Slovenský premiér Peter Pellegrini

Slovenský premiér Peter Pellegrini | foto: Reuters

Na Slovensku dočasně ubytují 250 migrantů, s azylem se pro ně nepočítá

  • 506
Slovensko brzy přijme 250 běženců, kteří žádají o azyl v jiných zemích. Bratislava se na tom dohodla s Úřadem vysokého komisaře OSN pro utečence a Mezinárodní organizací pro migraci. Migranty dočasně ubytují v Humenném.

Slovenské ministerstvo vnitra oznámilo, že připravilo příslušnou dohodu. Na jejím základě budou běženci na slovenské náklady ubytováni v azylovém zařízení ministerstva vnitra ve východoslovenském Humenném. Bratislavský kabinet pokryje ze státního rozpočtu i další náklady na jejich pobyt. 

Ubytování na Slovensku je omezeno půlroční dobou trvání. Ale v případech, že se azylové řízení v cílové zemi protáhne, může být pobyt běžencům prodloužen.

Politika chytré horákyně

„Celkový počet dočasně přijatých utečenců a osob pod ochranou může být během platnosti dohody doplněný po odchodu některých přijatých osob do třetí země o další osoby. Nepřesáhne však 250 osob v kterémkoli čase jejich dočasného umístění na území Slovenské republiky,“ dovysvětlilo další postup slovenské ministerstvo. 

Slovenský premiér Peter Pellegrini přitom nevyloučil, že by Bratislava mohla poskytnout azyl či dočasnou ochranu (která se týká válečných uprchlíků) i sirotkům ze Sýrie.

Slovensko tak pokračuje ve své politice „chytré horákyně“. Na jedné straně dočasným ubytováváním migrantů a přijímáním projevuje určitou formu solidarity. Na straně druhé zůstává ale podobně zásadním odpůrcem unijních kvót na přerozdělování migrantů, jako je zbytek visegrádské čtyřky – tedy Česko, Maďarsko a Polsko. 

„Bez souhlasu slovenské vlády nepřijdou na Slovensko žádní migranti,“ uvedl před časem Pellegrini. A dodal, že Bratislava už nepřipustí, aby o této otázce hlasovala EU většinově, bez dosažení shody všech členských zemí.

Praha, Varšava a Budapešť nyní čelí žalobě Evropské komise za nedodržení většinovým hlasováním schválených závazků z roku 2015 na přerozdělování migrantů z Řecka a Itálie. Slovensku se ale podařilo této žalobě vyhnout. A to přesto, že nabídla v rámci přerozdělování umístění jen pro několik běženců. Kromě toho přijala země skoro sto padesát křesťanů z Iráku.

Šestá skupina za posledních osm let

Slovensku při rozhodování Bruselu, zda zemi zařadit, či nezařadit na seznam žalovaných zemí loni pomohla spíše nabídka přijetí několika migrantů z Itálie a Řecka. Ale skutečnost, že v uprchlickém zařízení ministerstva vnitra v Gabčíkovu našlo dočasně útočiště několik set žadatelů o azyl v Rakousku, se setkala s kladnou odezvou jak ve Vídni, tak v EU.

Přestože tento krok vyvolal nejdříve bouřlivou reakci, Gabčíkovo v referendu umístění migrantů odmítlo, situace se díky bezproblémovému pobytu stovek Syřanů uklidnila. Program pak bez většího zájmu běžel v minulých letech dál.

Skupina 250 migrantů, na jejíchž umístění se nyní Slovensko dohodlo s OSN, je přitom už šestou podobnou skupinou za posledních osm let. Velká část z víc než tisícovky lidí, o něž se Slovensko takto dočasně postaralo, našla azyl ve zmíněném Rakousku, ale mnozí také v USA, Kanadě nebo Norsku.

Slovensko patří při udělování azylů k nejpřísnějším zemím EU. Loni jich z několika set žádostí udělilo 89.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video