Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvChmurná čísla zveřejnil v úterý deník Vědomosti: počet úmrtí od loňského prosince do konce listopadu překonal dosavadní smutný rekord z roku 2003, kdy zemřelo 2 370 000 lidí.
Horší čísla byla zaznamenána jen během Velké vlastenecké války: v letech 1941 až 1944 byla úmrtnost dvakrát až třikrát vyšší. Jak nedávno informoval stejný list, její poslední pamětníci dnes rychle odcházejí ze světa: od letošního dubna do října zemřela čtvrtina veteránů Velké vlastenecké války.
 |
Čistý úbytek populace za posledních dvanáct měsíců se blíží jednomu milionu, což je nejvíce za posledních dvacet let. Hlavní příčina je jasná: pandemie koronaviru. Během listopadu s covidem umíralo průměrně
1 222 lidí denně.
Problémem je, že ruské covidové statistiky nejsou kvůli specifické metodologii počítání mrtvých zcela spolehlivé, lepší je sledovat nadměrnou úmrtnost. Tedy srovnání počtu lidí, kteří v daném období zemřeli v předcházejících letech, s počtem zemřelých v době pandemie.
Lékaři ji nechali ve výkalech. Rus se přestrojil, aby pomohl babičce s covidem |
Měsíc stará analýza listu The Financial Times ukázala, že v Rusku od začátku pandemie zemřelo o 753 000 lidí více než v předchozích srovnatelně dlouhých obdobích. To je téměř čtyřikrát více, než jsou oficiální počty úmrtí s covidem zveřejněné ruskými úřady.
Čísla nadměrné úmrtnosti ovšem reflektují i nepřímé oběti pandemie: například lidi s jiným onemocněním, kterým se kvůli přetížení systému nedostalo patřičné péče. Podle listu Vědomosti se jejich celkový počet za posledních dvanáct měsíců blíží 200 000.
Na nárůstů mortality se projevilo i stárnutí populace: zatímco na počátku loňského roku žilo v Rusku 32,8 milionu lidí starších šedesáti let, letos v lednu to bylo o osm set tisíc víc. O několik tisíc narostl také počet lidí, kteří podlehli závislosti na drogách nebo alkoholu.
Převládá apatie
Nejhorší epidemickou situaci vykazovalo Rusko na konci třetího listopadového týdne, od té doby počty nakažených a zemřelých mírně klesají. Podle všeho se projevil efekt celostátní covidové dovolené, kterou na počátku minulého měsíce na týden vyhlásil prezident Vladimir Putin. Některé regiony ji navíc samy prodloužily.
Přetrvávajícím problémem je ovšem nízká proočkovanost populace. V zemi, která jako první na světě vyvinula vlastní vakcínu, dostalo druhou dávku jen 45 procent obyvatel a úřady si marně lámou hlavu, jak zbytek národa k vakcinaci přesvědčit.
Rusové si karanténu užívají. Doma obsadili hotely, v zahraničí okupují pláže |
Očkování odmítají dokonce i někteří zdravotníci. „Nenechám se očkovat. Ne, dokud mě nezlomí a nepřinutí mě násilím. Nevidím důvod, proč bych to měl dělat, neexistují žádné záruky, že je to bezpečné,“ řekl počátkem listopadu agentuře Reuters záchranář Roman Stěbakov z města Orel.
Tlak shora podle sociologů narazil na rostoucí nezájem vůči společenským zájmům a tradiční skepsi vůči státním strukturám: průzkumy nezávislého centra Levada uvádějí, že čtyřicet procent Rusů nedůvěřuje vládě. Podezíravost dál živí fakt, že Sputnik V dosud neprošel schválením Evropské agentury pro léčivé přípravky.
Vladimir Putin se nechal v březnu naočkovat za zavřenými dveřmi a teprve v létě prohlásil, že dostal Sputnik. Nepopulární rozhodnutí jeho režim přehodil na regionální politiky, kteří tak nyní čelí rostoucí nevoli. Například v Čeljabinsku se v pátek do budovy místního parlamentu pokusil vtrhnout dav protestující proti povinnosti prokázat se covid pasem ve veřejné dopravě.
Rusko vyzkouší Sputnik V jako nosní sprej. Nezvládá počty nakažených |
Někteří Rusové pěstují vakcinační turistiku: cestují na Západ, kde se nechají naočkovat látkami Pfizer nebo Moderna, které jsou v Rusku nedostupné. A doufají, že ruské úřady začnou zahraniční certifikáty uznávat. Jiní se snaží restrikce ošulit: na černém trhu od léta bují byznys s falešnými očkovacími certifikáty.
Převládající přístup se dá popsat jedním slovem: apatie. „Obyvatelstvo se tváří, jako kdyby se nic nedělo, nebo že ho to už nezajímá. A lidé mezitím umírají jako mouchy. Je to katastrofa,“ uvedl pro Financial Times nezávislý demograf Alexej Rakša, který kvůli veřejné kritice oficiálních statistik přišel o místo ve státním úřadu Rosstat.
2. listopadu 2021 |
