Téměř sto milionů korun a deset let usilovné snahy stálo přestěhování Romů z osady Letanovský mlýn, přes níž vedl jeden z hlavních vstupů do Slovenského ráje, a která je díky tomu asi nejznámější romskou osadou Slovenska.
Ve čtvrtek se přestěhovala poslední část tamních Romů do nově postavených nájemních bytů na okraji obce Letanovce a turistům se tak podle východoslovenského deníku Korzár uvolnil vstup do národního parku. Dosud mnozí turisté museli romskou osadu obcházet, což značně komplikovalo situaci rozvíjejícímu se turistickému ruchu, který je pro mnoho zdejších obyvatel jedním z hlavních finančních příjmů.
"Romská osada Letanovský mlýn je minulostí," uvedl pro agenturu SITA starosta Letanovec Michal Urban. Ještě však zbývá osadu vyčistit od odpadků a zbytků chatrčí, což se nestihne dříve než za dva týdny. Obec Letanovce žádá o pomoc další okolní vesnice, především Spišské Tomášovce, na jejichž katastrálním území se romská osada nachází.
Slovenskému ráji to pomůže
Přestěhování obyvatel osady Letanovský mlýn do nové lokality podle Korzáru kladně hodnotí i ředitel Národního parku Slovenský ráj Tomáš Dražil.
"Jsme rádi, že národní park si odpočine. Byla to naše agenda několik let. V okolí národního parku je několik osad , ale Letanovský mlýn byl pro nás nejvíce problematický, " uvádí Dražil. Z pohledu ochrany přírody bylo podle něj nejhorší drancování lesů, protože stará osada ležela přímo na hranici parku. Romové z osady káceli stromy podle Korzáru i v Národní přírodní rezervaci Průlom Hornádu s nejvyšším stupněm ochrany.
Podle starostky Spišských Tomášovců Zuzany Nebusové turisté Letanovský mlýn obcházeli, protože je místní Romové často obtěžovali. "V územním plánu navrhujeme v lokalitě Letanovského mlýna vybudovat informační centrum a parkoviště. Možná by bylo vhodné i nějaké občerstvení . Určitě by tu neměl být hotel. Ubytovacích kapacit je dost ," řekla Nebusová, jejíž obec z peněz turistů do značné míry žije.
Z ghetta do ghetta
Ani stěhování Romů však není bez problémů. Letanovce vlastně z peněz obce (asi 0,6 milionů euro), státu a příspěvku EU (zbylé 3 miliony euro) vytvořily další klasickou romskou osadu. Jen se zděnými domy, s elektřinou a vodou a s nájemným 50 euro měsíčně (asi 1 250 korun) za každý z 96 zděných bytů.
"Je to špatný projekt, ale když už ty domy byly postavené, tak si bylo možné vybírat jen mezi úplně špatným a špatným," uvedl pro iDNES.cz Laco Moravec z Nadace Milana Šimečky. "Těmito projekty se sice zvýší standard bydlení, ale segregace zůstane stejná, nebo se ještě zvětší," říká Moravec, který v nadaci pracuje na romských projektech. "Přínosem kauzy Letanovský mlýn by mohlo být snad to, že se už tak špatný postup nebude opakovat," dodává.
V nové osadě není zatím žádný obchod, je oddělena od slovenského osídlení a jedná se vlastně opět o klasickou segregační osadu. Pouhý fakt, že je umístěna jen asi půl kilometru od Spišských Tomášovců, vyvolalo protesty tamních obyvatel. Letanovce slibují, že v osadě bude alespoň zastavovat autobus a měl by tam být otevřen i obchod.
