Moore rovněž řekl, že pauza ruské armády dá Kyjevu klíčovou příležitost k protiúderu. „Myslím, že jim dojde dech. Náš odhad je takový, že Rusové budou mít v příštích několika týdnech stále větší potíže s doplňováním lidských zdrojů,“ řekl šéf MI6. „Budou si muset dát nějakým způsobem pauzu, a to dá Ukrajincům příležitosti k protiúderům,“ dodal Moore.
Téměř pět měsíců od ruské invaze na Ukrajinu Kyjev doufá, že západní zbraně, zvláště rakety s dlouhým doletem jako americké HIMARS mu umožní zahájit v příštích týdnech protiofenzivu a znovu dobýt okupovaná území. Podle Moorea Ukrajina potřebuje ukázat, že válku lze vyhrát, jednak kvůli udržení vysoké morálky, jednak k zesílení odhodlanosti Západu v době, kdy se Evropa obává nedostatku energií za nadcházející zimy.
Pohled do Putinovy mysli. Věří, že vítězí a Kyjev do dvou let kapituluje |
Britský činitel rovněž odhadl, že ve válce na Ukrajině dosud bylo zabito na 15 000 ruských vojáků a dodal, že to je „pravděpodobně konzervativní odhad“. Například šéf britských ozbrojených sil před několika dny odhadl, že Rusko od začátku války na Ukrajině ztratilo asi 50 000 vojáků. Podle Moorea ztráty na životech pociťují hlavně chudší, venkovské obce. Putin podle něj zatím neverbuje síly do konfliktu z oblastí s vysokým zastoupením střední třídy, jako jsou Petrohrad nebo Moskva.
„Jsou to chudé děti z venkovských částí Ruska. Jsou z dělnických měst na Sibiři. Nepoměrně mnoho jich pochází z etnických menšin. Jsou jeho potravou pro děla,“ řekl Moore.
Šéf MI6 rovněž prohlásil, že nic nenasvědčuje tomu, že by byl ruský vůdce Putin vážně nemocen. Šéf americké CIA dokonce řekl, že žádné zpravodajské informace neukazují na nestabilní nebo špatné Putinovo zdraví. Podle Burnse je dokonce „až příliš“ zdravý.
„Je mnoho fám o zdraví prezidenta Putina a pokud víme, je až příliš zdravý,“ citovala Burnse BBC.
V poslední době se v médiích objevila řada spekulací o tom, že Putin, jemuž bude letos 70 let, je nemocný, a dokonce že má možná rakovinu. I Kreml znovu takové zprávy odmítl jako smyšlenky.
Boj proti špionům
„Od začátku války na Ukrajině již evropské země vyhostily zhruba polovinu všech ruských špionů působících pod diplomatickým krytím,“ uvedl dále šéf MI6 na americké bezpečnostní konferenci. Podle něj vyhoštění přibližně čtyř stovek ruských diplomatů ze zemí kontinentální Evropy, včetně Francie a Německa, dramaticky snížilo špionážní kapacity Kremlu.
Ve svém projevu na bezpečnostní konferenci v Aspenu Moore dále uvedl, že západní zpravodajské služby od počátku ruské invaze vyvíjejí soustředěné úsilí k narušení ruských špionážních sítí.
„Evropa dosud vyhostila zhruba polovinu ruských zpravodajských důstojníků působících pod diplomatickým krytím,“ řekl Moore. To podle něj pravděpodobně snížilo jejich schopnost vykonávat špionážní činnost pro Rusko v Evropě na polovinu.
Je to vůbec poprvé, co MI6 zveřejnila svůj odhad dopadu koordinovaného vyhoštění v reakci na únorovou ruskou invazi na Ukrajině. Ruští špioni, stejně jako další zpravodajští důstojníci téměř všech velkých zemí, obvykle předstírají, že vykonávají krycí práci na velvyslanectví své země. Pouze hrstka dlouhodobých špionů se vydává za běžné občany a působí mimo diplomatický rámec.
Německo například v dubnu vyhostilo čtyři desítky ruských diplomatů, Francie 41. Británie tak zůstává jednou z mála zemí, která dosud nevyhostila žádného ruského diplomata obviněného ze špionáže. Je to však podle Moorových slov z velké části proto, že jich zemi opustilo třiadvacet již v roce 2018 po otravě Skripalových v Salisbury. „Žádný z nich nebyl nahrazen,“ upřesnil Moore.
Moore rovněž uvedl, že Velká Británie odhalila dva špiony včetně Rusa vydávajícího se za Ira a Brazilce, který se v dubnu pokusil získat stáž u mezinárodního trestního soudu v Haagu. Ten rovněž neuspěl. Brazilský soud také nedávno odsoudil Rusa Sergeje Čerkasova k patnácti letům vězení za použití falešných dokladů totožnosti.
21. dubna 2022 |
