Pátek 23. dubna 2021, svátek má Vojtěch
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 23. dubna 2021 Vojtěch

Arktidu zasáhla ropná horečka. Válku mocností o pól může odvrátit OSN

  20:44
Arktidou procházela "horká hranice" už v době studené války, teď je v hledáčku mocností znovu. Pod ledovým příkrovem, který kvůli globálnímu oteplování rychle mizí, dřímá čtvrtina světových zásob ropy a plynu. Chtějí je USA, Rusko, Kanada i Norsko a kvůli hraničnímu sporu nebudou váhat použít sílu.

Ledoborec kanadské pobřežní stráže v Baffinově moři. | foto: Profimedia.cz

Vleklá válka o Arktidu má za sebou další bitvu, tentokrát se však obešla bez zbraní a intrik. Rusko a Norsko udělaly minulý týden překvapivou tečku za čtyři desetiletí trvajícím sporem o hranici v Barentsově moři.

O ZBROJENÍ
V ARKTIDĚ

"Závody ve zbrojení v Arktidě jsme už zahájili," tvrdí profesor Robert Huebert z univerzity v Calgary. "Rok 2010 v Arktidě je podobný roku 1935 v Evropě," dodal.

Předběžná dohoda znamená, že si Rusové s Nory rozdělí spornou oblast o rozloze 175 tisíc kilometrů čtverečních přibližně rovným dílem. Tato epizoda z historie bojů o Arktidu skončila dobře. Budoucnost ale může přinést i střet velmocí. Jde o důležité suroviny, kterých kvapem ubývá, a strategické námořní cesty.

Americký výzkumný geologický ústav odhaduje, že se v Arktidě ukrývá čtvrtina všech světových zásob ropy a plynu. A současné vrty to potvrzují. Jen Štokmanovo pole na dně Barentsova moře ukrývá takové množství plynu, že by to uspokojilo celosvětovou poptávku na rok.

Boj o hranice na Severním pólu

Grafiku otevřete kliknutím

Donedávna byla tato ložiska nedobytná, ale globální oteplování je učinilo dostupnější a státy zaměřily na Arktidu svou pozornost. Oblast nejvíce zajímá Rusko, Kanadu, USA, Norsko a Dánsko.

Za komplikace může neúplná mapa mořského dna

Všem pěti hráčům zasahuje do Arktidy takzvaná exkluzivní ekonomická zóna, tedy pásmo sahající 200 námořních mil (371 kilometrů) od pobřeží, které mohou využívat k těžbě surovin nebo lovu ryb. Státy ale chtějí víc a mořské právo jim to umožňuje.

Podle něj každá země může protáhnout své exkluzivní vody až na 350 námořních mil, když prokáže, že je šelf na mořském dně prodloužením její pevniny. Geologické vzorky a další dokumenty musí předat speciální komisi OSN, která má konečné slovo.

Jádro celého problému se tedy ukrývá kilometry pod mořskou hladinou. Dno pod ledovým příkrovem prostě není dostatečně prozkoumané a chybí data k tomu, aby OSN jednou pro vždy nakreslila v Arktidě hranici. Nejasnosti zavdávají příčinu pro spory a divoké nárokování území.

Ponorka Mir-1 umístila v roce 2007 ruskou státní vlajku na dno Severního ledového oceánu.V hledáčku mocností je především Lomonosovův hřbet, který protíná celou spornou oblast. Rusko se snaží dokázat, že je hřbet prodloužením asijského kontinentu, tudíž je severní pól jeho. To se ale nelíbí Kanadě a Dánsku (to své nároky uplatňuje přes Grónsko) a naopak říkají, že je podmořská hora protažením severoamerického kontinentu.

Zbrojení zahájily ruské batyskafy

Celý spor se odehrával potichu až do srpna 2007, kdy ruská expedice dobyla jako první dno přímo pod severním pólem. Jaderné batyskafy Mir-1 a Mir-2 umístily při riskantní operaci více než čtyři kilometry pod hladinou titanovou schránku s ruskou vlajkou a sebraly ze dna geologické vzorky.

Pobřežní stráž USA křižovala Severní ledový oceán celou studenou válku.

Pobřežní stráž USA křižovala Severní ledový oceán celou studenou válku.

Posádka ruského ledoborce Lenin s jaderným pohonem na zamrzlém Severním ledovém oceánu.

Posádka ruského ledoborce Lenin s jaderným pohonem na zamrzlém Severním ledovém oceánu.

JAK ROZDĚLIT ARKTIDU

Kromě rozdělení na základě vzorků podmořských šelfůstáty prosazují i další dělení. Kanada a Dánsko podporují mediánovou metodu, která by rozdělila území podle délky nejbližšího pobřeží. V takovém případě by Severní pól dostalo Dánsko, ale získala by i Kanada. Je možné použít i sektorovou metodu, která považuje Severní pól za střed a území pak rozděluje podle zeměpisné délky. Tak by ztratila Kanada, ale získalo by Norsko a Rusko.
Velký problémem je také to, že USA stále neratifikovaly konvenci OSN z roku 1982, která upravuje mořské nároky států.

Celá operace, údajně nebezpečnější než let do vesmíru, okamžitě vyvolala bouřlivé reakce všech hlavních hráčů. "Toto není patnácté století," řekl tehdy šéf kanadské diplomacie Peter McKay. "Nemůžete jezdit po světě a prostě zabodávat vlajky a říkat: Toto území je naše," dodal.

Ostré reakce zanedlouho následovaly činy. Rusko umístilo ke svým severním hranicím deset tisíc vojáků a začalo a na dálném severu budovat vojenské základny. Norsko koupilo dvě supermoderní lodě, na kterých je instalovaný zbraňový systém Aegis.

Vojensky hodlá své zájmy v Arktidě hájit i Dánsko. Kanada poslala na sever země 900 vojáků a v Nanisiviku vybudovala vojenský přístav a v Resolute Bay vyrostlo nové armádní tréninkové centrum. Washington zatím do ledových vod vyslal jen vědeckou loď Healy.

"Závody ve zbrojení v Arktidě jsme už zahájili," tvrdí profesor Robert Huebert z university v Calgary. "Rok 2010 v Arktidě je podobný roku 1935 v Evropě," dodal. Země se sice posléze dohodly, že budou problém Arktidy řešit v OSN, ale zůstávají ostražité. (o zbrojení v Arktidě více čtěte zde)

Souboj o tisícikilometrové zkratky

V Arktidě přitom nejde jen o ropu, ale také o vodní cesty Severním ledovým oceánem. Globální oteplování je všechny uvolní na velkou část roku do dvaceti let. Tou severovýchodní by se pak mohlo plout kolem břehů Ruska a severozápadní zase mezi ostrovy arktické Kanady.

Lodě s vrtnými soupravami na zamrzlém Beaufortově moři.

Lodě s vrtnými soupravami na zamrzlém Beaufortově moři.

SPORY V ARKTIDĚ

Rusko s Norskem své spory o hranice vyřešily. Na své řešení ale stále čeká spor o severozápadní cestu mezi USA a Kanadou a také disputace o malý ostrov u Grónska mezi Kanadou a Dánskem. Ruský parlament odmítá ratifikovat dohodu s USA o Beringově úžině a Dánsko si nárokuje severní pól.

Obě nové cesty by zkrátily námořní přepravu, která tradičně vede Suezským nebo Panamským průplavem, o několik tisíc kilometrů.

A o kontrolu strategických tepen už se také rozhořely první spory. Severozápadní cestu chce kontrolovat Kanada, s čímž ale nesouhlasí USA ani Dánsko.

A pak se tu skrývá ještě jedno nebezpečí. Pokud by se z těchto dvou cest udělaly úžiny, tak by nad nimi podle mezinárodní práva mohla přelétat letadla všech států.

Rusko by pak například legálně mohlo poslat vojenské letouny až do vzdušného prostoru USA, což bylo noční můrou Američanů především za studené války.

Autor:
  • Nejčtenější

Rusko se podílelo na výbuchu ve Vrběticích, Česko vyhostí 18 diplomatů

Česko vyhostí 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb. Policie má...

Česko se rozhodlo vyhostit z ruské ambasády desítky dalších lidí

Česko vyhostí většinu zaměstnanců ruského velvyslanectví, oznámil ve čtvrtek ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Rusko se...

Zlom 3. května. Otevřou se obchody a služby, další žáci se vrátí do škol

Systém PES nahradí šest vln rozvolnění, oznámil ve středu premiér Andrej Babiš. Od 3. května by se mohl vrátit druhý...

Rusko vyhostí 20 zaměstnanců české ambasády, poletí pro ně speciál

Rusko vyhostí v odvetě dvacet pracovníků české ambasády, oznámil vicepremiér Jan Hamáček. Moskvu musí opustit do...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ruské agenty odhalily kamery. Munice měla explodovat až v Bulharsku

Dva ruské agenty, kteří se den před výbuchem pohybovali v muničním skladu ve Vrběticích, pomohly rozpoznat kamery....

Jsme inspektoři, ohlásili se agenti do Vrbětic. Později se ozval výbuch

Premium Přijeli do muničních skladů ve Vrběticích a prokázali se jako zaměstnanci ostravské firmy Imex Group. Jednalo se však o...

Muž z Imex Group: Do beden k odeslání by se ve Vrběticích nikdo nedostal

Premium Sklady ve Vrběticích na Zlínsku, které podle českých tajných služeb vyhodili do povětří ruští tajní agenti, měla...

Války budoucnosti mohou probíhat v lidské mysli, říká bezpečnostní analytička

Premium Její znalosti sice využívají vojáci a jeden kolega ji prý s nadsázkou navrhl jmenovat čestnou generálkou britské...

  • Další z rubriky

Švédsko ruší rozvolnění. Vážných případů nejvíce od počátku pandemie

Švédsko zatím nezačne uplatňovat avizovaný plán uvolňování protiepidemických omezení. Stávající restrikce prodlouží do...

Špína, plíseň... Stav továrny, kde kontaminovali miliony vakcín, šokoval

Loupající se zdi, změť skvrn na podlaze, neznámá hnědá rezidua nebo plíseň. Tak podle kontrolorů amerického Úřadu pro...

Srovnáme počty diplomatů, souhlasilo Rusko. Pivoňka v Moskvě zůstane

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek uvedl, že Rusko souhlasilo s narovnáním počtu lidí na ambasádách. Český...

Ruský politolog: Zeman je v Moskvě za zrádce, chystá se protičeská kampaň

Premium Diplomatické vztahy mezi Ruskem a Českem budou kvůli kauze Vrbětice na bodu mrazu nejméně tři roky, míní ruský...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Zlom 3. května. Otevřou se obchody a služby, další žáci se vrátí do škol

Systém PES nahradí šest vln rozvolnění, oznámil ve středu premiér Andrej Babiš. Od 3. května by se mohl vrátit druhý...

Hráče vyloučili z turnaje, protože měl příliš vysoko nastavený jas obrazu

Známý streamer Tfue přišel o vítězství v turnaji o dvanáct tisíc dolarů kvůli tomu, že měl příliš vysoko nastavený jas...

Královna se rozloučila s Philipem bílými květinami a vlastnoručním vzkazem

Královna Alžběta II. se rozloučila s mužem, který stál po jejím boku celých 73 let. Posledními vzkazy pro prince...

Bojím se, že papírové peníze v Česku skončí do pěti let, říká ekonom

Premium Mezinárodní měnový fond již před pár lety poukázal na to, že by papírové bankovky či kovové mince mohly z ekonomiky...

Z Philipova pohřbu odcházeli bratři William a Harry v důvěrném hovoru

Na hradu Windsor byl v sobotu pohřben princ Philip, manžel královny Alžběty II. Velká pozornost se upírala také na...