"Skvrna je překvapivě velká a lidem ji doporučuji sledovat jen přes filtry, a to i u dalekohledu. Jinak si mohou vážně poškodit zrak, nebo o něj dokonce přijít," říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Tmavě hnědá skvrna je z našeho pohledu u pravého okraje slunečního kotouče a lidé ji mohou pozorovat ještě minimálně v následujících dvou dnech.
"Jen abychom věděli, v jakých měřítcích se asi pohybujeme – erupce dosahují výšky až několika tisíc kilometrů a velikost nynější skvrny (37 000 kilometrů – pozn. red.) je zhruba třikrát větší než průměr Země," srovnává astronom.
Pouhým okem bez pomoci dalekohledu je sluneční skvrna viditelná vždy, pokud je větší než dvacet tisíc kilometrů v průměru.
Skvrna vždy "rozehrává" světelné divadlo
Už pouhé skvrny na slunečním disku jsou pozoruhodnou podívanou, a to i pro laické pozorovatele. Jejich výskyt doprovázejí gigantické erupce, a tak lidé mohou obdivovat jedno z nejúchvatnějších "atmosférických divadel" – polární záři.
Astronom Pavel Suchan to vysvětluje tím, že obrovité výbuchy na Slunci "vyvrhnou do meziplanetárního prostoru sluneční materiál, kterému se odborně říká sluneční vítr. "A když tento vítr doletí k Zemi, můžeme ho za příznivých klimatických podmínek obdivovat jako polární záři," líčí zjednodušeně astronom Suchan.
Astronomický ústav Akademie věd v pátek registroval zatím největší intenzitu slunečního větru. Natolik silnou, že polární záři mohli lidé při trošce štěstí vidět ve večerních hodinách nízko nad severním obzorem i v České republice.
Ale s jednou podmínkou: museli si najít místo bez "světelného znečištění" a s nerušeným výhledem – nejlépe z krkonošských hřbetů. "Mnohem lepší pozorovací podmínky mají samozřejmě u Baltského moře Poláci, o Skandinávcích nemluvě," přiznává Suchan.
Kardiaci, pozor na erupce!
Pro laiky jsou méně známým důsledkem vzniku gigantických slunečních skvrn nemalé změny v magnetickém poli Země. I to ovlivňuje sluneční vítr.
Mohou magnetické výkyvy škodit lidem? Zdravý člověk je podle astronoma Suchana ani nezaznamená. Odborníci však už léta diskutují o vlivu slunečních erupcí, a tedy i změn v magnetickém poli Země na kardiaky.
A z některých statistik vyplývá, že v době magnetických změn je mezi kardiaky téměř vždy větší výskyt infarktu myokardu.
Sluneční vítr si naopak pochvalují radioamatéři: dosah jejich stanic se totiž vždy mnohonásobně zvyšuje.
