Většinou Albánci obývané Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku loni v únoru. Soud, který je orgánem OSN, se věcí začal zabývat poté, co ho k tomu v říjnu na srbský popud vyzvalo Valné shromáždění organizace.
Srbsko považuje kosovský krok za porušení rezoluce RB OSN číslo 1244, která stanovila mezinárodní správu nad Kosovem, ale potvrdila, že Kosovo zůstává součástí Jugoslávie tvořené tehdy Srbskem a Černou Horou.
Americký delegát a poradce ministerstva zahraničí USA Harold Hongju Koh u soudu trval na tom, že tato rezoluce "umožnila nezávislost Kosova". Její vyhlášení "přineslo na Balkán stabilitu a uzavřelo neúnosně prodlužovaný rozpad toho, co kdysi bylo Jugoslávií," prohlásil. "Otázka zní, zda chcete zvěčnit tragickou minulost, nebo umožnit Kosovu, aby se obrátilo ke slibné budoucnosti," dodal.
Kirill Gevorgjan, představitel Ruska, které je hlavním spojencem Srbska na mezinárodní scéně, naopak zdůraznil, že rezoluce 1244, která "zachovává územní celistvost Srbska", stále platí a že "žádnou jednostrannou akci nelze považovat za konečné urovnání".
To, že srbsko-kosovské jednání o statusu provincie, nevedlo k výsledku, neznamená, že by se jednání mělo považovat za ukončené, řekl ruský diplomat a vyzval k jeho obnově.
Budova Mezinárodního soudního dvora v Haagu
Kosovskou nezávislost uznalo 63 ze 192 členských zemí OSN, mezi nimi 22 z 27 zemí Evropské unie včetně České republiky. Mezi státy unie, které ji neuznaly, jsou například Španělsko a Slovensko, které mají potíže s vlastními menšinami.
Haagský soud by měl o věci rozhodnout během několika měsíců. Ať rozhodne jakkoli, nemá prostředky k tomu, aby si vynutil respektování svého výroku.
Jednání haagského soudu probíhá deset let poté, co operace srbských vojenských a policejních sil proti separatistickým kosovským Albáncům vedla k 78dennímu bombardování Srbska letadly NATO. Srbové se pod tímto tlakem z Kosova stáhli.
