Když Baku v úterý oznámilo zahájení nové vojenské ofenzívy v Náhorním Karabachu, arménský premiér Nikol Pašinjan vyzval OSN a Rusko, aby podnikly kroky k „zastavení ázerbájdžánské agrese.“ Z Ruska se ale ozvala poněkud zvláštní reakce.
„Jednou mi kolega z bratrské země řekl: ‚Jsem ti cizincem, nepřijmeš mě‘. A já řekl: ‚Budeme tě soudit ne podle tvého životopisu, ale podle skutků‘. Pak prohrál válku, ale podivuhodně zůstal na svém místě. Pak se rozhodl obvinit Rusko za svoji prohru. Pak se vzdal části svého území,“ napsal bývalý ruský expremiér a exprezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv s jasnou narážkou na arménského premiéra.
„Pak se rozhodl flirtovat s NATO a jeho žena demonstrativně šla k našim nepřátelům se sušenkami. Hádejte, jaký ho čeká osud,“ dodal Medveděv, jenž zřejmě narážel na manželku arménského premiéra Annu Hakobjanovou a její návštěvu Kyjeva, kam přivezla humanitární pomoc.
Rusko po vypuknutí ázerbájdžánské ofenzivy proti arménským separatistům v Náhorním Karabachu čelilo ze strany Arménie kritice, že ruské mírové síly pověřené zajištěním klidu zbraní v oblasti toho nedělají dost. Kreml tvrzení odmítl s tím, že akce Ázerbájdžánu se týkala jeho vlastního území.
Karabach kývl na příměří a odzbrojení. Zemřelo přes 200 lidí, i ruští vojáci |
Arménští separatisté podle agentury Reuters uvedli, že ázerbájdžánské síly pronikly přes jejich linie, zatímco svět stál a nic nedělal. Nemají tudíž jinou možnost než přijmout dohody o pozastavení bojů zprostředkovanou ruskými mírovými silami. Separatisté odzbrojí karabašskou armádu a stáhnou těžkou techniku z horské enklávy, což Ázerbájdžán zmiňoval jako cíl „protiteroristické akce“.
Zrádná Arménie se obrátila k USA, hlásí v Rusku
Konflikt ukázal na rozšiřující se propast mezi Arménií a Ruskem. Podobně jako Medveděv, ale mnohem ostřeji, se vůči Arménii vyjádřili i přední ruští propagandisté. „ Pašinjan vyžaduje(!), aby ruské mírové jednotky bránily Karabach. Co NATO?“ napsala ředitelka ruské stanice RT arménského původu Margarita Simonjanová. Premiéra přirovnala k Jidášovi.
„Arménské vedení už dávno zradilo Rusko. Hlavními přáteli Arménie jsou nyní nepřátelé Ruska: Francie, EU a USA,“ napsal prokremelský politický analytik Sergej Markov.
Bez ruského posvěcení by eskalace v Karabachu nebyla možná, říká expert |
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že Rusko bude udržovat spojenecké vztahy s Arménií. Sdělila ale též, že Moskva je hluboce nespokojena s protiruskými kroky země. Rusko mimo jiné s velkou nechutí reagovalo na arménské vojenské cvičení s USA.
„Takovými kroky Jerevan vytváří příznivé podmínky pro Washington a Brusel, aby prováděly svou nepřátelskou politiku vůči Rusku,“ prohlásila mluvčí. Objasnila, že měla na mysli proces jerevanské ratifikace Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Ten vydal na ruského prezidenta Vladimira Putina zatykač za jeho podíl na nezákonných deportacích dětí z území Ukrajiny. Arménské bezpečnostní složky by tak měly šéfa Kremlu zatknout a vydat do Haagu, pokud do Arménie přijede.
Rusko selhává ve své práci, stěžuje si Arménie
Zacharová též sdělila, že Baku informovalo Moskvu o „protiteroristické operaci“ jen pár před minut před jejím zahájením. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany ale oznámilo, že informovalo ruskou mírovou misi o svých vojenských aktivitách v předstihu. Portál Armenian Press s odvoláním na své zdroje z arménského úřadu vlády tvrdí, že Moskva Jerevan neupozornila na akci Ázerbájdžánu.
Rusko a Arménie jsou dlouhodobými spojenci. Moskva podporuje Jerevan v konfliktu o území Náhorního Karabachu, který ovládli arménští separatisté v krvavé válce, jež skončila v roce 1994. Moskva zprostředkovala mír poté, co v roce 2020 Arménie a Ázerbájdžán svedly šestitýdenní boje o separatistický region, ruské jednotky měly příměří zajistit.
Putina už by zatkli i v Arménii. Tradiční spojenec nenápadně otáčí kormidlo |
Pašinjan však ale ruské mírové jednotky nedávno obvinil, že „selhaly ve své misi“. Arménský premiér v rozhovoru pro portál Politico uvedl, že dosavadní bezpečnostní model, kdy Arménie spoléhá na Rusko, už není udržitelný. „Způsobilost Ruska se změnila jako výsledek událostí na Ukrajině,“ naznačil. Vlivem krvácení ruských vojsk na ukrajinském bojišti už tedy nemá Moskva takovou váhu jako dříve.
Podle analytika Pavla Havlíčka Baku využilo situace, kdy ještě nové bezpečností aliance nezapustily kořeny. „Stále více se ukazuje, že Rusko hodilo přes palubu arménského premiéra Nikola Pašinjana, který se postupně začal otáčet směrem k Západu. Bez ruského souhlasu by tedy byla současná eskalace jen těžko uvěřitelná, uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz.
„Po vypuknutí války na Ukrajině nebyla Moskva schopná dostát svým povinnostem a nyní přejala některé pozice ázerbájdžánské strany konfliktu,“ upozorňuje na měnící se ruský postoj jerevanský politický expert Tigran Grigoryan. „Zdá se, že Rusko a Ázerbájdžán mají nyní bližší vztahy než Arménie a Rusko.“
