Robert Fico kdysi prohlásil, že „na východě nic není“. Ale není to pravda. V okresním městě Humenné žije asi třicet tisíc lidí a na první pohled tu život běží stejně jako kdekoliv jinde. Je slunečné ráno a v ulicích se kromě podzimního chládku line klid. O půlnoci skončila předvolební kampaň a začalo moratorium. Politici už nesmějí nikoho přesvědčovat, média nesmějí zveřejňovat průzkumy.
Lidé mají čas přemýšlet. Padesátiletý Martin bude hlasovat pro Slovenskou národní stranu (SNS). Vede ji Andrej Danko, ale kvůli němu ji tento živnostník pracující v Rakousku nevolí. „Spíš jde o ty ostatní, co tam jsou,“ říká s tím, že už má se SNS dobré zkušenosti. Další padesátnice Jana je v invalidním důchodu a na otázku, komu v sobotu hodí svůj hlas, nejdřív odvětí, že ještě není rozhodnutá.
Majitel domku nejdřív focení transparentu rázně odmítá. Až když mu duchovní vysvětlí, o co jde, svolí. Má jedinou podmínku – že nebudeme volit Směr. Fico tu platí za zloděje, který se může spojit s fašisty a rasisty.
