„Rozsah škod je velmi závažný. Plynovody a ropovody explodují a hroutí se,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Alexander Krutikov, náměstek ministerstva pro rozvoj Dálného východu a Arktidy.
Ekonomické škody způsobené táním permafrostu odhaduje na 50 až 150 miliard rublů ročně (18 až 54 miliard korun). Takové cifry nutí ruské úřady, aby klimatickou změnu začaly brát vážně.
Permafrost pokrývá více než polovinu Ruska a tam všude je infrastruktura v ohrožení. V úvahu je navíc potřeba vzít fakt, že Arktida se otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety. „Je to problém, kterému se musíme postavit čelem, protože výše škod každý rok poroste,“ varuje Krutikov.
Nestabilní základy
Rostoucí teploty znepokojují především těžaře a ropné a plynárenské společnosti. Na území pokrytém permafrostem se těží 15 procent ruské produkce ropy a 80 procent plynu. Rusové kvůli stabilitě staví na Sibiři budovy na pilířích zapuštěných do země. Jenže dnes země během léta rozmrzá do větší hloubky.
„Budovy s oteplováním permafrostu ztrácejí stabilitu,“ uvedla pro Bloomberg společnost Nornickel, největší světový producent niklu a palladia operující v dvousettisícovém Norilsku.
V druhém největším městě za polárním kruhem (po Murmansku) má dnes asi čtvrtina budov nestabilní základy. Radnice už musela několik domů strhnout a staví nové. Na rozdíl od starých paneláků mají méně pater, aby se pod vlastní váhou nepropadaly.
Ohroženy jsou i dopravní komunikace. Silnice a železnice postavené na místě, kde byla kdysi zmrzlá půda, se propadají a deformují. To se týká i některých úseků Transsibiřské magistrály či Bajkalsko-amurské magistrály.
„Riziko se týká především silnic. Když jsou postavené na permafrostu, tak nejsou moc kvalitní, ani když jsou nové. Teď se kroutí a křiví,“ řekl počátkem října portálu Ura.ru klimatolog Alexej Kokorin. „A železnice postavené na permafrostu, to je ještě kontroverznější záležitost. Kvůli tání se musejí neustále opravovat. Deformují se, podemílá je voda,“ vysvětlil.
Škody půjdou do bilionů
Odborníci odhadují, že oteplování bude mít do poloviny století dopad na pětinu veškeré infrastruktury v oblasti pokryté permafrostem. Náklady předběžně odhadují na 5,3 bilionu rublů (asi 1,9 bilionu korun), což odpovídá asi 7,5 procentu ruského hrubého domácího produktu. Škody na bytových domech by mohly dosáhnout 3,4 bilionu rublů (asi 1,2 bilionu korun).
Společnosti proto nenechávají nic náhodě. Firma Alrosa, která vytěží asi čtvrtinu světové produkce diamantů, má speciální oddělení monitorující stav permafostu. Její doly se nacházejí totiž především v Jakutsku, kde průměrná roční teplota během posledních dekád poskočila z minus deseti na minus 7,5 stupně Celsia.
VIDEO: Tajemství sibiřské jámy odhaleno. Věčně zmrzlou půdu prorazil metan:
7. srpna 2014 |
Ve městě Jakutsk stojí většina domů na pilířích zapuštěných až dvanáct metrů do země. Na řadě budov jsou patrné trhliny, píše portál newsru.com. Ohroženy jsou ale i další velká města: Vorkuta, Čita, Salechard, Petropavlovsk-Kamčatskij či Ulan-Ude.
Producent zemního plynu Novatek zase vyvíjí novou infrastrukturu, která by v příštích dekádách měla zmírnit dopad oteplování. Zapouští pilíře hlouběji do země, mrazí půdu pomocí speciální technologie a zvažuje, že bude stavět plynovody na GBS platformách (gravitační struktura používaná u ropných plošin), díky čemuž by je mohla vést mimo permafrost.
„Studium permafrostu je jedním z nejvíce opomíjených úkolů a priorit státu,“ uvedl pro Bloomberg Alexander Krutikov. „Jako ministerstvo odpovědné za rozvoj Artktidy nemůžeme tento problém ignorovat, protože přímo ohrožuje naší ekonomiku,“ dodal náměstek.
VIDEO: Jak tání permaforstu mění sibiřskou krajinu. Záběry z Jakutska:
