Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Ustavičně sílí vojenský a politický tlak Západu a na to musíme reagovat. Nejednou jsem říkal, že my jsme nezačali takzvanou válku na Ukrajině. Naopak, my se ji snažíme zakončit,“ řekl Putin ve svém projevu na konferenci diskusního klubu Valdaj v černomořském letovisku Soči.
„Arogance Západu“ podle Putina spočívá v nastolování hegemonie, a to vojenské, politické, ekonomické a „dokonce i morální“. Rusko se prý ale nehodlá řídit cizími zájmy, vést si podle „pravidel“, diktovaných Západem, a podřizovat se „varováním od hegemonů“.
Putin během diskuse prohlásil, že ukrajinská vojska od letošního 4. června ztratila už více než 90 tisíc lidí. „To jsou nevratné ztráty,“ řekl ruský prezident s tím, že Ukrajinci přišli také o 557 tanků a téměř 1 900 obrněných vozidel různého typu. Takové tvrzení nelze nezávisle ověřit. Ukrajina ani Rusko vlastní ztráty neuvádějí, jen odhady ztrát nepřítele.
„V září Putin prohlásil, že Ukrajina přišla o 18 tisíc obrněných vozidel. V říjnu tento počet snížil na devítinu,“ poznamenal server Meduza, působící z lotyšského exilu. Upozornil, že Putinovo tvrzení o 18 tisících ukrajinských obrněncích, zničených od zahájení protiofenzívy, vyslovené na ekonomickém fóru ve Vladivostoku 12. září, výrazně převyšovalo údaje, které uvádí ruské ministerstvo obrany o ukrajinských ztrátách od rozpoutání války.
Podle analytiků, oslovených serverem Agenstvo, disponovaly ukrajinské síly během války celkem 14 100 obrněnými vozidly, což bylo o 3900 méně, než o kolik podle Putinova zářijového vyjádření ukrajinská armáda přišla jen o začátku protiofenzívy, dodala Meduza.
„Oděsa je ruské město,“ zaznělo v diskusi
Putin diváky v sále ujišťoval, že Rusko nepotřebuje cizí území, přestože to byl on, kdo dal přitom loni v září pokyn k anexi dalších čtyř ukrajinských regionů. Moskva už na jaře 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym.
„Ukrajinská krize není konfliktem o území. Rusko je největší a nejrozlehlejší země na světě. Nemáme žádný zájem, pokud jde o dobývání jakýchkoliv území, vždyť ještě stále musíme rozvíjet Sibiř, východní Sibiř a Dálný východ. Není to územní konflikt, a dokonce není ani o nastolení regionální geopolitické rovnováhy. Otázka je mnohem širší a zásadnější. Jde o principy, na kterých bude založeno nové uspořádání světa,“ zdůraznil Putin.
Díky Ukrajině se Rusku nemusíte bránit vy, řekl Zelenskyj evropským lídrům |
V debatě na dotaz maďarského novináře ale prohlásil, že „Oděsa je samozřejmě ruské město, ale trošku židovské. Ale jen trošku“.
Portál Meduza poznamenal, že týž novinář se Putina ptal před rokem, zda mu doporučí návštěvy Oděsy příští rok v létě, anebo za dva roky, a zda bude potřebovat ukrajinské, anebo ruské vízum. Putin mu tehdy odpověděl, že radí Oděsu navštívit „co nejdříve“, ale pak dodal, že samozřejmě žertuje. „Oděsa může být jablkem sváru i symbolem řešení konfliktů a symbolem nalezení nějakého řešení všeho, co se teď děje,“ dodal.
Přestože válka proti Ukrajině pokračuje 589. dnem, Putin zůstává přesvědčen, že Rusko dosáhne svého cíle. „Máme své pochopení, co a jak se vyvíjí, chápeme, kde a co musíme udělat, kde a co musíme přidat. Klidně kráčíme k dosažení svých cílů a jsem přesvědčen, že dosáhneme realizace úkolů, které jsme si stanovili,“ řekl. Co je ruským cílem ale neupřesnil.
Rusko se chlubí Burevestnikem a Sarmatem
Ruský prezident nevyloučil, že by Rusko mohlo po třech desetiletích obnovit jaderné zkoušky a že by mohlo odstoupit od ratifikace smlouvy o jejich všeobecném zákazu.
Oznámil také, že Rusko úspěšně vyzkoušelo mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem Burevestnik, jejíž schopnosti označil za bezkonkurenční. Střela schopná nést jadernou hlavici by podle ruských vojáků neměla být zachytitelná stávajícími i budoucími systémy protiraketové a protivzdušné obrany.
Putin rovněž ohlásil dokončení vývoje „supertěžké“ mezikontinentální rakety Sarmat, která by měla být v nejbližší době zařazena do výzbroje.
Šéf Kremlu řekl, že jakýkoli útok na Rusko by ve zlomku vteřiny vyvolal odvetu v podobě stovek jaderných střel, jejichž úder by žádný nepřítel nemohl přežít. „Myslím, že nikoho se zdravým rozumem a jasnou pamětí nenapadne použít jaderné zbraně proti Rusku,“ řekl.
„Historie Západu jsou kronika nekonečné expanze,“ tvrdí Putin
Za začátek ukrajinského konfliktu šéf Kremlu opět označil dění v Kyjevě na přelomu let 2013 a 2014, které označil za „krvavý a protiústavní“ a Západem organizovaný státní převrat.
Západní diplomaté se tehdy snažili krizi urovnat zprostředkováním dohody mezi proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem a opozičními demonstranty, kteří ale po střelbě policistů do davu dohodu odmítli a Janukovyče svrhli. Svržený prezident uprchl do Ruska, které vzápětí anektovalo Krym a rozpoutalo povstání separatistů na východní Ukrajině. Loni v únoru pak zahájila Moskva rozsáhlou vojenskou agresi vůči sousední zemi, kterou Putin zdůvodňoval snahou o „denacifikaci“ země. Ukrajina se od té doby s rozsáhlou západní pomocí brání.
Putin se obává dalšího puče, míní zdroje z Kremlu. Může přijít z řad armády |
„Dějiny Západu jsou kronika nekonečné expanze“, tvrdil ve čtvrtek Putin. Ale západní vliv ve světě je podle něj „obrovská vojenská a finanční pyramida“, která ustavičně potřebuje nové palivo, a to i cizí, jen aby se udržela. Ale toto sobectví a arogance vedou do slepé uličky, míní ruský prezident.
„Rusko na Ukrajině brání své tradice, svou kulturu a lidi. Jakou civilizací hájí protivník, není pochopitelné,“ prohlásil Putin.
Rusko překonalo všechny následky sankcí, které Západ zavedl v reakci na vpád ruských vojsk do sousední země, tvrdil ruský prezident. Odmítl, že za hospodářským růstem je militarizace ruské ekonomiky.
Rusové za den války platí téměř 7 miliard korun, spočítal ukrajinský Forbes |
Připustil, že výdaje na obranu a bezpečnost se sice zdvojnásobily, ze tří na šest procent hrubého domácího produktu (HDP), ale ve třetím čtvrtletí dosáhl státní rozpočet přebytku, argumentoval s dovětkem, že ke konci roku se počítá se schodkem ve výši jednoho procenta HDP. Tato situace podle Putina svědčí o zdraví ruské ekonomiky.
Zatímco Putin řečnil, rubl oslabil vůči dolaru, poznamenala agentura Reuters v narážce na kurz více než 100 rublů za dolar, zatímco den před vpádem ruských vojsk do sousední země stál dolar zhruba 80 rublů.
