Ruští vojáci zemřeli, když se jejich vozidlo při návratu z pozorovacího stanoviště u vesnice Džanjatag dostalo pod palbu z ručních zbraní. Úřady neuvedly, kolik lidí v autě bylo. Incident se vyšetřuje.
Hodinu po ohlášení příměří arménský premiér Nikol Pašinjan uvedl, že intenzita bojů v regionu se „drasticky snížila“. Krátce poté, co klid zbraní vstoupil v platnost, však v regionální metropoli Stěpanakertu byly stále slyšet hlasité výbuchy, upozornila stanice BBC.
Představitelé Karabachu podle ní vyzvali obyvatele, aby zůstali v krytech a nechodili na místní letiště, v jeho blízkosti se však stejně brzy sešlo mnoho lidí. Portál The Moscow Times na Telegramu zveřejnil snímek z letiště, na kterém jsou podle něj vidět lidé snažící se Karabach po jeho kapitulaci opustit.
Ázerbájdžán zahájil v úterý vojenskou operaci s cílem převzít kontrolu nad Náhorním Karabachem, přičemž během bojů podle místních úřadů zahynuly tři desítky lidí a dvě stovky dalších utrpěly zranění. Baku do „protiteroristické operace“ nasadilo armádní jednotky včetně dělostřelectva. Cílem prý bylo odzbrojení vojenských složek věrných Arménii.
Jerevan označil operaci za agresi a tvrdí, že ve sporné oblasti žádné své vojenské jednotky nemá. Vzrostly obavy z nového konfliktu mezi oběma zeměmi. Ve středu v útocích podle místních arménských úřadů ázerbájdžánské jednotky pokračovaly.
Ázerbájdžán se blíží ovládnutí Karabachu, Arménům ztěžuje přístup |
Karabašské síly pak podle agentury Reuters uvedly, že Ázerbájdžán prolomil jejich linie, zmocnil se některých výšin a strategických silničních uzlů a jim nezbývá, než přijmout návrh na příměří. Baku mezitím informovalo o dosažení dohody o pozastavení „protiteroristických opatření“, a to od středečních 13:00 místního času. Ministerstvo obrany hlásilo dobytí desítek arménských pozic a zničení desítek nepřátelských zbraní.
Ve čtvrtek se mají v ázerbájdžánském městě Jevlach konat rozhovory mezi zástupci arménských obyvatel oblasti a ázerbájdžánskými úřady o budoucnosti regionu a etnických Arménů, kteří tam žijí.
Mluvčí americké armády mezitím sdělil, že američtí vojáci ve středu dokončí společné armádní cvičení s arménskými silami v Arménii, jak se plánovalo. Eskalace situace v Náhorním Karabachu manévry neovlivnila, sdělil podle agentury Reuters. Desetidenního cvičení, které začalo poblíž Jerevanu 11. září, se účastní 85 Američanů a 175 Arménů.
Rusko i USA proti bojům v Karabachu
Podle prohlášení amerického ministerstva zahraničí šéf americké diplomacie Antony Blinken již předtím jednal po telefonu s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a vyzýval ho k zastavení bojů.
Podle stejného zdroje Alijev uvedl, že je připraven vojenskou operaci zastavit a začít přípravu jednání s představiteli Náhorního Karabachu. Blinken také hovořil s arménským premiérem Pašinjanem, kterému řekl, že „Spojené státy plně podporují suverenitu, nezávislost a územní celistvost Arménie“.
I spoke to Azerbaijani President Aliyev today and urged him to immediately cease military actions in Nagorno-Karabakh. It is crucial for Azerbaijan to deescalate the situation to promote a peaceful resolution of the conflict.
Ve středu brzy ráno se k situaci v Náhorním Karabachu vyjádřilo také ruské ministerstvo zahraničí. „Naléháme na strany konfliktu, aby okamžitě zastavily krveprolití a projevy nepřátelství a aby zamezily civilním ztrátám,“ uvedla diplomacie země, která vede krvavou válku na Ukrajině. Moskva také vyzvala Baku a Jerevan, aby se vrátily k plnění dohody o příměří, kterou uzavřely v roce 2020 za ruského zprostředkování.
„Žádáme mimořádné zasedání (RB OSN) vzhledem k závažné odpovědnosti, kterou na sebe bere Ázerbájdžán,“ uvedla francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová.
Bez ruského posvěcení by eskalace v Karabachu nebyla možná, říká expert |
Albánské předsednictví RB OSN podle AFP oznámilo, že zasedání se v New Yorku uskuteční ve čtvrtek odpoledne místního času. Podle Paříže se Ázerbájdžán dopustil „nelegálního“ a „neospravedlnitelného“ útoku. Pro svůj postoj bude Francie hledat mezi členy Rady bezpečnosti co nejširší podporu, je ale otázkou, jak budou hlasovat Čína a Rusko, které patří k pětici stálých členů s právem veta.
Baku později uvedlo, že jednání Rady bezpečnosti OSN už „není potřebné“, a to kvůli rychlé kapitulaci arménských separatistů, až dosud ovládajících region. Poradce ázerbájdžánského prezidenta Hikmet Hadžijev nicméně uvedl, že Ázerbájdžán je připraven vyjádřit své názory a legitimní obavy před RB OSN, pokud se toto jednání uskuteční.
Ázerbájdžánský vpád do Karabachu má 27 mrtvých, v Jerevanu vypukly potyčky |
Náhorní Karabach je součástí Ázerbájdžánu. Enklávu však za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. V šestitýdenní válce s Arménií na podzim 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu.
Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Od té doby zůstala jediná pozemní cesta, známá jako Lačinský koridor, která spojuje Karabach s Arménií. Volný pohyb po této trase by mělo zajišťovat několik tisíc ruských vojáků, rozmístěných jako mírové síly v regionu, ale podle médií koridor ve skutečnosti ovládá Ázerbájdžán.
