Slavnostního večera na úvod nynějšího půlročního rumunského předsednictví se v Bukurešti účastnili šéfové Evropské komise a Evropské rady Jean-Claude Juncker a Donald Tusk, i předseda europarlamentu Antonio Tajani. Juncker se přitom na konci prosince vyjádřil kriticky k připravenosti země zvládnout roli nestranné předsednické země.
Předseda Evropské rady Donald Tusk se obrátil na všechny Rumuny s výzvou k obraně „základů naší politické civilizace, svobody, integrity, pravdy ve veřejném životě, vlády práva a ústavnosti.“
„Věřím, že budete hrát podle pravidel,“ poznamenal v rumunsky proneseném vystoupení předseda unijních summitů Donald Tusk v koncertní síni v centru Bukurešti, kde dnes večer předsednictví slavnostně začalo.
Jen na Rumunech podle něj závisí, zda bude jejich politika dobrým příkladem či naopak varováním pro ostatní.
Ve hře je přitom podle Tuska otázka, jak bude EU vypadat do budoucnosti. „Těm, kdo tvrdě brání evropské hodnoty, naše práva a svobody říkám: bojujte dál,“ prohlásil s tím, že projevem slabosti je snaha obcházet dohodnutá pravidla. Citoval ale také rumunské básníky a filosofy a svěřil se, že jeho prvním vozem kdysi byla šedá Dacia.
Také šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker v projevu upozornil, že ačkoliv Evropská unie stojí na kompromisech mezi členskými státy, ohledně boje s korupcí a právního státu „nejsou kompromisy možné“. Zopakoval i svůj názor, že Rumunsko by se mělo stát součástí schengenské zóny bez kontrol na vnitřních hranicích, už delší dobu totiž plní potřebné podmínky.
Priority v zahraničí
Nastupující rumunské předsednictví za své priority v zahraniční oblasti pokládá západní Balkán a deset let starý projekt Východního partnerství. Podle rumunského ministra zahraničí Teodora-Viorela Melešcanua by Bukurešť chtěla také více zapojit Unii do práce OSN a její podpory v mezinárodním prostředí. Bukurešť se chce také zasadit o realizaci společné unijní obranné a bezpečnostní politiky a těsnější spolupráci EU a Severoatlantické aliance.
EU: Rumuni předsednictví nemůžou zvládnout. Je to tak, souhlasí prezident |
„Pokud jde o Turecko, chceme udržet komunikační kanály otevřené. Turecko je stále kandidátskou zemí a v mnoha ohledech pro EU klíčový partner,“ poznamenal ministr. Vztahy mezi EU a Tureckem, které je kandidátem na členství od roku 1999, jsou dlouhodobě napjaté. Brusel i některé členské státy kritizují rostoucí autoritářské tendence v zemi, na jejíž spolupráci ovšem Unie musí spoléhat při řešení migrační problematiky.
Balkánským zemím podle šéfa rumunské diplomacie musí zůstat jasná perspektiva možného členství v Unii. Nejdále jsou v tomto směru Albánie a Makedonie. Rumunsko by podle něj chtělo při podpoře evropských ambicí balkánských zemí, nejen Srbska a Černé hory, ale také Bosny, navázat na dobrou práci bulharského předsednictví. Melešcanu očekává, že v této práci bude pokračovat také Chorvatsko, které se předsednické role ujme přesně za rok.
Některé opoziční iniciativy ve čtvrtek v Bukurešti svolávaly demonstraci pod heslem „Chceme Evropu, ne diktaturu“. Protest proti ohrožení nezávislosti justice a proti korupci však místní radnice nepovolila.
„V zásadě chtějí našim evropským hostům ukázat, že lidé v Rumunsku podporují evropské hodnoty a Evropskou unii. A rumunské vládě a parlamentu chtějí poslat signál, že Rumuni jsou proti útokům na nezávislé soudy, na občanskou společnost. Vláda a parlament podle nich musí respektovat právní stát,“ vysvětlil ČTK motivaci organizátorů protestních akcí šéfredaktor rumunského zpravodajského webu G4media.ro Cristian Pantazi.
Jsme proevropští, chtějí Rumuni vzkázat EU
Mezi organizátory jsou místní občanské organizace s názvy jako Odpor, Korupce zabíjí, Iniciativa Rumunsko nebo Geeks 4 democracy. Jeden z těch, kdo se na svolání protestu podílejí, je také Marian Raduna ze skupiny Odpor. „Dnešek je dnem, kdy můžeme evropským politikům první třídy jasně říct, že jsme proevropští, že chceme demokracii a právní stát. Chceme, aby slyšeli přímo hlas lidí, ne jen politiků,“ řekl Raduna.
Pokud dostanou mě, přijdou si i pro vás, straší Rumuny odsouzený politik |
Prosincový průzkum v Rumunsku podle něj ukázal, že členství země v EU a evropské hodnoty podporuje 91 procent dotázaných a také celých 87 procent příznivců vládní sociální demokracie.
Stav právního státu v Rumunsku už evropské instituce znepokojil, situace však zatím není ve fázi formálního řízení, které odstartovalo například vůči Polsku či Maďarsku. Na věc v listopadu upozornil první místopředseda komise Frans Timmermans. „Je naprosto nezbytné, aby neprodleně obnovilo boj proti korupci a zároveň zajistilo nezávislost soudnictví,“ prohlásil ke zprávě komise o stávající situaci Rumunska v rámci takzvaného kontrolního mechanismu.
Komise Bukurešti doporučila okamžitě pozastavit uplatňování zákonů a navazujících nařízení týkajících se soudnictví a okamžitě zastavit jmenování a odvolávání v justici, zejména pokud jde o jmenování a odvolání vyšších prokurátorů. Komise také navrhla zmrazit vstup trestního zákoníku a trestního řádu v platnost.
Rumunský ministr zahraničí Teodor-Viorel Melešcanu před novináři prohlásil, že pro kabinet premiérky Vioricy Dancilaové jsou otázky vlády práva i boje s korupcí zásadní. Přes „existující potíže a problémy“ je podle něj důležité, aby byl právní stát v zemi respektován a občané mohli důvěřovat nezávislému a efektivnímu justičnímu systému. Kritiku odmítl s poukazem na „bujarý politický život“ v Rumunsku před blížícími se volbami do Evropského parlamentu.
Novinář Pantazi připomněl, že vláda v posledních letech stihla změnit mnoho zákonů, kterými se jí podařilo zmenšit nezávislost prokuratury i soudů, odvolává některé konkrétní osoby, včetně ostře sledovaného případu někdejší šéfky rumunské protikorupční prokuratury (DNA) Laury Corduty Kövesiové. Před několika dny odmítl prezident Klaus Iohannis podepsat vládní návrh na odvolání generálního prokurátora Augustina Lazara.
Právní stát v Polsku, Maďarsku a Rumunsku je pro EU hlavní výzvou, tvrdí Katainen |
„Personální změny a změny zákonů mnoho lidí naštvaly. A také pokusy prosadit zákony, které amnestují vysoce postavené korupčníky,“ upozornil Pantazi. Klíčová je v této souvislosti osoba vlivného předsedy vládní sociální demokracie Livia Dragney, který je podle mnohých faktickým šéfem vlády.
Podobné demonstrace se v Bukurešti konaly už v minulosti, statisíce lidí protestovaly loni v létě. „Nyní chtějí ukázat, že jsou stále tady,“ poznamenal Pantazi. Počet účastníků čtvrtečního protestu podle něj bylo dopředu těžké odhadnout, v zemi jsou stále novoroční prázdniny a v zasněžené Bukurešti panuje chladné zimní počasí. Zástupce občanského sdružení Raduna předpokládá účast několika tisícovek lidí.
