Rozsáhlé území na dně Ochotského moře předběžně přiřkla v polovině března Rusku Komise OSN pro hranice kontinentálního šelfu. Rozhodla na základě zprávy ruských geologů, podle které se pod Ochotským mořem táhne euroasijský kontinentální šelf.
Exkluzivní zónaPodle mezinárodních smluv má každý přímořský stát výlučná práva na těžbu, rybolov nebo třeba provoz větrných elektráren do vzdálenosti 200 námořních mil, tedy asi 370 kilometrů od pobřeží. Pokud se ovšem za tuto hranici táhne kontinentální šelf, daná země může těžit o dalších 150 námořních mil dál. Toto pravidlo se už netýká vody ani vzdušného prostoru nad šelfem, platí však pro mořské dno a vše, co je pod ním. |
A protože pobřeží patří Rusku, mělo by mu připadnout i přilehlé podmořské území. Komisaři mezinárodního společenství souhlasili, podle agentury Ria Novosti bylo hlasování jednomyslné.
Prezident Vladimir Putin po verdiktu nařídil, aby příslušná ministerstva do července vypracovala návrhy hranic nově vytyčeného kontinentálního šelfu. Oficiální žádost o přidělení území Rusku by OSN měla dostat na stůl koncem roku. Ministr přírodních zdrojů Sergej Donskoj věří, že půjde už jen o pouhou formalitu.
Plocha o rozloze 52 tisíc čtverečních kilometrů Rusko zajímá kvůli obrovským zásobám ropy a zemního plynu. Odhaduje se, že tamní zásoby černého zlata by naplnily 3 miliardy barelů. Díky nerostnému bohatství se podloží Ochotského moře někdy říká Alibabova jeskyně.
Putin má vyšší cíle, rád by získal Arktidu
Jak ovšem upozorňuje britský deník The Times, březnové jednání s OSN o Ochotském moři bylo pro Moskvu jen generálkou. Mnohem důležitější je pro ní Severní ledový oceán.
Boj o hranice na severním póluInfografika iDNES.cz  |
Stále častěji tam na nejrůznější cvičení míří ruští vojáci a podle bývalé americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové se na severu znovu otevírají staré ruské základny z dob studené války.
V oblasti se činí i ruští geologové. Několik vědeckých expedic zkoumalo například Lomonosovův hřbet, jenž se táhne od moře Laptěvů po severní pól. Učenci se i tady snaží dokázat, že jde o prodloužení euroasijského kontinentálního šelfu.
O obrovské zásoby ropy a zemního plynu, které v Arktidě ukrývají pomalu tající ledovce, však nemá zájem jen Rusko. Hlásí se k nim rovněž Kanada, Spojené státy nebo třeba Norsko. Pozadu nezůstávají ani Dánové, kterým patří nedaleké Grónsko.
