ESLP v létě uvedl, že ruské úřady se „zdráhají“ uznat závažnost problémů domácího násilí a jeho „diskriminačního efektu na ženy“. ESLP se Ruska dotázal, zdali má vytvořený právní rámec, který by vedl k potrestání všech forem domácího násilí a poskytl záruky obětem.
Ruské ministerstvo spravedlnosti přiznalo, že domácí násilí „naneštěstí existuje v Rusku tak jako v každé jiné zemi“. V anglicky psané odpovědi ESLP, citované ruským listem Kommersant, však ministerstvo tvrdí, že mediální zprávy o jeho šíři a dopadu na ruské ženy „jsou docela přehnané“.
Náměstek ruského ministra spravedlnosti Michail Galperin v dokumentu uvedl, že vůbec není jisté, jestli domácímu násilí v Rusku skutečně čelí převážně ženy. Podle něj jsou to naopak spíše muži, kdo ve větší míře trpí domácím násilím.
„Je logické předpokládat, že mužské oběti trpí více diskriminací v těchto případech. Jsou minoritou a neočekává se od nich, že požádají o ochranu před zneužíváním ze strany rodinného příslušníka, zejména pokud je způsobeno členem opačného pohlaví,“ napsal Galperin.
Náměstek tvrdí, že ruský stát „zcela splnil“ svou povinnost vytvořit legislativní rámec, který účinně řeší problém domácího násilí. Další zvláštní právní předpisy by podle něj mohly příliš porušovat právo jedince na soukromí, „včetně jeho rozhodnutí, zda bude řešit situaci s pachatelem v rámci osobních vztahů v rodině, nebo jestli řešení svěří státním orgánům.“
Jeho slova vyvolala bouřlivou reakci na ruských sociálních sítích, uvádí server The Moscow Times. „Podle vlády je požadavek, aby ženy zůstaly naživu, poněkud přehnaný,“ napsal jeden uživatel na Twitteru. „Mít takovou vládu je poněkud přehnané,“ dodal další.
Правительство считает, что необходимость в живых женщинах преувеличена
— маячок антихриста (@veritas_z) November 19, 2019
Ministerstvo spravedlnosti později uvedlo, že náměstkova slova byla „vytržena z kontextu“ a že překlad Kommersantu z angličtiny do ruštiny byl nepřesný.
Proti jeho slovům se ohradily příbuzní čtyř Rusek zavražděných jejich partnery. „Vyjadřujeme hluboké pobouření nad stanoviskem oficiálního představitele Ruska u Evropského soudu pro lidská práva. Požádali jsme ministra, aby zvážil, zda je vhodné, aby měl takového náměstka,“ uvedli v dopise ministrovi spravedlnosti Alexandrovi Konovanovovi.
Pod dopis ministrovi se podepsal i otec Jany Savčukové, kterou zavraždil její partner. Případ vyvolal značný rozruch. Savčuková totiž krátce před svým zavražděním navštívila policejní strážnici, kde ji odbyli slovy: „Nerozčilujte se, až bude mrtvola, přijedeme a sepíšeme to.“
Domácí násilí na ženách v Rusku
V ruském trestním zákoníku není domácí násilí považováno za samostatný trestní čin. Neexistuje ani mechanismus pro vynucení soudního zákazu styku.
Konec strachu. Přibývá mužů, kteří přiznají, že jsou obětí domácího násilí |
ESLP své stanovisko vydal na základě právních žalob čtyř žen, které obviňují ruské úřady, že je dostatečně nechránily před domácím násilím a diskriminací. Podle Galperina se postižené ženy „snaží podkopat úsilí, které vláda vyvíjí, aby situaci zlepšila.“
Ruská média se případům čtyř žen obsáhle věnovala. Natálii Tunikovovou její partner bil. Když se ji pokusil shodit z šestnáctého patra, bodla jej. Soud ji shledal vinnou z úmyslného těžkého ublížení na zdraví, ženě později byla udělena amnestie.
Irinu Petrakovou mlátil manžel tak, že potratila. Elenu Geršmanovou manžel tloukl, unesl jí dceru a nedovolil, aby své dítě viděla.
Největší pozornost vzbudil případ Margarity Gračovové, kterou manžel začal bít poté, co mu oznámila, že se chce rozvést. Policie na její stížnosti nereagovala, což muže podle Gračovové povzbudilo, aby v násilnostech pokračoval. Nakonec ji vzal do lesa, kde jí uřízl ruce. Gračovová má nyní místo jedné ruky robotickou protézu.
Podle ruské zpravodajské agentury RIA Novosti každý rok kvůli domácímu násilí zemře 12 000 ruských žen. Aktivistka Aljona Popovová, která už několik let bojuje za zpřísnění ruských zákonů, tvrdí, že domácí násilí se v určitě podobě objevuje v každé čtvrté rodině.
Podle odborníků jsou v ruské společnosti časté případy domácího násilí kvůli jejímu konzervativnímu nastavení a „macho“ kultuře, která v ní vládne. Někteří znalci však vyjadřují naději, že se blýská na lepší časy.
ESLP uložil v červenci Moskvě, aby zaplatila vůbec první odškodnění oběti domácího násilí. Valeriji Volodinovovou bývalý partner opakovaně sledoval, bil ji a vyhrožoval jí smrtí. Úřady s tím nic nedělaly. ESLP nyní státu uložil, aby Volodinovové vyplatil 25 800 eur (asi 665 tisíc korun).
Světlo na konci tunelu někteří podporovatelé lidských práv vnímají i v reakci veřejnosti na případ tří náctiletých dívek, které zabily svého otce, který je sexuálně zneužíval. Sestry čelí obvinění z úkladné vraždy a hrozí jim, že stráví až 20 let ve vězení.
Ruská veřejnost se za sestry postavila. Podle právničky Marie Dvatyjanové, která zastupovala Gračovovou, to naznačuje, že v Rusku by se mohla začít věnovat větší pozornost případům domácího násilí.
„Až bude mrtvola, přijedeme a sepíšeme to.“ Rusky bojují proti domácímu násilí |
Bijte je něžně, nelamte jim kosti, říká zákon
V roce 2017 ruský prezident Vladimir Putin nechal schválit zákon, který dekriminalizoval některé formy domácího násilí. Podle nového zákona násilníkovi, který zbije člena vlastní rodiny a nezpůsobí mu přitom otřes mozku a nezlomí kosti, hrozí jen pokuta, pokud se násilí nedopustí častěji než jednou za rok.
Zákon iniciovala ultrakonzervativní politička Jelena Mizulinová, předsedkyně parlamentního výboru pro záležitosti žen, dětí a rodiny, která ostře vystupuje proti gayům a potratům. Politička zákon obhajovala s tím, že by bylo směšné, aby rodinný příslušník byl nazýván „kriminálníkem“ kvůli „facce“.
Podle lidskoprávních aktivistek zákon ještě zhoršil už tak neútěšnou situaci žen, které se potýkají s domácím násilím. Lobují pro nový zákon, který v současnosti připravují ruští zákonodárci a který by do ruského právního řádu zavedl formální koncept trestného činu domácího násilí. Měl by umožnit jeho obětem, aby si vynutily soudní zákaz styku.
Ruský parlament iniciativu posoudí na konci roku. Podle serveru Meduza lidskoprávní aktivistky, které ji podporují, opakovaně čelí výhrůžkám na sociálních sítích.
Spoluautorka návrhu Oksana Puškinová z vládní strany Jednotné Rusko, podle AFP připouští, že předloha naráží na tuhý odpor. „Úřady podstoupí velké riziko, pokud nevyslyší ženy, představující 54 procent populace. Pokud na ně nemyslí, budou čelit silné opozici,“ varovala poslankyně.
