Na největším ostrově Demokratické republiky Kongo jménem Idjwi upadá v zapomnění styl života, který kontinent formoval mnoho tisíc let. Konžští Pygmejové, kteří jsou známí pod pojmenováním Bambuti, jsou považování za jednu z nejstarších komunit původních obyvatel střední Afriky. Vždy žili v těsném spojení s přírodou. Živili se lovem divoké zvěře. Na jejich jídelníčku končili ptáci, opice i celá řada rostlin.
První velké příkoří si zdejší Pygmejové zažívali během války, která regionem zmítala mezi roky 1998 až 2003.
Její následky je trápí dodnes. Kvůli hladu a nemocem zemřely miliony lidí. V posledních letech přicházejí o zbytek svých tradic i spojení se zemí svých dávných předků. Z oblasti je vytlačují členové kmenu Bantuů. Pygmejové podle úřadů nemají na své území po právní stránce nárok a Bantuové toho využívají.
Až donedávna byl ostrov Idjwi domovem Pygmejů, nyní 95 procent jeho obyvatel tvoří Bantuové. „Už nás tady není víc než sedm tisíc. Přesunuli nás k pobřeží do provizorních táborů na okrajích vesnic,“ popisuje Charles Livingstone, který je hlavním hlasem v komunitě zdejších Pygmejů. Velká část z oblasti odešla nadobro. Většina žije v ústraní, chybí jim vzdělání. Jejich děti neumí číst ani psát. Rodiče nemají peníze a nemohou je posílat do školy.
„Když jsme žili v lesích, měli jsme všechno. Jednoduchý a spokojený život. Jídlo, přístřeší, medicínu i oblečení. Je to způsob, jakým jsme zvyklí žít,“ popisuje 45letá Pygmejka Habimama. Adolphine Byaywuwa Muley, která vede spolek pygmejských žen, uvádí, že její lidé přišli o místo k životu kvůli nedostatku pozemků pro investorské záměry.
Bantuové tvrdí, že Pygmejové své území opustili dobrovolně. Stranou společnosti prý žili vždy. Vláda se zabývala ochranou skomírající populace Pygmejů už v roce 2007. Od té doby se však jednání nikam neposunula.
PygmejovéPygmejové je název pro různé etnické skupiny po celém světě, jejichž průměrná výška je neobvykle nízká. Antropologové definovali pojmem Pygmejové jakoukoli skupinu, jejíž dospělí jedinci nedorůstají v průměru do větší výšky než 150 cm. Nejznámějšími Pygmeji jsou Aka, EFE a Bambuti ze střední Afriky. Pygmeje také nalezneme v Thajsku, Malajsii, Indonésii, na Filipínách, v Papui-Nové Guinei a v Brazílii. Zdroj: Wikipedia |
Pygmejové se tak nemají po legislativní stránce jak bránit tlaku většinové společnosti. Snaží se přežít, jak jen to je možné. Někteří si přivydělávají jako pomocné síly u zámožných podnikatelů. Za své služby dostávají běžně třetinovou výplatu oproti Bantuům.
Živoření v táborech
Asi 300 Pygmejů našlo nové útočiště v táboře Kagorwa. Země je zde však neúrodná a velká část dětí trpí podvýživou. Rodiče je mohou krmit pouze pokrmem zvaným sombe, což je prostý vývar z manioku. „Jedině takového jídla máme dostatek,“ popisuje správkyně tábora Adele. Smůlu mají také pygmejští rybáři. Každé ráno se vrací do tábora jen s malým úlovkem.
Čtyřiadvacetiletý rybář Manguist si myslí, že pygmejské tradice budou dříve nebo později zapomenuty. „Jak jsme žili v minulosti, tomu je už konec. Takovou mizérii si však nezasloužíme. Chci odejít z tohoto ostrova, usadit se ve městě, žít ve zděném domě a poslat moje děti do školy,“ vysvětluje.
Ochránci lidských práv připomínají, že diskriminaci naneštěstí svým způsobem podporují i samotní Pygmejové. Na život v ústraní a pod tlakem společnosti jsou už zvyklí. Nesnaží se bojovat za svá práva. V táborech na ostrově Idjwi proto působí i pracovníci charitativních organizací, které se snaží Pygmeje povzbudit v boji za jejich práva.
Ostrov Idjwi se nachází na jezeře Kivu
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
