Rakouská agentura APA citovala oficiálního spolupracovníka komise, historika Stefana Karnera, který uvedl, že Česko nebylo do konceptu odškodění zahrnuto proto, že tu za války byl říšský protektorát.
Podle dobře informovaných zdrojů jde však především o politickou odvetu za to, že se Česká republika jako jediná kandidátská země na vstup do EU plně připojila k sankcím proti Schüsselově ultrapravicové vládě. "Nelze nějaký národ vylučovat jen proto, že je někdo uražený," konstatoval český diplomatický zdroj, který si nepřál být jmenován.
Podle některých odborníků je navíc možné, že Rakousko si chce tímto postojem vynutit jednání o zrušení Benešových dekretů či přímo o odškodnění té části sudetských Němců, která se po vyhnání usadila v Rakousku.
"Nemohu říci, jaký bude výsledek," zpochybnila odškodnění českých obětí zmocněnkyně vídeňské vlády pro nuceně nasazené Maria Schauyerová s tím, že Praha se údajně o své nároky přihlásila pozdě.
"První kontakt s rakouskou vládou jsme na toto téma navázali již v únoru roku 1999, to myslím mluví za vše," uvedl však český vyjednávač Jiří Šitler.
"Domníváme se, že by nebylo dobré dělat rozdíl mezi jednotlivými zeměmi, ke všem státům je třeba přistupovat stejně.
Tak tomu bylo i při jednání o odškodnění nuceně nasazených se Spolkovou republikou Německo. Pevně věříme, že se na podobném principu dohodneme i s Rakouskem," uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil.
České oběti přitom tvoří významnou část těch, kteří měli být Rakouskem odškodněni. Podle rakouských odhadů by mělo být dosud naživu asi devatenáct tisíc Čechů, kteří byli nuceně nasazeni na území Rakouska. Vedle 25 tisíc Rusů a 19 tisíc Poláků jde o třetí nejvýznamnější skupinu. To, že by se s Čechy zacházelo nějak výrazně jinak než s jinými "neárijci", čeští odborníci odmítají. "Už při přípravě jednání se Spolkovou republikou jsme se tímto problémem zabývali.
Museli jsme navštívit desítky archivů, ale výsledek byl jednoznačný. Říšské zákony a nařízení, které samozřejmě platily i na území dnešního Rakouska, nijak Čechy neupřednostňovaly. Platila pro ně obdobná nařízení jako pro Poláky, Rusy a další neárijské národy," uvádí nejmenovaný odborník.
"Ze strany Rakouska se nejedná o odborně podložený názor, ale o výslovně politické rozhodnutí," říká k tomu informovaný zdroj, který si nepřál být jmenován.
Pro rakouský provládní tisk se vyloučení Čechů z odškodňovacího procesu zdá už jasnou věcí.
V zásadních materiálech o odškodnění nuceně nasazených ignoruje Českou republiku ve výčtu zemí, pro jejichž občany má být odškodnění určeno, jak rakouský list Kurier, tak státní tisková agentura APA.
Na druhé straně se však proti vyloučení České republiky z odškodnění nuceně nasazených staví rakouská opozice. Včera proti tomuto postupu podle agentury APA vystoupila například významná poslankyně opoziční strany Zelených Terezija Stoisits.
Podle expertů některé kruhy ve Vídni, především kolem Haiderových ultrapravicových Svobodných, navíc odškodnění českých nuceně nasazených výrazně spojují s jednáním o zrušení Benešových dekretů. Ta byla českou stranou odložena na neurčito po nástupu nové rakouské vlády lidovců a Svobodných.
Nyní však dává Praha najevo, že by byla ochotna uvažovat o jejich započetí. "Nebudeme se bránit jednáním expertů o problémech společné minulosti, která by bylo možné zahájit ve vhodnou dobu," uvedl záměrně bez bližšího uvedení termínu mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. "V žádném případě však nelze otázku jednání spojovat s rozhovory o odškodnění nuceně nasazených," dodal.
O tom, že ze strany Rakouska bude v budoucnu tlak na zrušení Benešových dekretů sílit, svědčí prohlášení představitelů Svobodných. Nástupkyně Haidera v čele Svobodných Suzanne Riessová-Passerová v této souvislosti prohlásila, že vstup Česka do unie je bez zrušení Benešových dekretů pro ni "stěží představitelný".
Podobné hlasy jsou však slyšet i v lidové straně kancléře Schüssela. "Spolková vláda bere zájmy vyhnanců vážně," napsal ve svém úterním úvodníku stranický deník Neues Volksblat. "Před vstupem Česka do EU musí Benešovy dekrety zmizet," uvádí.
Čeští diplomaté přesto zůstávají optimističtí. "Dali jsme rakouské vládě najevo, že budeme pozorně sledovat její praktické kroky. Rychlé odškodnění českých nuceně nasazených bychom mohli za příznivý signál považovat," uvedl Šitler.
Naděje vkládá české ministerstvo zahraničí také do společného postupu s Polskem a dalšími středo- a východoevropskými státy, který se už osvědčil při obdobných jednáních s Německem. O koordinaci dalších kroků vůči Rakousku budou již tento pátek jednat vyjednavači zmíněných zemích ve Varšavě.
Otázkou, která zůstává otevřena, je, zda se do rozhovorů o odškodnění s Vídní výrazněji zapojí USA. "Já osobně jsem přesvědčen, že vše dobře dopadne a české oběti nakonec budou Rakouskem odškodněny," dodává Šitler.
Podle dobře informovaných zdrojů jde však především o politickou odvetu za to, že se Česká republika jako jediná kandidátská země na vstup do EU plně připojila k sankcím proti Schüsselově ultrapravicové vládě. "Nelze nějaký národ vylučovat jen proto, že je někdo uražený," konstatoval český diplomatický zdroj, který si nepřál být jmenován.
Podle některých odborníků je navíc možné, že Rakousko si chce tímto postojem vynutit jednání o zrušení Benešových dekretů či přímo o odškodnění té části sudetských Němců, která se po vyhnání usadila v Rakousku.
"Nemohu říci, jaký bude výsledek," zpochybnila odškodnění českých obětí zmocněnkyně vídeňské vlády pro nuceně nasazené Maria Schauyerová s tím, že Praha se údajně o své nároky přihlásila pozdě.
"První kontakt s rakouskou vládou jsme na toto téma navázali již v únoru roku 1999, to myslím mluví za vše," uvedl však český vyjednávač Jiří Šitler.
"Domníváme se, že by nebylo dobré dělat rozdíl mezi jednotlivými zeměmi, ke všem státům je třeba přistupovat stejně.
Tak tomu bylo i při jednání o odškodnění nuceně nasazených se Spolkovou republikou Německo. Pevně věříme, že se na podobném principu dohodneme i s Rakouskem," uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil.
České oběti přitom tvoří významnou část těch, kteří měli být Rakouskem odškodněni. Podle rakouských odhadů by mělo být dosud naživu asi devatenáct tisíc Čechů, kteří byli nuceně nasazeni na území Rakouska. Vedle 25 tisíc Rusů a 19 tisíc Poláků jde o třetí nejvýznamnější skupinu. To, že by se s Čechy zacházelo nějak výrazně jinak než s jinými "neárijci", čeští odborníci odmítají. "Už při přípravě jednání se Spolkovou republikou jsme se tímto problémem zabývali.
Museli jsme navštívit desítky archivů, ale výsledek byl jednoznačný. Říšské zákony a nařízení, které samozřejmě platily i na území dnešního Rakouska, nijak Čechy neupřednostňovaly. Platila pro ně obdobná nařízení jako pro Poláky, Rusy a další neárijské národy," uvádí nejmenovaný odborník.
"Ze strany Rakouska se nejedná o odborně podložený názor, ale o výslovně politické rozhodnutí," říká k tomu informovaný zdroj, který si nepřál být jmenován.
Pro rakouský provládní tisk se vyloučení Čechů z odškodňovacího procesu zdá už jasnou věcí.
V zásadních materiálech o odškodnění nuceně nasazených ignoruje Českou republiku ve výčtu zemí, pro jejichž občany má být odškodnění určeno, jak rakouský list Kurier, tak státní tisková agentura APA.
Na druhé straně se však proti vyloučení České republiky z odškodnění nuceně nasazených staví rakouská opozice. Včera proti tomuto postupu podle agentury APA vystoupila například významná poslankyně opoziční strany Zelených Terezija Stoisits.
Podle expertů některé kruhy ve Vídni, především kolem Haiderových ultrapravicových Svobodných, navíc odškodnění českých nuceně nasazených výrazně spojují s jednáním o zrušení Benešových dekretů. Ta byla českou stranou odložena na neurčito po nástupu nové rakouské vlády lidovců a Svobodných.
Nyní však dává Praha najevo, že by byla ochotna uvažovat o jejich započetí. "Nebudeme se bránit jednáním expertů o problémech společné minulosti, která by bylo možné zahájit ve vhodnou dobu," uvedl záměrně bez bližšího uvedení termínu mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. "V žádném případě však nelze otázku jednání spojovat s rozhovory o odškodnění nuceně nasazených," dodal.
O tom, že ze strany Rakouska bude v budoucnu tlak na zrušení Benešových dekretů sílit, svědčí prohlášení představitelů Svobodných. Nástupkyně Haidera v čele Svobodných Suzanne Riessová-Passerová v této souvislosti prohlásila, že vstup Česka do unie je bez zrušení Benešových dekretů pro ni "stěží představitelný".
Podobné hlasy jsou však slyšet i v lidové straně kancléře Schüssela. "Spolková vláda bere zájmy vyhnanců vážně," napsal ve svém úterním úvodníku stranický deník Neues Volksblat. "Před vstupem Česka do EU musí Benešovy dekrety zmizet," uvádí.
Čeští diplomaté přesto zůstávají optimističtí. "Dali jsme rakouské vládě najevo, že budeme pozorně sledovat její praktické kroky. Rychlé odškodnění českých nuceně nasazených bychom mohli za příznivý signál považovat," uvedl Šitler.
Naděje vkládá české ministerstvo zahraničí také do společného postupu s Polskem a dalšími středo- a východoevropskými státy, který se už osvědčil při obdobných jednáních s Německem. O koordinaci dalších kroků vůči Rakousku budou již tento pátek jednat vyjednavači zmíněných zemích ve Varšavě.
Otázkou, která zůstává otevřena, je, zda se do rozhovorů o odškodnění s Vídní výrazněji zapojí USA. "Já osobně jsem přesvědčen, že vše dobře dopadne a české oběti nakonec budou Rakouskem odškodněny," dodává Šitler.
