O plánu ve východoslovenském Krásnohorském Podhradí informoval v úterý zmocněnec slovenské vlády pro romskou komunitu Peter Pollák. Vláda na něj vyčlenila 30 tisíc eur, v přepočtu tedy asi 825 tisíc korun. Pokud projekt přinese skutečné řešení sporu mezi místními Romy a vlastníky pozemků, měl by se stát vzorem i pro další slovenské obce.
Těch, které ve svém katastru musí řešit problém načerno postavených příbytků na cizích parcelách, je přitom podle odhadů asi 800. Celkem v těchto osadách žije 250 až 300 tisíc slovenských Romů.
Nový stavební zákon hrozí romským osadám buldozery
Jejich domovy by ale již k prvnímu lednu 2016 mohly bez milosti srovnat buldozery. Vyprší totiž roční lhůta na dodatečné zkolaudování černých staveb, kterou vyhlásila slovenská vláda. Takovouto možnost však kritici nového stavebního zákona považují za příliš represivní. Mnohem vhodnějším řešením by podle nich bylo Romům nabídnout možnost odkoupit pozemky, na nichž jejich příbytky stojí.
V katastru Krásnohorského Podhradia je takovýchto nelegálních staveb v současnosti asi 150. Nacházejí se na pozemcích, které patří buď soukromým vlastníkům, případně státním lesům, anebo obci.
Dřívější pokusy o řešení situace mimo jiné prodejem pozemků Romům za symbolickou cenu 66 eurocentů za metr čtvereční (podrobnosti najdete zde) zkrachovaly. Nynější návrh předpokládá, že by vlastníci měli za příslušné parcely dostat od státu jiné. „Sjednotíme jejich pozemky a nabídneme parcelu srovnatelné bonity v katastru Krásnohorského Podhradia,“ vysvětloval podle serveru pravda.sk vládní zmocněnec Peter Pollák.
Návrh tak zcela závisí na ochotě Slovenského pozemkového fondu, dotyčných obcí a vlastníků směnit parcely s nelegálními příbytky za jiné. Jestli se tak stane, je nejasné. Vláda se nicméně domnívá, že většina majitelů kritických pozemků nebude proti. „Nebudeme nikoho nutit, aby vstoupil do tohoto projektu, ale předpokládáme, že většina majitelů svoje pozemky vymění,“ odhadl Pollák.
Romové budou za pronájem parcel platit i z dávek
Vládní zmocněnec dále informoval, že stát hodlá pozemky, které se stanou jeho majetkem, ve spolupráci s obcemi Romům pronajímat. Za pronájem přitom budou podle Polláka muset bez výjimek platit všichni obyvatelé osad, tedy i ti odkázaní výhradně na dávky od státu.
„Do detailů jsme přemýšleli i nad tím, jak budou nájem platit, a to z dávky, jejíž část bude v sumě úhrady za nájemné. Tu bude úřad práce trvalým příkazem posílat přímo do obce, která částku za pozemek uhradí Slovenskému pozemkovému fondu,“ upřesnil plánovaný postup Pollák. Poznamenal přitom, že trvalý příkaz může být proveden z jakékoli dávky, ať už tedy ze sociální, nebo v hmotné nouzi.
Spor o romskou osadu v Krásnohorském Podhradí se táhne bez jakéhokoli výsledku dlouhé roky. Pozornost širší veřejnosti přitáhl poté, když se spoluvlastníkem jednoho z problematických pozemků stal vůdce slovenských extremistů a nynější šéf Banskobystrického kraje Marian Kotleba. Podíl na parcele získal od původního majitele darem. Dům romské rodiny, jenž stojí na Kotlebově pozemku, loni nařídil stavební úřad zbourat. Rozhodnutí bylo ale později zrušeno.
Strhněte protiromskou zeď v Košicích, vyzval před rokem Slovensko Brusel:
19. srpna 2013 |
