Rusové civilisty v okupovaných oblastech zadržují i za prohřešky tak drobné, jako je mluvení ukrajinsky. Některé zase viní z terorismu, a pak je používají k otrocké práci. Lidé slouží i jako budoucí vyjednávací žetony při výměně za zadržené ruské vojáky. Mučení je běžné. OSN podle zprávy z konce června zdokumentovala 77 poprav civilních zajatců a smrt jednoho muže v důsledku týrání. Jiné zase Rusko nasazuje na frontě jako lidské štíty.
Ukrajinské zajatce drží ve vlhkých sklepech, ale i v nových věznicích na svém území či na tom ukrajinském – okupovaném. A možná plánují nespočet dalších.
Vlaky vozí na Ukrajinu už i vězeňkyně, Rusko potřebuje bojové zdravotnice |
Lednový dokument ruské vlády získaný americkou agenturou AP nastiňuje záměry na vytvoření 25 nových vězeňských komplexů a šesti dalších zadržovacích středisek na Ukrajině do roku 2026.
Ruský prezident Vladimir Putin navíc v květnu podepsal dekret, který umožňuje posílat obyvatele z území se stanným právem, tedy z okupované Ukrajiny, na ta bez něj, jako je Rusko. To usnadňuje deportaci Ukrajinců hluboko do Ruska.
Vězeňské komplexy rostou
Satelitní snímky analyzované agenturou dokazují, že jedna z vězeňských budov v Rostově na Donu se od začátku války rozrostla. Podle bývalých zajatců se v novém minimálně dvojpodlažním komplexu nacházejí stovky pohřešovaných Ukrajinců. Dva exiloví ruští advokáti tvrdí, že budovu střeží vojáci a obrněná vozidla.
Jedná se však jen o jedno zařízení z domnívaných 40 v Rusku a Bělorusku a 63 improvizovaných i postavených na Ukrajině. Data vychází z mapy AP, která se zakládá na údajích od bývalých vězňů, ukrajinské mediální iniciativy pro lidská práva a ruské skupiny pro lidská práva Gulagu.net. Nedávná zpráva OSN počítala s 37 zařízeními v Rusku a Bělorusku a 125 na Ukrajině.
Ani přesné počty zadržovaných se ve válečných podmínkách nedaří vyčíslit. Kyjev byl schopen zjistit právní podrobnosti u bezmála 1 000 zajatců, kteří čelí obvinění. Podle Vladimira Osečkina, ruského exilového aktivisty za lidská práva a zakladatele Gulagu.net, Moskva na svém území drží přes 4 000 zajatců, v okupovaných oblastech pak stejně tolik. Ukrajinská vláda se domnívá, že celkové počty Ruskem zadržovaných civilistů činí až 10 000.
Rusko zametá stopy zločinu
Kvantifikaci vězňů znesnadňuje jejich časté přesouvání. Rodiny, pokud vůbec o osudu svého blízkého tuší, kontakt stejně ztrácí během několika týdnů. Podle nich to Rusové dělají, aby „zametli stopy zločinu“. Porušují totiž Ženevskou úmluvu, která zakazuje svévolné zadržování lidí a stanovuje, že vězňům musí být umožněno komunikovat s příbuznými a získat právní poradenství.
Jestliže se vězni z ruského zajetí podaří vyváznout, právě třeba výměnou za ruského vojáka, jeho majetek je leckdy zničený a příbuzní už se v domovině nenachází. Dokazuje to příběh padesátileté Oleny Jahupové ze Záporoží, kterou Rusové zadrželi zřejmě z toho důvodu, že si vzala ukrajinského vojáka.
Brutální mučení, bezostyšné rabování. Ruský poručík popsal zvěrstva na Ukrajině |
Od loňského října ji krutě mučili, když odmítla vyzradit informace o manželovi. Vojáci ji dusili plastovým sáčkem, do hlavy mlátili lahví s vodou a kolem krku utahovali kabely. Z cely ji několikrát vyvedli na jízdu městem, aby identifikovala proukrajinské místní obyvatele. Během března musela kopat zákopy pro ruské vojáky, směny často trvaly více než 24 hodin.
Uprchnout se jí podařilo až po pěti měsících během střídání ruských jednotek. Když se vrátila domů, milovaný pes na pozemku ležel zastřelený, její děti už dávno ze země uprchly. Z mučení si odnesla trvalé následky v podobě bolestí hlavy.
Na Ukrajině se alespoň znovu shledala s manželem. S tím uzavřela sňatek znovu, tentokrát v kostele. I tak svou výpověď, se kterou hodlá svědčit proti Rusku, uzavírá komentářem: „Kradli nejen u mě, ale u poloviny mé země.“
