Lídryně SDKÚ Iveta Radičová skládá poslanecký slib (8. července 2010)

Lídryně SDKÚ Iveta Radičová skládá poslanecký slib (8. července 2010) | foto: ČTK

Radičová se stala první slovenskou premiérkou. Noví poslanci složili slib

  • 62
Slovensko má poprvé v historii země v čele vlády ženu. Kabinet Roberta Fica podal oficiálně demisi a prezident Ivan Gašparovič jmenoval premiérkou Ivetu Radičovou. Necelý měsíc po volbách také poprvé zasedl nový parlament, zástupci šesti stran složili slavnostní slib. Zvolili také předsedu sněmovny.

Bývalá ministryně práce Iveta Radičová je nejen první premiérkou Slovenska, ale i první ženou, která se v novodobé historii země dostala do finále prezidentských voleb. Loni prohrála duel s Gašparovičem, jenž post obhajoval.

Prezident Ivan Gašparovič Radičovou jmenoval hned poté, co stará vláda podala po ustavující schůzi parlamentu demisi. Členové kabinetu převezmou jmenovací dekrety v pátek.

Předsedu poslanců zvolili až napodruhé

Předsedou zákonodárného sboru se stal šéf druhé nejsilnější strany vládní čtyřkoalice Svoboda a Solidarita (SaS) Richard Sulík. Zvolení Sulíka se očekávalo, k získání tohoto postu mu ale v prvním kole tajné volby chyběl jeden hlas. Ve druhém kole se pro něj vyslovilo 80 ze 149 přítomných poslanců.

Ke zvolení předsedy parlamentu je potřebný souhlas nadpoloviční většiny všech 150 poslanců, budoucí vládní strany mají ve sněmovně 79 mandátů. Smer-sociální demokracie (Smer-SD) si jako vítěz voleb nárokovala předsednické křeslo, do funkce navrhla dosavadního místopředsedu Národní rady Miroslava Číže. Podle očekávání neuspěl.

Předseda SMERu Robert Fico skládá poslanecký slib (8. července 2010)

Předseda SMERu Robert Fico skládá poslanecký slib (8. července 2010)

Neúspěch koaličního kvarteta v prvním kole hlasování připsala premiérka Iveta Radičová nezkušenosti nových členů sněmovny. Na hlasovacím lístku se totiž poslanci museli vyslovit pro jednoho ze dvou kandidátů a zároveň odmítnout druhého z nich. Některé lístky prý byly správně označeny ve prospěch Sulíka, ale socialistický kandidát Číž nebyl vyškrtnut.

Na místopředsednické posty zvolili poslanci kandidáty čtveřice koaličních stran - bývalého šéfa parlamentu Pavla Hrušovského (Křesťanskodemokratické hnutí), místopředsedu předcházející Národní rady Milana Horta (Slovenská demokratická a křesťanská unie - Demokratická strana) a někdejšího místopředsedu sněmovny Bélu Bugára (Most-Híd).

Budoucí vládní koalice přiznala opozici jedno křeslo místopředsedy, do kterého vítěz voleb Smer-SD navrhl dosluhujícího premiéra a šéfa strany Roberta Fica. Zastoupením ve vedení sněmovny Slovensko kopíruje vývoj v Česku - i zde ČSSD jako vítěz voleb a pravděpodobná budoucí opozice disponuje jedním místopředsedou.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video