Středa 1. prosince 2021, svátek má Iva
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 1. prosince 2021 Iva

Arktidu zasáhla ropná horečka. Válku mocností o pól může odvrátit OSN

  20:44
Arktidou procházela "horká hranice" už v době studené války, teď je v hledáčku mocností znovu. Pod ledovým příkrovem, který kvůli globálnímu oteplování rychle mizí, dřímá čtvrtina světových zásob ropy a plynu. Chtějí je USA, Rusko, Kanada i Norsko a kvůli hraničnímu sporu nebudou váhat použít sílu.

Ledoborec kanadské pobřežní stráže v Baffinově moři. | foto: Profimedia.cz

Vleklá válka o Arktidu má za sebou další bitvu, tentokrát se však obešla bez zbraní a intrik. Rusko a Norsko udělaly minulý týden překvapivou tečku za čtyři desetiletí trvajícím sporem o hranici v Barentsově moři.

O ZBROJENÍ
V ARKTIDĚ

"Závody ve zbrojení v Arktidě jsme už zahájili," tvrdí profesor Robert Huebert z univerzity v Calgary. "Rok 2010 v Arktidě je podobný roku 1935 v Evropě," dodal.

Předběžná dohoda znamená, že si Rusové s Nory rozdělí spornou oblast o rozloze 175 tisíc kilometrů čtverečních přibližně rovným dílem. Tato epizoda z historie bojů o Arktidu skončila dobře. Budoucnost ale může přinést i střet velmocí. Jde o důležité suroviny, kterých kvapem ubývá, a strategické námořní cesty.

Americký výzkumný geologický ústav odhaduje, že se v Arktidě ukrývá čtvrtina všech světových zásob ropy a plynu. A současné vrty to potvrzují. Jen Štokmanovo pole na dně Barentsova moře ukrývá takové množství plynu, že by to uspokojilo celosvětovou poptávku na rok.

Boj o hranice na Severním pólu

Grafiku otevřete kliknutím

Donedávna byla tato ložiska nedobytná, ale globální oteplování je učinilo dostupnější a státy zaměřily na Arktidu svou pozornost. Oblast nejvíce zajímá Rusko, Kanadu, USA, Norsko a Dánsko.

Za komplikace může neúplná mapa mořského dna

Všem pěti hráčům zasahuje do Arktidy takzvaná exkluzivní ekonomická zóna, tedy pásmo sahající 200 námořních mil (371 kilometrů) od pobřeží, které mohou využívat k těžbě surovin nebo lovu ryb. Státy ale chtějí víc a mořské právo jim to umožňuje.

Podle něj každá země může protáhnout své exkluzivní vody až na 350 námořních mil, když prokáže, že je šelf na mořském dně prodloužením její pevniny. Geologické vzorky a další dokumenty musí předat speciální komisi OSN, která má konečné slovo.

Jádro celého problému se tedy ukrývá kilometry pod mořskou hladinou. Dno pod ledovým příkrovem prostě není dostatečně prozkoumané a chybí data k tomu, aby OSN jednou pro vždy nakreslila v Arktidě hranici. Nejasnosti zavdávají příčinu pro spory a divoké nárokování území.

Ponorka Mir-1 umístila v roce 2007 ruskou státní vlajku na dno Severního ledového oceánu.V hledáčku mocností je především Lomonosovův hřbet, který protíná celou spornou oblast. Rusko se snaží dokázat, že je hřbet prodloužením asijského kontinentu, tudíž je severní pól jeho. To se ale nelíbí Kanadě a Dánsku (to své nároky uplatňuje přes Grónsko) a naopak říkají, že je podmořská hora protažením severoamerického kontinentu.

Zbrojení zahájily ruské batyskafy

Celý spor se odehrával potichu až do srpna 2007, kdy ruská expedice dobyla jako první dno přímo pod severním pólem. Jaderné batyskafy Mir-1 a Mir-2 umístily při riskantní operaci více než čtyři kilometry pod hladinou titanovou schránku s ruskou vlajkou a sebraly ze dna geologické vzorky.

Pobřežní stráž USA křižovala Severní ledový oceán celou studenou válku.

Pobřežní stráž USA křižovala Severní ledový oceán celou studenou válku.

Posádka ruského ledoborce Lenin s jaderným pohonem na zamrzlém Severním ledovém oceánu.

Posádka ruského ledoborce Lenin s jaderným pohonem na zamrzlém Severním ledovém oceánu.

JAK ROZDĚLIT ARKTIDU

Kromě rozdělení na základě vzorků podmořských šelfůstáty prosazují i další dělení. Kanada a Dánsko podporují mediánovou metodu, která by rozdělila území podle délky nejbližšího pobřeží. V takovém případě by Severní pól dostalo Dánsko, ale získala by i Kanada. Je možné použít i sektorovou metodu, která považuje Severní pól za střed a území pak rozděluje podle zeměpisné délky. Tak by ztratila Kanada, ale získalo by Norsko a Rusko.
Velký problémem je také to, že USA stále neratifikovaly konvenci OSN z roku 1982, která upravuje mořské nároky států.

Celá operace, údajně nebezpečnější než let do vesmíru, okamžitě vyvolala bouřlivé reakce všech hlavních hráčů. "Toto není patnácté století," řekl tehdy šéf kanadské diplomacie Peter McKay. "Nemůžete jezdit po světě a prostě zabodávat vlajky a říkat: Toto území je naše," dodal.

Ostré reakce zanedlouho následovaly činy. Rusko umístilo ke svým severním hranicím deset tisíc vojáků a začalo a na dálném severu budovat vojenské základny. Norsko koupilo dvě supermoderní lodě, na kterých je instalovaný zbraňový systém Aegis.

Vojensky hodlá své zájmy v Arktidě hájit i Dánsko. Kanada poslala na sever země 900 vojáků a v Nanisiviku vybudovala vojenský přístav a v Resolute Bay vyrostlo nové armádní tréninkové centrum. Washington zatím do ledových vod vyslal jen vědeckou loď Healy.

"Závody ve zbrojení v Arktidě jsme už zahájili," tvrdí profesor Robert Huebert z university v Calgary. "Rok 2010 v Arktidě je podobný roku 1935 v Evropě," dodal. Země se sice posléze dohodly, že budou problém Arktidy řešit v OSN, ale zůstávají ostražité. (o zbrojení v Arktidě více čtěte zde)

Souboj o tisícikilometrové zkratky

V Arktidě přitom nejde jen o ropu, ale také o vodní cesty Severním ledovým oceánem. Globální oteplování je všechny uvolní na velkou část roku do dvaceti let. Tou severovýchodní by se pak mohlo plout kolem břehů Ruska a severozápadní zase mezi ostrovy arktické Kanady.

Lodě s vrtnými soupravami na zamrzlém Beaufortově moři.

Lodě s vrtnými soupravami na zamrzlém Beaufortově moři.

SPORY V ARKTIDĚ

Rusko s Norskem své spory o hranice vyřešily. Na své řešení ale stále čeká spor o severozápadní cestu mezi USA a Kanadou a také disputace o malý ostrov u Grónska mezi Kanadou a Dánskem. Ruský parlament odmítá ratifikovat dohodu s USA o Beringově úžině a Dánsko si nárokuje severní pól.

Obě nové cesty by zkrátily námořní přepravu, která tradičně vede Suezským nebo Panamským průplavem, o několik tisíc kilometrů.

A o kontrolu strategických tepen už se také rozhořely první spory. Severozápadní cestu chce kontrolovat Kanada, s čímž ale nesouhlasí USA ani Dánsko.

A pak se tu skrývá ještě jedno nebezpečí. Pokud by se z těchto dvou cest udělaly úžiny, tak by nad nimi podle mezinárodní práva mohla přelétat letadla všech států.

Rusko by pak například legálně mohlo poslat vojenské letouny až do vzdušného prostoru USA, což bylo noční můrou Američanů především za studené války.

Autor:
  • Nejčtenější

Znovu je tu nouzový stav. Babiš chce povinné očkování lidí nad 50 let

Od půlnoci ze čtvrtka na pátek začal v Česku platit nouzový stav. Vláda ho vyhlásila na 30 dnů na návrh ministra...

Zeman je v ÚVN s covidem. Zavoral: Dostane protilátky, nákaza je z Lán

Prezident Miloš Zeman se vrátil se do Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). Sanita s hlavou státu dorazila před 19:30....

Ze Zemana si utahují dál. I z Schillerové v latexu. Flégr na ptáka odpověděl

Jmenování předsedy ODS Petra Fialy novým premiérem, při kterém byl nakažený prezident Miloš Zeman izolován ve skleněné...

Očkovat se? Přes vaše mrtvoly. Na Letné tisíce lidí protestovaly proti opatřením

Asi tři tisíce lidí se sešly v neděli odpoledne v Praze na Letné, aby protestovaly proti vládním covidovým opatřením....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Příští vláda: Nutná bude třetí dávka po 6 měsících, jinak lidi čeká PCR

Budoucí vláda představila opatření, kterými chce bojovat s covidem. Očkování má mít platnost šest měsíců, poté by měli...

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

  • Další z rubriky

Zvažme povinné očkování, vybízí von der Leyenová. Dětské vakcíny budou dřív

Země Evropské unie by měly pokročit v očkování proti covidu-19 posilujícími dávkami, vyzývá předsedkyně Evropské komise...

Je smutné, že Británii vede takový klaun, řekl Macron o Johnsonovi

Francouzský prezident Emmanuel Macron si v soukromých hovorech se svými poradci postěžoval na britského premiéra Borise...

Spisovatelka se omluvila, že dostala muže do vězení. Za znásilnění seděl 16 let

Známá americká spisovatelka Alice Seboldová se omluvila muži, jehož před téměř čtyřiceti lety neprávem odsoudili za...

Ženu narkobarona Guzmána odsoudili na tři roky. Prosím o odpuštění, žádala

Americký soud v úterý uložil tříletý trest vězení Emmě Coronelové Aispurové, manželce někdejšího mexického narkobarona...

Neočkovaný herec Etzler je na kyslíku s oboustranným zápalem plic

Miroslav Etzler skončil s covidovou atakou a oboustranným zápalem plic v nemocnici. Své příznivce na sociálních sítích...

Světem se kvůli mutaci valí lavina výprodejů. Padají akcie, ropa i bitcoin

Kvůli nové mutaci koronaviru, která byla detekována v Jihoafrické republice, klesly v pátek asijské akcie nejvíce za...

Michal po mně skočil, popsala start intimního života zrzka z experimentu

Z šesti dvojic televizní Svatby na první pohled čeká rozhodnutí už jen tři páry. Jarda s Romanou spolu zůstali, vztah...

Zákeřná rakovina endometria. Jaké jsou varovné příznaky?

O rakovině děložního čípku se hovoří často, už proto, že je jí možné předejít očkováním. Ženské orgány však může...

Žena u porodu dítěte kamarádky zjistila, že ho má s jejím manželem

Osmadvacetiletá Hailey Custerová z Arizony zažila nepříjemný šok, když pomáhala přivést na svět dítě nejlepší...