Puškinovo náměstí v Moskvě, kde Aršak Makičjan demonstruje za ochranu klimatu. Snímek z března 2017 ukazuje protikorupční protest.

Puškinovo náměstí v Moskvě, kde Aršak Makičjan demonstruje za ochranu klimatu. Snímek z března 2017 ukazuje protikorupční protest. | foto: AP

Sám proti lhostejnosti i útlaku. V Moskvě demonstruje za klima jeden mladík

  • 47
Zatímco v západních metropolích demonstrují za ochranu klimatu tisíce studentů, v Moskvě dlouhodobě jen jeden. Pětadvacetiletý houslista z konzervatoře Aršak Makičjan postává každý pátek s transparentem na Puškinově náměstí. Ekologická krize, již vidí za hladem i válkami, dopadne podle něj hlavně na chudé.

Pravidelné ekologické manifestace nazvané Fridays for Future (Pátky pro budoucnost) se od poloviny března konají i ve více než dvanáctimilionové ruské metropoli. Jejich účastníkem je však téměř vždy jen Makičjan, rodák z arménského Jerevanu, který se s rodiči přestěhoval do Moskvy jako roční chlapec. 

Makičjan je osamocen kvůli lhostejnosti veřejnosti i přísným zákonům, míní deník The Moscow Times. Vystoupení jednotlivců jsou jedinou protestní akcí, která nepotřebuje těžko dosažitelné úřední povolení. Policistům musel Makičjan zatím jen ukazovat doklady, o žádném jeho zadržení média neinformují. 

„Vím, že v Rusku není mnoho lidí ochotných demonstrovat, protože většina populace nechápe, co je globální oteplování,“ přiznal Makičjan. Dodal, že někteří kolemjdoucí mu vyjadřují podporu, jiní se s ním ale hádají. Několik lidí mu také nabízelo peníze, protože si myslelo, že je žebrákem či bezdomovcem.

Jeden z Makičjanových transparentů upozorňuje na souvislost klimatických změn s hladem a válkami. „Nemohl jsem pokračovat jako houslista na Titaniku,“ řekl švýcarskému deníku Neue Zürcher Zeitung. „Všechno jde dolů, voda nám sahá po krk,“ doplnil. 

Rusko se potýká s řadou ekologických problémů. Na Sibiři taje dlouhodobě zmrzlá půda, takzvaný permafrost. To mimo jiné způsobuje propadání tamních domů a silnic. Rusko sužují i lesní požáry a povodně. Nic z toho ale není ve veřejném prostoru spojováno s klimatickou změnou. Politici i masmédia vytváří dojem, že se Ruska netýká. 

S Puškinem proti Putinovi

Makičjan postává na Puškinově náměstí u básníkova památníku, který chápe jako symbol svobody a odvahy. „Puškin byl sám obětí státní kontroly a cenzury,“ sdělil německému týdeníku Der Spiegel. Kolem památníku navíc denně prochází tisíce lidí. 

Domy se potápějí, mamuti vylézají. Věčně zmrzlá Sibiř rychle taje

Makičjan kritizuje ruského prezidenta Vladimira Putina. „Putin lže. Na mezinárodních konferencích dělá, že je pro něj ochrana klimatu důležitá, ale ve skutečnosti se zajímá jen o těžbu ropy v Arktidě,“ udeřil. 

Der Spiegel však připomněl, že Putin existenci či závažnost klimatických změn otevřeně nezpochybňuje. To jej odlišuje od amerického prezidenta Donalda Trumpa a brazilské hlavy státu Jaira Bolsonara. 

Podle ruských ekologů přesto Putinův režim nedělá pro klima téměř nic. A ochránce životního prostředí pronásleduje, jako například Alexandru Korolevovou. Ta zabránila výstavbě jaderné elektrárny a nyní žádá o azyl v Německu. Ve vlasti ji totiž hrozí dva roky vězení kvůli údajnému porušení zákona o „zahraničních agentech“. 

Makičjan má jasno, co by Putinovi řekl, kdyby s ním mohl přímo mluvit: „Pokud neuděláš něco pro ochranu klimatu, musíme to převzít – koneckonců, je to naše budoucnost.“ 

Klimatická krize je i sociální otázkou

Makičjan jde sám příkladem. V 15 letech se stal vegetariánem a nyní se také vyhýbá plastovým výrobkům na jedno použití. „Změnit vlastní zvyky je snadné. Přesvědčit ostatní může být obtížné,“ poznamenal. 

Nemyslí si, že by se měla pozornost soustředit jen na korupci či chudobu. Sociální otázka podle něj s klimatem souvisí. „Ti, kterým se už dnes vede špatně, budou změnou klimatu ještě víc trpět,“ varuje. Na jaře zveřejněná statistika odhalila, že více než tři čtvrtiny Rusů má problém koupit si základní zboží. 

Na záchranu Země máme dvanáct let, třídit nestačí, říká mluvčí klimastávek

Makičjanova sestra je historička ve státním muzeu. Podle Neue Zürcher Zeitung se bojí, že by mohla o práci přijít, kdyby i jen přeposílala bratrovy aktivistické zprávy na internetu. 

Pátky pro budoucnost jsou takzvanými klimatickými stávkami, během nichž studenti v pátek místo učení ve škole manifestují v ulicích měst. Protesty inspirovala šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunbergová, která je letos navržena na Nobelovu cenu za mír. 

Globální klimatická stávka z 15. března přitáhla přibližně 1,4 milionu účastníků ve 112 zemích. V Moskvě se ale tehdy sešlo jen 50 lidí. 

Studentský pochod Prahou za ochranu klimatu (15. března 2019):  


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video