Není vyloučeno, že levice nakonec bude mít méně mandátů než provládní frakce, pokud se k Jednotě přidá většina tzv. nezávislých kandidátů, kteří byli voleni ve 216 jednomandátových obvodech.
Do dumy se dostal také blok Svaz pravicových sil se 24 mandáty, Blok Žirinovského se 17 mandáty a liberální hnutí Jabloko Grigorije Javlinského se 16 mandáty.
Tajemnice Ústřední volební komise Olga Zastorožná oznámila, že Komunistická strana Ruské federace s konečnou platností obdržela 24,29 procenta hlasů, Jednota 23,32 procenta, Vlast-Celé Rusko 13,33 procenta, Svaz pravicových sil 8,52 procenta, Blok Žirinovského 5,98 procenta a Jabloko 5,93 procenta.
Komunisté dali najevo, že počítají s tím, že na jejich straně bude zhruba 170 poslanců. Upozornili, že v jednomandátových obvodech bylo zvoleno 46 poslanců za komunistickou stranu a že podporovali dalších 27 tzv. nezávislých kandidátů.
Podobný, a možná i větší počet poslanců by chtěla na svou stranu získat také Jednota, která se nyní snaží přemluvit poslance z hnutí Vlast-Celé Rusko , kteří se asi od tohoto protikremelského bloku odštěpí.
Zatím však nebyl zvolen ani předák frakce Jednota, ani šéfové dalších parlamentních struktur a "mezistranické námluvy" budou pokračovat také počátkem příštího roku.
Parlamentních voleb se zúčastnilo 26 volebních bloků a sdružení. Do dumy se jich dostalo jen šest. Všechny zbývající nepřekročily pětiprocentní práh nutný pro získání poslaneckých mandátů.
Celkem bylo zvoleno 441 poslanců, z toho 225 podle principu poměrného zastoupení z kandidátek politických stran ve federálních volebních obvodech a 216 v jednomandátových obvodech většinovým systémem.
Státní duma by přitom měla mít 450 poslanců, avšak v Čečensku se letos nevolilo vůbec a v osmi jednomandátových obvodech se volby budou opakovat 18. března.
Ústřední volební komise se usnesla na tom, že volby v osmi obvodech byly neplatné, neboť počet hlasů "proti všem" převýšil hlasy, které voliči odevzdali jednotlivým kandidátům.
Termín konání voleb v Čečensku zatím stanoven nebyl. Komise konstatovala, že "na tomto území bude činnost volebních orgánů možná teprve po odstranění právních a faktických překážek při organizaci svobodné volby občanů".
Podle Ústřední volební komise se voleb zúčastnilo 61,85 procenta voličů, tedy asi 60 miliónů ze zhruba 108 miliónů ruských občanů, kteří mají právo hlasovat.
Volby sledovalo přes 1200 zahraničních pozorovatelů a na 3000 novinářů. Žádné vážnější výhrady proti jejich průběhu nebyly zveřejněny. Předák komunistů Gennadij Zjuganov ovšem dnes zpochybnil výsledky hlasování v Tatarstánu, v Baškirsku, v Dagestánu, v Karačajevsku-Čerkesku, v Kurské a v Samarské oblasti, kde se prý pro komunisty vyslovilo více voličů, než bylo nahlášeno.
Řekl, že volbám předcházela "špinavá" kampaň, kterou rozpoutaly mocenské orgány a která byla zaměřena na diskreditaci mnoha kandidátů. Podobné praktiky podle jeho slov "ponižují zemi a maří veškerou mravnost a kulturu".
Ruský premiér Vladimir Putin se dnes v Moskvě setkal s poslanci, kteří zvítězili v jednomandátových obvodech. V rozhovoru přiznal, že většina ruských občanů dnes žije špatně. "Jsem přesvědčen, že musíme cítit velkou hanbu za to, v jaké situaci jsou naši občané," řekl. Poslance pak nabádal, aby konstruktivně spolupracovali s vládou v zájmu zlepšení životní úrovně Rusů.
Putin také upozornil, že nynější Státní duma byla obnovena ze dvou třetin. To je podle jeho mínění známka toho, že voliči očekávají "změny k lepšímu". Přislíbil, že vláda bude poslancům naslouchat.
 Uklízečka utírá podlahu před sochou V. I. Lenina v jednom volebním středisku v centru Moskvy. |
 Volby v Rusku provázejí mimořádná bezpečností opatření. |
 Prezident Boris Jelcin u volební urny. |
