Sibiřská tajga hoří na ploše tří milionů hektarů. (29. července 2019)

Sibiřská tajga hoří na ploše tří milionů hektarů. (29. července 2019) | foto: AP

Sibiřská tajga dál hoří, Trump nabídl Putinovi pomoc s hašením

  • 123
Sibiřská tajga dál hoří na ploše tří milionů hektarů a prognózy jsou nepříznivé. Shoduje se na tom ruský tisk, který za příčinu alarmující kalamity označuje pasivitu místních úřadů a nedostatečné zdroje. Pomoc ve středu prezidentu Vladimiru Putinovi telefonicky nabídl jeho americký protějšek Donald Trump. Ruská vláda chce vyšetřit, zda sibiřské požáry nebyly založeny úmyslně.

V asijské části Ruska je situace krajně nepříznivá a jen tak se nezlepší, tvrdí ruští hasiči a meteorologové. Déšť se v postižených regionech, rozlohou srovnatelných s územím Belgie, v dohledné době neočekává. 

Situaci komplikuje fakt, že na odlehlých a nepřístupných místech záchranáři hašení vzdali, protože náklady údajně převyšují výši možných škod. Oheň se ale podle expertů v takovém případě může přesunout do masivních sibiřských rašelinišť, kde „přečká“ zimu a na jaře znovu zachvátí okolní lesy. 

Mluvčí ministerstva pro mimořádné události novinářům řekl, že místní správní úřady v sibiřských regionech situaci nezvládly, zanedbaly varování centrálních orgánů a byly pasivní při hašení. Irek Chačanov, hlavní ruský expert na protipožární ochranu, agenturu TASS upozornil, že znečištění ovzduší zplodinami hoření může mít „velké ekologické a klimatické následky“.

Dým komplikuje život obyvatelům asi 800 ruských měst. Pomalu se přesouvá do sousedních států, zejména do Kazachstánu a Mongolska. Evropskou část Ruska údajně zatím neohrožuje. Oheň spaluje spíše neobydlené oblasti, ztráty na životech nejsou hlášeny.

Od čtvrtka budou podle agentury Interfax ruské letouny rozptylovat nad oblastmi požárů jodid stříbrný ve snaze uměle vytvářet dešťová oblaka. Krystalky této látky působí jako kondenzační jádra, na nichž se vytvářejí kapky deště.

Oheň mohli úmyslně založit ilegální těžaři dřeva

S nabídkou pomoci při hašení sibiřských požárů zatelefonoval ve středu večer do Moskvy americký prezident Donald Trump. Podle sdělení Kremlu prezident Putin označil Trumpův návrh za „krok k obnovení plnohodnotných vztahů“ mezi Ruskem a USA. Slíbil, že americkou pomoc využije, bude-li to potřeba.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv nařídil generální prokuratuře, aby prošetřila spekulace, že požáry byly na Sibiři založeny záměrně. Podle spekulací ruského tisku mohli lesy zapálit pracovníci firem, které se zabývají ilegální těžbou dřeva, aby zakryly následky svých skutků.

„Lidem musí být jasné, co a jak se vlastně stalo,“ řekl premiér novinářům. Vyšetřovatelé mají vládě podat zprávu do konce října.

Požáry zasáhly hlavně rozsáhlá území Krasnojarského kraje a Irkutské oblasti, kde vláda vyhlásila stav ohrožení. Putin k hašení ve středu povolal armádu, na pomoc hasičům byly vyslány desítky speciálních armádních letadel a vrtulníků.

Uhaste požár bombou, radí ruská zákonodárkyně

Altajská zákonodárkyně Jevgenija Boroviková navrhla na Facebooku, aby hasiči požár uhasili za pomoci bomby. „Ve Švédsku se podařilo uhasit lesní požár, na který shodili bombu. Při výbuchu bomby je kyslík aktivně absorbován a potlačuje ohniska ohně,” prohlásila podle serveru Lenta.ru Boroviková.

Podle ní se lesy hasí speciálně navrženými bombami také v Číně. „Když bomba dopadne na zem, postříká až tisíc metrů čtverečních směsí, která plamen okamžitě uhasí,“ dodala Boroviková. Pro server RIA News uvedla, že má na mysli vodní bomby typu ASP-500.

Ruský etnograf Timofej Moldanov agentuře Interfax řekl, že šamani původních sibiřských národů ve středu zahájili obřady přivolání deště, který by měl pomoci oheň uhasit. 

Zvlášť působivé jsou prý rituály v komunitách Něnců, tajmyrských Dolganů, ugrofinských Marijců a Komijců nebo východosibiřských Jakutů. Modlitbu za déšť dnes zařadili do pravoslavných mší i duchovní v ruských kostelech.

Na Sibiři hoří miliony hektarů lesů, hrozí ekologická katastrofa:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video