Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvRozpory mezi prezidentem Zelenským a bývalým náčelníkem generálního štábu, generálem Zalužným, vygradovaly podle Jiřího Šedivého na začátku letošního roku. „Ale spor se táhne už od léta minulého roku a následně od podzimu, kdy generál Zalužnyj řekl, že s takto zformovanou a nedoplněnou armádou nemůže Ukrajina vyhrát. A říkal, že se musí provést některé kroky.“
„A v tom se střetli s prezidentem Zelenským. Konkrétně ve sporu, jestli mobilizovat nebo nemobilizovat,“ vysvětluje generál Šedivý. „A také v tom, co není asi veřejně publikováno, tedy kdo je odpovědný za to, že protiofenzíva selhala. Ale provést takovou výměnu a nejenom nejvyššího představitele armády, ale i nižších úrovní, to je podle mého názoru špatné řešení.“
Může se bojovat o moc?
„Buď k výměně mělo dojít po tom, co ofenzíva ne úplně dobře skončila, nebo se změna neměla provádět vůbec,“ dodává Šedivý. „Ale v době, kdy armáda potřebuje mít pevné velení, potřebuje mít hlavně důvěru ve své velitele, musí provést reorganizaci, musí provést mobilizaci, která před Ukrajinou stojí, tak vyměnit v této době hlavního velitele, to není dobře.“
Odvolaný náčelník generálního štábu požadoval podle některých zdrojů už v loňském roce mobilizaci, aby se Ukrajina mohla účinněji bránit, ale tomu se prezident Zelenskyj dlouhodobě bránil. Obával se možná i negativní reakce veřejnosti a pokračující neochoty mladých Ukrajinců bojovat za svou zemi.
„Jako voják říkám, že měl pravdu pan generál Zalužnyj, který má mnohem komplexnější pohled na celou situaci. Některá jeho vyjádření a rozhovory, které poskytl zahraničním sdělovacím prostředkům, ukazují, jaké jsou jeho názory na vedení války a tyto názory jsou mnohem komplexnější a systémové,“ myslí si bývalý náčelník generálního štábu.
A může jít ve skutečnosti i o mocenský střet mezi generálem a prezidentem? „Já si myslím, že to je druhá věc, která se i objevovala ve sdělovacích prostředcích, tedy určitá závist i ctižádost. Generál Zalužnyj měl důvěryhodnost přes 80 procent veřejnosti a prezidentu Zelenskému podpora klesla na 60 procent a některé signály ukazovaly na to, že tam skutečně byl i tento podtext.“
Může to přispět k možné porážce
Prohrál si tedy prezident Zelenskyj odvoláním náčelníka generálního štábu válku? „Může to k tomu přispět. Uvidíme, do jaké míry se podaří novému velení v čele s generálem Syrským armádu zkonsolidovat a připravit ji. Ale určitě to je věc, která se odrazí v morálce vojáků. Ostatně z bojiště už chodí názory prostých vojáků, kteří říkají, že tohle se nemělo stát a že věří více Zalužnému než Syrskému.“
„To je určitý problém a ve spojení s tím, že nedostávají dostatečné množství munice, aby mohli úspěšně bojovat proti Rusům, navíc se Rusům daří provádět některé útoky směr Avdijivka a Kupjansk, tak si myslím, že to může vytvořit poměrně nepříznivé podmínky pro to, že až se rozjede jarní ruská ofenzíva, tak bude ukrajinská armáda v hodně těžké situaci a možná, že v některých směrech se může stát, že se ukrajinská obrana prolomí a potom už to bude skutečně kritické,“ varuje Jiří Šedivý.
Rusové podle něj opakovaně deklarovali své cíle. „Mají zájem o Charkovskou, Luhanskou, Doněckou a Záporožskou oblast. A mají zájem o Cherson a Oděsu. To je ta podkova, která by uzavřela zbytek Ukrajiny ve vnitrozemí, bez přístupu k moři. Dneska směřuje ruská pozornost na sever do Charkovské oblasti. A pak bude snaha dokončit Luhanskou a Doněckou oblast. To ukazuje na to, že to berou krok za krokem a později se asi podle mého názoru vrátí zpátky na jih do Chersonské oblasti.“
Bývalý náčelník generálního štábu následně detailně popsal vývoj války na aktuální mapě (ve videu a podcastu zhruba mezi 14. a 24. minutou). Poté se zamyslel i nad tím, zda Rusové nechystají i útok na okrajové státy Severoatlantické aliance, například na Pobaltí, jak o tom otevřeně hovoří někteří vysocí představitelé NATO.
„Já jsem už dlouhou dobu kritik takovýchto vyjádření. Pronáší je třeba generální tajemník Stoltenberg. Ale to nevede k uklidnění situace a k reálnému pohledu, ale bohužel to prohlubuje některé nesprávné tendence a názory,“ oponuje Jiří Šedivý.
Nemělo by se už jednat o míru?
„Rusové si mohou něco dovolit vůči některým ze států Severoatlantické aliance v okamžiku, kdy se NATO buď zhroutí, nebo by zanedbávalo vlastní obranu. Nebo kdyby samozřejmě přestal platit článek číslo pět,“ doplňuje Jiří Šedivý s tím, že si Rusko nedovolí zaútočit ve chvíli, kdy bude NATO vojensky silné a jednotné.
A nemá se už v tuto chvíli skutečně pomalu začít jednat o příměří, jak navrhují některé mírové iniciativy? „To je debata, která podle mého názoru přijde, až se nějakým způsobem vytvoří situace na frontě. Dnes jsou Rusové i Ukrajinci přesvědčeni, že mohou dosáhnout svého cíle. I politické vedení Ukrajiny si myslí, že má na to, aby Rusy vyhnalo z celého území Ukrajiny, a to včetně Krymu.“
Syrskému věří jen 40 procent Ukrajinců, drtivá většina preferuje Zalužného |
A také Rusové si podle něj myslí, že dosáhnou svého cíle. Ani jedna strana nemá tendenci k diskuzi a vyjednávání. „To přijde v okamžiku, kdy se buď stabilizuje situace na frontě a jedna ani druhá strana nebude mít sílu tu druhou zatlačit zpět, nebo když jedna strana zkolabuje.“
Pro Ukrajinu by podle generála bylo tragické, kdyby platila druhá varianta. „Kdyby fronta zkolabovala z důvodů, že nejsou vycvičení vojáci. A my víme, že v dohledné době určitě nebudou vycvičení noví vojáci. Evropa ani Spojené státy americké nedodávají tolik munice, nedodají tolik zbraní, které Ukrajinci potřebují. Zkrátka těch minusů na straně Ukrajiny je v poslední době až příliš.“
A zatím ani v mocenských kruzích Ukrajiny Jiří Šedivý zatím nevidí žádnou reálnou snahu o změnu politických poměru v zemi. „Něco jako: odstraníme Zelenského a místo něho budeme vyjednávat s Rusy? To ne. To si myslím, že tam není.“
V čem dosud udělala z vojenského hlediska Ukrajina největší chybu? Poučila se ruská armáda z chyb na začátku války? A je prezident Putin informován o reálné situaci na bojišti? Ví vůbec, v jakých podmínkách jeho armáda bojuje? I na to odpovídal Jiří Šedivý v Rozstřelu.
