Na snímku jsou jasně vidět sloupce dýmu, které stoupají z lesů Krasnojarského kraje. Kouř vítr odnesl na jihozápad, kde vytváří velká oblaka a mísí se s bouřkovými mraky. Fotografii pořídila meteorologická družice 21. července.
Na Sibiři hoří až dva miliony hektarů lesa, zachvácená plocha odpovídá přibližně čtvrtině rozlohy Česka. Dým dosahuje až k Uralu a zhoršuje ekologickou situaci v mnoha regionech.
Planeta podle vědců čelí jednomu z nejvíce horkých lét zaznamenaných v lidské historii. Požáry zuří v Grónsku i na Aljašce a ačkoliv nejsou letní ohně na severu planety výjimkou, jejich rozsah ve vědcích vzbuzuje obavy.
„Počet a intenzita požárů za severním polárním kruhem jsou neobvyklé a bezprecedentní,“ sdělil zpravodajskému portálu CNN Mark Parrington z Evropského centra pro střednědobou předpověď (ECMWF). Jedním z důvodu jsou podle něj lokální vlny veder, které zasáhly Sibiř, Kanadu a Aljašku.
Požáry se také šíří více na sever, než je obvyklé, a kromě lesů zasahují i rašeliniště. Geograf Thomas Smith z londýnské univerzity serveru USA Today vysvětlil, že hořící rašelina představuje daleko větší nebezpečí než planoucí lesy - zatímco les obvykle hoří několik hodin, než se požár přesune dál, rašeliniště mohou hořet několik dní až měsíců.
Na Sibiři hoří skoro milion hektarů lesa, města dusí dým (23. 7. 2019)
