„Hrozné násilné činy proti stovkám mužů, žen a dětí z kmene Lakotů u Wounded Knee by měly být odsouzeny a ne oslavovány prostřednictvím medailí cti. Návrh zákona uznává tuto hanebnou událost v historii USA a je krokem ke spravedlnosti pro původní obyvatele,“ řekla ve středu Warrenová.
Návrh nového zákona navazuje podle listu The Independent na podobný nápad předložený v červnu republikánským kongresmanem Denny Heckem. O legislativě se však zatím nehlasovalo.
Kongres podle senátorky odebral od roku 1916, kdy vznikla komise armádních veteránů přezkoumávající dříve udělené vyznamenání, více než 900 Medailí cti.
Její návrh už podpořila řada čelních představitelů demokratické strany, včetně její soupeřky v bitvě o Bílý dům Kamaly Harrisové. Legislativu schvalují také dvě historicky první kongresmanky indiánského původu Sharice Davidsová a Deb Haalandová.
S odebráním vyznamenání souhlasí také několik amerických indiánských kmenů a potomci obětí masakru u Wounded Knee. Podporu zákonu vyjádřili i liberální skupiny veteránů, například Vote Vets a Veterans for Peace. Podle Warrenové je to poprvé, co byla taková legislativa představena v Kongresu.
Indiáni sto let bojují o posvátné hory, stát jim založil Poslední Mohykán |
The Independent připomíná, že Warrenová to neměla se vztahy s původními americkými obyvateli vždy jednoduché. Problémům indiánů se sice věnuje několik let, ale ne vždy se vydala tou správnou cestou.
V minulosti totiž opakovaně prohlásila, že je sama indiánského původu, což přitáhlo pozornost médií. V roce 2018 zveřejnila výsledky testu DNA, podle kterého má alespoň jednoho indiánského předka.
Tím však indiány rozhněvala, protože podle nich podkopala suverenitu domorodců a snažila se jen získat politické body. Warrenová se za zveřejnění testu omluvila a představila řadu politických návrhů na ochranu území kmenů a posílení financování programů pro indiány.
