Kickl jednal v Moskvě v pondělí a úterý a repatriace Čečenců řešil se svým protějškem Vladimirem Kolokolcevem. O reakci Iškanova informoval ve čtvrtek server deníku Der Kurier.
„Existuje strach před deportacemi, (naši) lidé mají obavy a nechápou, co se děje,“ sdělil Iškanov. Uvedl, že Čečenci po návratu do vlasti čelí zvůli milic Ramzana Kadyrova. Tento chráněnec ruského prezidenta Vladimira Putina vládne Čečensku takřka neomezeně od roku 2007, kdy prokremelské síly vzbouřený kavkazský region opanovaly.
Nebezpečí však podle Iškanova číhá na Čečence v celém Rusku. Mnoho ruských policistů totiž bojovalo v Čečensku a nepříjemné vzpomínky si promítají do všech Čečenců, dodal.
Odhaduje se, že v Rakousku v současnosti žije přibližně 35 000 Čečenců, mnozí z nich ale nemají rakouské občanství. Jeho získání je pro ně komplikované, tvrdí Iškanov. Obává se, že Vídeň může Čečencům bez občanství kdykoliv odebrat či neprodloužit pasy pro uprchlíky.
„Rakouská vláda by neměla zapomenout, že u nás nebyla občanská válka, ale dvě mimořádně krvavé války mezi Ruskem a (samozvanou – pozn. red.) čečenskou republikou Ičkeria v letech 1994 až 2006. Lidé opustili Čečensko, protože se nechtěli podrobit Rusku,“ prohlásil Iškanov.
Tento čečenský předák dostal v Rakousku před třinácti lety politický azyl a ve Vídni vede čečenský kulturní spolek Ičkeria. Ve své vlasti patřil mezi zastánce nezávislosti Čečenska na Rusku a byl blízkým souputníkem čečenského prezidenta Aslana Maschadova, kterého v roce 2005 zabila ruská tajná služba.
„Nejsme džihádisté jako vy nejste Fritzlové“
Kickl je členem nacionalistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), kterou většina politologů označuje za pravicově populistickou. Iškanov ministra obvinil, že z Čečenců, kteří jsou muslimy, chce udělat strašáky.
Připustil nicméně, že 40 až 50 Čečenců z Rakouska odešlo bojovat do války v Sýrii. Podle něj je ale nefér podezírat celou komunitu z toho, že fandí džihádismu. Bylo by to jako říkat, že všichni Rakušané jsou Fritzlové, doplnil Iškanov s odkazem na Dolnorakušana Josefa Fritzla, jenž dlouhá léta věznil a znásilňoval vlastní dceru.
Paušalizovat podle Iškanova nelze ani ve světle incidentů, jichž se v ulicích rakouské metropole dopustily desítky členů čečenské omladiny.
Podle průzkumů veřejného mínění jsou Čečenci v Rakousku nejméně oblíbenou národností, poznamenal na konci loňského roku web oe24.at. Pověst jim nejvíc kazí podíl na kriminalitě, zejména té násilné a organizované.
„S touto etnickou skupinou máme neustále problémy,“ citoval letos v květnu list Kleine Zeitung vídeňského policistu, jenž si přál zůstat v anonymitě.
Část veřejnosti patrně zneklidňuje i to, že čečenské rodiny mají tradičně mnoho dětí. Proto jsou často odkázány na sociální dávky, i když otec i matka pracují, připomněl Der Kurier.
