Stalo se tak potom, co neuspěly mírové rozhovory o Kosovu v Paříži.
Rusko, člen kontaktní skupiny a tradiční spojenec Srbů, krátce po přerušení konference prohlásilo, že proces jednání o kosovské krizi pokračuje. Politické řešení kosovské krize nemá alternativu, řekl mluvčí ministerstva zahraničí Vladimir Rachmaninov a dodal, že jednostranný podpis dohody kosovskými Albánci nemá žádnou právní hodnotu a problém neřeší.
Některé země již zareagovaly na zvýšenou pravděpodobnost leteckých úderů NATO a vyzvaly své občany, aby nejezdili na území Jugoslávie, a pokud tam jsou, aby tuto zemi opustili. Výzvu vydaly Spojené státy, Velká Británie, Německo a Belgie. Kromě Belgie tyto země také začínají s evakuací podstatné části zaměstnanců velvyslanectví a jejich rodinných příslušníků.
Mezitím v Oslu předseda OBSE Knut Vollebaek oznámil, že Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nařídila okamžitou evakuaci asi 1400 příslušníků ověřovatelské mise z Kosova.
Podle amerického ministerstva zahraničí jugoslávské síly umístily tanky a postavily betonové zátarasy na šesti místech, která mají zřejmě zabránit vstupu jednotek NATO na území Kosova nebo odjezdu mezinárodních pozorovatelů. U letiště v Podujevu zaujaly pozice čtyři srbské tanky, což považují spojenci za provokativní akci.
Spolupředsedové konference varovali v prohlášení bělehradské úřady před jakoukoli pozemní vojenskou ofenzívou a před omezováním pohybu kontrolní mise OBSE, protože takové počínání by mělo nejtěžší důsledky. Před ohrožováním bezpečnosti ověřovatelů varoval Slobodana Miloševiče ve čtvrtek také vrchní velitel sil NATO v Evropě generál Wesley Clark během návštěvy Makedonie. Mluvčí amerického ministerstva obrany Ken Bacon připomněl, že srbské cíle již byly vybrány. NATO je připraveno podniknout údery velmi rychle, ale mohou být podle jeho slov o několik dní odloženy, aby mohli být staženi z oblasti mezinárodní ověřovatelé a diplomaté.
Konference o Kosovu je přerušena na neurčito
Pařížská mírová konference o Kosovu byla v neděli po pěti dnech přerušena do té doby, než jugoslávská delegace dá najevo ochotu přistoupit k mírové dohodě o této srbské provincii. Vyplývá to ze společného prohlášení předsedů konference ministrů zahraničí Francie a Británie Huberta Védrina a Robina Cooka. Pařížská mírová konference o Kosovu byla v neděli po pěti dnech přerušena do té doby, než jugoslávská delegace dá najevo ochotu přistoupit k mírové dohodě o této srbské provincii. Vyplývá to ze společného prohlášení předsedů konference ministrů zahraničí Francie a Británie Huberta Védrina a Robina Cooka.
Francouzský prezident Jacques Chirac v neděli prohlásil, že celou odpovědnost za nezdar konference nese jugoslávský prezident Slobodan Miloševič. "Nyní je na generálním tajemníkovi NATO Javieru Solanovi, aby rozhodl, za jakých okolností budou z toho vyvozeny důsledky," řekl Chirac po setkání s německým kancléřem Gerhardem Schröderem.
Ten zdůraznil potřebu zajistit bezpečnost pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) rozmístěných Kosovu.
"Jugoslávská delegace nevyužila šance pro mírové řešení, které nabízely dohody sjednané v Rambouillet při prvním kole konference," uvádí prohlášení předsedů konference ministrů zahraničí Francie a Británie Huberta Védrina a Robina Cooka s tím, že již není důvod v nich nyní pokračovat.
Jednání jsou odročena a budou obnovena, jen když srbská strana dá najevo, že na mírové dohody přistupuje, oznámili předsedové konference.
V Paříži se přerušení jednání vzhledem k neústupnosti Srbů všeobecně předpokládalo, ale diplomatické zdroje vesměs uváděly, že budou obnoveny v polovině příštího týdne.
Nedělní oznámení tak nepřímo podtrhuje i hrozbu leteckými útoky proti Jugoslávii, jimiž Severoatlantická aliance pohrozila pro případ, že Bělehrad bude stát v cestě mírovému vyřešení kosovského problému.
Je to již druhé přerušení mírové konference o Kosovu. První část v Rambouillet skončila 23.února po dvojím prodloužení, aniž byla podepsána mírová dohoda. Dosáhla však konsensu o významné autonomii pro Kosovo a shody o pokračování rozhovorů.
Srbové v Paříži zpochybňovali některé prvky politické části dohody z Rambouillet a nadále kategoricky odmítali rozmístění mezinárodních jednotek pod velením NATO v Kosovu.
Bělehrad především zcela odmítá rozmístění mezinárodních jednotek vedených NATO v Kosovu, které kontaktní skupina považuje za nezbytnou součást jakékoli dohody. Srbové v Paříži také zpochybňovali některé prvky politické části dohody z Rambouillet. Požadovali mj. omezení některých pravomocí, které by mělo Kosovo získat a které provincii údajně dávají příliš atributů nezávislého státu.
Pařížské kolo mírové konference, které začalo v pondělí, de facto skončilo již ve čtvrtek večer jednostranným podpisem dohody kosovskými Albánci. Dohodu podepsali i vyjednavači za Evropskou unii a USA Wolfgang Petritsch a Christopher Hill, ale u stolu s nimi neseděl ruský diplomat Boris Majorskij, který k albánskému podpisu dohody ve středu poznamenal: "Jeden podpis dohodu nedělá. K tangu musí být dva."
USA vyzvaly své občany, aby urychleně opustili Jugoslávii
"Ministerstvo zahraničí varuje občany USA před cestami do Srbska a Černé Hory a důrazně vyzývá všechny americké občany, aby tuto zemi opustili, protože hrozí vojenská intervence ze strany NATO," uvádí se v prohlášení ministerstva.
Výzva Washingtonu adresovaná americkým občanům zazněla jen několik hodin poté, co delegace kosovských Albánců v Paříži podepsala návrh mírové dohody o řešení krize v Kosovu, zatímco Srbové to odmítli.
Ministerstvo zároveň oznámilo, že nediplomatickým členům velvyslanectví USA v Bělehradě jako i rodinným příslušníkům všeho personálu velvyslanectví bylo vydáno povolení k opuštění jugoslávské metropole.
Vysocí američtí vojenští činitelé ve čtvrtek při slyšení v senátním výboru pro ozbrojené síly upozornili, že případný letecký útok proti Srbsku nebude snadný a pravděpodobně si vyžádá ztráty na bojových letounech.
Náčelník generálního štábu leteckých sil Michael Ryan členy výboru upozornil, že srbské vojenské síly jsou dobře připraveny a vybaveny, aby odrazily americké letecké útoky.
"Ti hoši jsou velmi dobří, takže prolomení jejich obrany leteckou silou nebude snadné. Existuje proto značná pravděpodobnost, že při pokusu o její překonání ztratíme letouny," řekl Ryan. Podle něho je srbský obranný vějíř dvakrát až třikrát silnější než ten, s nímž se NATO střetlo při zásazích proti bosenským Srbům.
NATO pohrozilo, že bude bombardovat vojenské cíle v srbsko- černohorské Jugoslávii, pokud Bělehrad nepodepíše mírovou dohodu s kosovskými Albánci a nedovolí rozmístění mírových sil NATO na území Kosova. Bělehrad odmítá obojí, a proto je nyní pravděpodobnost leteckých úderů NATO vysoká.
Vrchní velitel výsadkového námořnictva Charles Krulak s Ryanovým názorem souhlasil. "Srbská protivzdušná obrana je v mnoha případech mobilní. Terén je velmi tvrdý a nelze podceňovat ani klimatické podmínky. To může celou akci mnoha způsoby zastavit," řekl Krulak.
Dodal, že je také nutné znát předem odpovědi na některé zcela základní otázky - například, co je konečným cílem bombardování, jak dlouho budou letecké údery trvat a zda spojenci vydrží na straně Spojených států?
Srbský mírový plán
Agentura ITAR-TASS s odvoláním na večerní zpravodajství srbské televize z Paříže napsala, že dokument, který podepsali Srbové a zástupci sedmi malých kosovských národností tvořících oficiální jugoslávskou delegaci, byl vzápětí předán zástupcům kontaktní skupiny.
Tento dokument obsahuje všechny srbské připomínky, které byly předloženy k návrhu politické dohody kontaktní skupiny ještě v Rambouillet, ale které zástupci kontaktní skupiny i Albánců nepřijali. Srbové tvrdí, že jejich dokument obsahuje klíčové zásady rovnoprávnosti národních společenství žijících v Kosovu.
Bělehrad dále žádá Organizaci spojených národů, aby vyzvala NATO k zastavení vyhrožování Jugoslávii.
"Žádáme svolání zasedání Rady bezpečnosti OSN, která by vyzvala NATO, aby skoncovalo s vyhrožováním sílou na adresu Jugoslávie a zastavilo shromažďování svých ozbrojených sil v regionu," uvádí se v dopisu, který Radě bezpečnosti OSN adresoval jugoslávský ministr zahraničních věcí Živadin Jovanovič.
"Soustřeďování cizích armád a zbraní v sousedství Jugoslávie nemá žádné opodstatnění a neulehčuje hledání politického řešení krize v Kosovu," tvrdí dále Jovanovič, z jehož dopisu cituje agentura Tanjug.
Podle Jovanoviče soustředění cizích armád u hranic Jugoslávie je prostředkem k podpoře odpůrců mírového řešení konfliktu a dodává odvahu separatistům a teroristům.
"Jugoslávie v případě útoku využije své právo na zákonnou obranu," varuje šéf jugoslávské diplomacie.
