Na základě rozšířených pravomocí může Solana rozhodnout nejen o útocích proti stanovištím srbské protivzdušné obrany, ale i o útocích proti srbským ozbrojeným silám vůbec.
Oproti lednovému rozhodnutí, které umožňovalo Solanovi vydat rozkaz k ostřelování v rámci takzvané první fáze objektů protivzdušné obrany, smí nyní generální tajemník dát pokyn k bombardování také dalších vojenských cílů, potvrdil český velvyslanec při NATO Karel Kovanda, v této fázi dvě mohou rakety či letadla aliance zasahovat srbská postavení i v Kosovu, včetně těžké vojenské techniky.
Srbské jednotky, které ještě zintenzívnily své operace v Kosovu po odchodu ověřovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), porušují podle Kovandy říjnovou dohodu s NATO, že zůstanou ve svých kasárnách.
Nyní se již čeká jen na výsledky mise amerického vyjednávače Richarda Holbrooka, který se má dnes v podvečer naposledy pokusit přesvědčit jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, aby podepsal mírovou dohodu o Kosovu; zástupci kosovských Albánců ji podepsali v pátek.
Podle diplomatických zdrojů v Bruselu Solana dokončuje konzultace s jednotlivými členy NATO před rozhodnutím vydat konečný rozkaz k zásahu. Útok by měl být proveden v několika následujících hodinách po jeho vydání.
Proti vojenskému řešení kosovské krize ze strany NATO se stále rozhodně staví Rusko. Ruský premiér Jevgenij Primakov má v úterý přiletět na čtyřdenní návštěvu do Washingtonu. Podle informovaných zdrojů počká možná NATO na útok až poté, co Primakov návštěvu skončí.
Stále se zhoršující humanitární situace v Kosovu, kde desetitisíce nových uprchlíků opustilo v těchto dnech své domovy, si vynucuje podle diplomatických zdrojů tvrdší zásah proti Srbům. První fáze bombardování by nebyla zřejmě postačující k tomu, aby Srby přiměla k ústupu.
Americký vyjednávač Richard Holbrooke
Americký vyjednávač Richard Holbrooke pohrozil dnes Jugoslávské svazové republice jasnými a tvrdými důsledky, bude-li trvat na odmítání přítomnosti zahraničních mírových jednotek v Kosovu. Zdůraznil, že toto stanovisko má jednomyslnou podporu evropských zemí.
"Až dnes večer přijedeme do Bělehradu, uvidíme, zda se jugoslávští vedoucí představitelé rozhodli přehodnotit své stanovisko ohledně povolení vstupu mezinárodních sil pod vedením NATO do Kosova či nikoli," prohlásil Holbrooke v sídle Severoatlantické aliance po setkání s generálním tajemníkem NATO Javierem Solanou.
"Pokud to nebude možné, budou důsledky jasné a tvrdé," řekl dále ve zřejmé narážce na trvající hrozbu NATO, že potrestá Bělehrad leteckými a raketovými údery proti vojenským cílům.
Holbrooke se dnes ráno v Bruselu radil s oběma předsedy mírové konference o Kosovu, ministry zahraničí Francie a Británie Hubertem Védrinem a Robinem Cookem. Sešel se také se šéfem německé diplomacie Joschkou Fischerem, který předsedá dnešnímu zasedání ministrů zahraničí EU. Javier Solana jednal zase dlouze s řeckým ministrem zahraničí Jorgosem Papandreem.
Holbrooke naznačil, že hodlá v Bělehradu ještě jednou vysvětlit smysl mírové dohody, které bylo dosaženo při nedávných jednáních v Rambouilletu a již posléze podepsali zástupci kosovských Albánců.
Řekl, že prezidentu Slobodanu Miloševičovi připomene kladné výhody dohody z Rambouilletu, jež byla možná Srby špatně pochopena.
Holbrookova cesta do Bělehradu je považována za poslední šanci na mírové vyřešení kosovského konfliktu. Nejmenovaní činitelé v sídle NATO zdůrazňují, že "odpočítávání" již začalo. Soudí, že prezident Miloševic zřejmě vsadil na kartu konfrontace, když v posledních dvou dnech zahájil ofenzívu proti postavením Kosovské osvobozenecké armády, jež vyhnala v Kosovu z domovů tisíce civilistů.
Domnívají se také, že rychlé vyhrocení situace a zásah NATO v příštích dnech mohou zpochybnit plánovanou cestu generálního tajemníka Javiera Solany do nových členských zemí aliance - ČR, Maďarska a Polska.
Krizí v Kosovu se nyní opět zabývá Severoatlantická rada na úrovni velvyslanců.
Srbové pokračovali v ofenzívě
Navzdory hrozbě vojenského zásahu NATO pokračovaly v neděli srbské jednotky na řadě míst v centrální a severní části Kosova v ofenzívě proti pozicím povstalců z Kosovské osvobozenecké armády (UCK). Sérii útoků zahájily v sobotu krátce po stažení ověřovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) z Kosova do Makedonie. Vystupňovanou bojovou aktivitu v provincii potvrdily jak kosovskoalbánské tak srbské zdroje.
Zatímco kosovskoalbánské zdroje podle agentury DPA hovoří o rozsáhlé ofenzívě srbských sil, srbské zdroje uvádějí, že povstalci z UCK útočí na srbské policejní jednotky. Podle jugoslávské armády jsou její akce pouze odpovědí na útoky povstalců, kteří se prý pokoušejí vyprovokovat širší konflikt, jenž by urychlil vojenský zásah Severoatlantické aliance. Obě strany shodně uvádějí, že útoky v neděli byly obnoveny po relativně klidné noci.
Za hrozivou označil nejnovější situaci v Kosovu umírněný kosovskoalbánský předák Ibrahim Rugova. V rozhovoru s novináři v Prištině po návratu z Paříže vyzval NATO a mezinárodní společenství, aby přijalo "neodkladné kroky, které by zabránily tragédii" v Kosovu.
 Jugoslávští vojáci si dávají albánskou vlajku na tank |
 Vůdce kosovských Albánců Ibrahim Rugova (vlevo) a politický předák povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UCK) Hashim Thaci při podpisu mírové dohody, kterou navrhla kontaktní skupina pro bývalou Jugoslávii, ve francouzském Rambouillet |
 Srbský prezident Milan Milutinovič při jednáních v Paříži |
 Vůdce kosovských Albánců Ibrahim Rugova při jednáních v Paříži |
 Delegace kosovských Albánců podepisuje mírovou dohodu na jednáních v Paříži |
 Americký vyjednávač Richard Holbrooke |
