Severokorejská státní agentura KCNA uvedla, že podle severokorejských zdravotníků se první nakažení objevili v dubnu v provincii Kangwon v blízkosti jihokorejské hranice. Pacienty s příznaky covidu-19 jsou údajně osmnáctiletý voják a pětileté dítě, kteří přišlo do kontaktu právě s „cizími věcmi“.
Státní ústředí pro prevenci epidemií zdůraznilo potřebu „okamžitě se vypořádat s cizími věcmi přicházejícími ve směru od demarkační linie a hranic“. Agentura též vyzvala severokorejské občany, aby okamžitě oznamovaly objevení těchto předmětů.
Ačkoliv KLDR přímo nespecifikuje, co myslí termínem „cizí věci“, s největší pravděpodobností podle portálu Korea Herald odkazuje na letákové balony vysílané přes hranice jihokorejskými aktivisty či severokorejskými uprchlíky. Ty s sebou nesou protirežimní letáky, přenosná rádia pro zachycení jihokorejských stanic či americké peníze.
Zdroj napětí
Balony jsou dlouhodobým zdrojem napětí mezi KLDR a jejím jižním sousedem. Severokorejský režim v minulosti kvůli nim dokonce přerušil s Jižní Koreou komunikaci a varoval, že odpoví zbraněmi.
Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení odmítlo severokorejské tvrzení o balonech jako nosičích nákazy jako „prakticky nemožné“. „Koronavirus neproudí do Severní Koreje od nás,“ uvedlo ministerstvo.
Lektvar lásky od vůdce. KLDR začala s očkováním, zatím smí přijít jen vojáci |
I když KLDR neobviňuje Jižní Koreu přímo, poselství je podle odborníků jasné. Režim podle nich využívá příležitosti koronavirové krize k zasetí ještě větší nedůvěry vůči sousednímu státu a vykreslením letákových balonů jako nosičů viru se pokouší odradit Severokorejce od toho, aby se dostali k letákům a dalšímu obsahu balonů.
„Je to politická kalkulace, aby lídr se vyhnul odpovědnosti tím, že promění zdravotnickou situaci v politickou záležitost dvou Korejí,“ myslí si Hong Min z jihokorejského institutu pro národní sjednocení.
„Koronavirová krize v Severní Koreji vedla k vzestupu vlny veřejné nespokojenosti a frustrace. Pchjongjang nyní podsouvá vinu Jižní Koreji, aby necílila na severokorejské vedení,“ dodává jeden z jeho kolegů.
KLDR poprvé oficiálně uznala první případy koronaviru letos 12. května. Do té doby tvrdila, že s žádnými nakaženými se úřady nesetkaly, což svět vnímal se značnými pochybnostmi.
Podle listu The Washington Post se virus pravděpodobně do země dostal vlivem obnovení obchodní aktivity mezi KLDR a Čínou. U jejich společných hranic se objevily zprávy o případech nákazy ještě před oficiálním ohlášením nemoci režimem.
Sužované rodiny
Šíření covidu má destruktivní následky na již tak značně oslabenou a izolovanou severokorejskou ekonomiku. Tvrdá opatření nutí například členy rodin zůstat v karanténě, v KLDR ale musí muže na špatně placených pozicích státního zaměstnání podporovat ženy pracující na neoficiálních trzích. Během karantény tento životně důležitý vedlejší příjem rodiny ztrácejí.
Sužovaná KLDR. Kromě covidu-19 tam řádí i blíže neurčená střevní nemoc |
Vzhledem k vlně stížností veřejnosti vláda nařídila, aby vznikaly skupiny dobrovolníků určené k podpoře rodin pacientů v karanténě. Vláda jim ale neposkytla žádné další jídlo a ani jinak je nepodporuje. Podle stanice Rádio Svobodná Asie tak dochází k případům, že lidé ve svých domech umírají hlady.
Režim ve čtvrtek odmítl nabídky humanitární pomoci od USA a dalších západních států. Pomoc nazval „fraškou“ a „prázdnými gesty“. Odhaduje se, že KLDR ale přijímá pomoc od Číny.
Od května KLDR oznámila více než 4,7 milionů případů „horečky“. Severní Korea totiž označuje příznaky covidu jako horečku, neboť postrádá dostatečné testovací vybavení, aby potvrdila skutečnou příčinu nemoci.
