Evropská unie v rozpočtu vyhradila jeden milion eur, který bude tvořit roční rozpočet East StratComu, pracovní skupiny, která funguje od roku 2015.
K dohodě o novém financování došlo poté, co předseda Evropské komise Donald Tusk v pátek na summitu EU a zemí Východního partnerství varoval, že jeden z reálných problémů Evropy jsou kyberútoky, fake news a hybridní válka. „Musíme zůstat velmi opatrní, bdělí a také čestní. Jestliže chceme ochránit sami sebe, jestliže chceme pomoci našim partnerům, musíme si být vědomi hrozeb uvnitř EU,“ řekl Tusk podle britského webu The Guardian.
Tusk také připomněl nedávnou řeč britské premiérky Theresy Mayové, ve které obvinila Rusko z vměšování se do voleb a výroby falešných zpráv pro média ve snaze využít informace jako zbraně a podněcovat spory na Západě.
„Musíme mít otevřené oči pokud jde o činy nepřátelských států jako je Rusko, které ohrožují možný růst Východního partnerství, a které se snaží rozložit naši společnou sílu,“ upozornila premiérka země, která po loňském referendu na jaře roku 2019 Evropskou unii opustí.
Tusk navíc - na rozdíl od Mayové - spojil ruské aktivity s referendem, ve kterém se Britové rozhodli pro odchod z EU.
Zintenzivnění boje proti dezinformačním kampaním navazuje na sérii falešných zpráv v ruštině a španělštině o referendu týkajícím se katalánské nezávislosti. Novější dezinformace se objevily i kolem summitu EU s východními zeměmi. V Gruzii například o tom, že Evropská unie znevýhodňuje na svém trhu tamní produkty.
East StratCom byl založen v roce 2015, aby vyvracel falešné zprávy o Evropské unii. Sídlí v Bruselu a má 14 zaměstnanců. Dlouho se však potýkal s nedostatkem peněz. Loni evropští lídři odmítli zvýšit týmu East Stratcom rozpočet na dvacet milionů korun ročně.
Útvar teď chce peníze, které získal, využít na monitorování ruských médií a analyzovat obsah i četnost falešných zpráv.
Summit EU se zeměmi Východního partnerství
V Bruselu byl v pátek zahájen pátý společný summit Evropské unie a šesti zemí Východního partnerství. Setkání má především zhodnotit dosavadní vývoj spolupráce. Měl by také východoevropským zemím nabídnout finanční podporu, třeba na rozvoj hospodářství či občanské společnosti.
Projekt Východního partnerství začal v roce 2009 v Praze a jeho smyslem byla podpora proevropské orientace zemí na východ od Unie. Rusko ale na celý koncept hledělo s rostoucím podezřením. Ukrajinské rozhodnutí v roce 2014 podepsat s EU rozsáhlou asociační dohodu vedlo k hluboké politické krizi, anexi Krymu, dosud nevyřešenému konfliktu na východě Ukrajiny a výraznému ochlazení vztahů mezi západním společenstvím a Moskvou.
Unie na summitu slíbí Ukrajině, Arménii, Ázerbájdžánu, Gruzii, Moldavsku i Bělorusku finanční a další podporu ve čtyřech oblastech definovaných jako „silnější hospodářství, lepší vládnutí, silnější propojenost a silnější společnost“. Do roku 2020 v těchto základních okruzích nabídne dvacítku konkrétních projektů, například lepší přístup k financování pro malé a střední firmy, peníze na podporu rozvoje občanské společnosti i na rozvoj transevropských komunikačních a dopravních sítí či na vzdělávání, včetně výměnných studentských programů.
„Evropská finanční podpora partnerům bude podmíněna konkrétními reformními kroky. Unijní přístup ‚více za více‘ bude dál přinášet větší výhody partnerům, kteří své reformy myslí vážně,“ upozorňuje deklarace, na které se zúčastněné strany dohodly.
