliance, by bylo porušením svrchovanosti jugoslávského státu.
- Aliance přeruší bombardování. Provede to tak, že vyhlásí symbolické zastavení náletů na osmačtyřicet hodin, během kterých Rada bezpečnosti OSN projedná příslušné rezoluce.
- Přijme-li Jugoslávie schválené rezoluce, bude zastavení úderů NATO dále prodlouženo a přemění se v příměří.
- Kosovo nebude odděleno od Bělehradu, nebude nad ním vyhlášen protektorát, nýbrž zůstane autonomní součástí Jugoslávie.
- V Kosovu budou rozmístěny mezinárodní jednotky, kde budou zastoupeny síly NATO, stálých členů Rady bezpečnosti, tedy i Ruska a možná Číny a neutrálních zemí, jež však mají vztah k Balkánu, jako Ukrajina.

Závěrečné komuniké zemí G7
a Ruska obsahuje tyto požadavky:

1. Neprodlené a ověřitelné ukončení násilí a útlaku v Kosovu.
2. Stažení vojenských, policejních i polovojenských sil z Kosova.
3. Rozmístění účinných mezinárodních civilních i bezpečnostních sil v Kosovu, schválených OSN, které by byly schopny zaručit prosazení společných cílů.
4. Zřízení přechodné správy pro Kosovo, která by byla schválena Radou bezpečnosti OSN a která by byla schopna zajistit podmínky mírového a normálního života všem obyvatelům Kosova.
5. Bezpečný a svobodný návrat všech uprchlíků a vyhnanců a volný přístup humanitárních organizací do Kosova;
6. Zahájení politického procesu k vytvoření přechodných rámcových dohod pro zajištění významné samosprávy v Kosovu, při respektování dohod z Rambouillet a zásad svrchovanosti a teritoriální celistvosti Jugoslávie a dalších zemí oblasti, stejně jako pro zajištění demilitarizace Kosovské osvobozenecké armády.
7. Obsáhlý proces hospodářského rozvoje a stabilizace celé krizové oblasti.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video