Putin: Jednotky dobyly druhé největší město v Čečensku

- Ruský premiér Vladimír Putin oznámil, že ruské jednotky dobyly druhé největší čečenské město Gudermes. "Ruská zástava byla vztyčena nad městem," řekl podle agentury Reuters premiér Vladimir Putin na shromáždění vojenských velitelů věnovaném hodnocení letošního roku a výhledům pro rok 2000.
O operaci, jejíž cílem bylo podle Rusů vyčistit Gudermes od povstalců, hovořil v rozhovoru pro ruskou soukromou televizi NTV i první zástupce velitele generálního štábu Valerij Manilov. "Začala v 08:00 (tj. 06:00 SEČ) ráno," upřesnil.

Manilov zdůraznil, že ruské síly nemají v úmyslu zahájit frontální útok na Groznyj, ale hodlají zde přistoupit k obdobné čistící operaci, jaká nyní probíhá v Gudermesu.

Pokud se tvrzení Putina o úspěších ruských federálních sil v Čečensku potvrdí, Gudermes se stane prvním významným městem, které ruské jednotky obsadily od svého vynuceného stažení z této severokavkazské republiky po válce v letech 1994 až 1996.

Ruská taktika boje proti muslimským povstalcům je podle agentury Reuters založena na bombardování vesnic a měst i s předměstími, teprve pak jsou do místa vysazeny vojenské a bezpečnostní jednotky.

Ruské vojenské akce proti Čečensku neustávají 

Ruské ozbrojené síly podle agentury Interfax, s odvoláním na velitelství kavkazských jednotek v severoosetském Mozdoku, pokračují v leteckých úderech proti cílům v Čečensku. Od pondělí jsou podle tohoto zdroje vytrvale bombardovány základny vzbouřenců na okraji čečenské metropole Grozného, ve městě Urus-Martan a v horských oblastech na jihu republiky nedaleko hranic s Gruzií. Není známo, zda si tyto útoky vyžádaly oběti na lidských životech.


Moskva se kvůli válečným operacím v Čečensku stále více stává terčem mezinárodní kritiky. Spojené státy Rusko obvinily z porušování mezinárodního práva válečného a zejména ženevských konvencí, jež mají za cíl chránit v případě ozbrojeného konfliktu civilní obyvatelstvo.

Cílem pondělní palby a leteckých úderů se podle agentur stalo zejména letiště a kasárna v jižní části Grozného.

Bombardování nebyl v pondělí prý ušetřen ani dům předsedy čečenského parlamentu Ruslana Alichadžajeva. Při náletu údajně zahynulo pět lidí, ale sám šéf zákonodárného sboru byl jen lehce zraněn.

Generálové varují Kreml: Nesnažte se nás zastavit
Ruská armáda dává politikům v Moskvě stále razantněji najevo, aby jim tentokrát "nestáli v cestě" v tažení proti Čečensku.

Nejdále ve varovných výrocích zašel generál Vladimir Šamanov, velitel západní skupiny vojsk v Čečensku. "Ruský důstojnický sbor již nesnese další políček do tváře. Někteří se dokonce domnívají, že takový vývoj by postavil Rusko na pokraj občanské války," řekl Šamanov v rozhovoru pro deník Izvestija.

Ruská média přitom informovala v posledních dnech i o dalších radikálních výrocích vysokých ruských generálů, kteří otevřeně požadují co nejtvrdší zásah proti Čečensku a důrazně varují před "katastrofálními důsledky" příliš smířlivých kroků moskevského vedení.

Ruský deník Moskovskij komsomolec pak uvedl, že náčelník generálního štábu Anatolij Kvašin dokonce pohrozil rezignací poté, co okolí prezidenta Jelcina začalo uvažovat o vyslání vyjednavačů k čečenskému prezidentovi Aslanu Maschadovovi.

Generál Kvašnin údajně zatelefonoval přímo prezidentu Jelcinovi. Ten ukončil dovolenou v Soči a vrátil se do Moskvy, kde podle nepotvrzené zprávy agentury Interfax navrhl několik nejvyšších velitelů - včetně Kvašnina a ministra obrany Igora Sergejeva na vyznamenání nejvyšším ruským řádem "hrdina Ruska".

"Rychlost a intenzita Jelcinovy reakce naznačuje, že čelil něčemu mnohem vážnějšímu, než aby vyměnil pár vzpurných velitelů. Kterýkoli civilní prezident s pevnou pozicí by generály po takovém ultimátu vyhodil. Jelcinova reakce odpovídala spíše nevyslovené hrozbě puče," komentoval poslední vývoj americký institut Stratfor.

Posilování mocenských pozic armády chápou i další pozorovatelé jako velmi varovný trend, dokazující, že válka v Čečensku opravdu posiluje vliv ruských radikálů a "armádních jestřábů".

Pro jiné byla tvrdá prohlášení signálem, že armáda pohrdá slabým politickým vedením Ruska a domnívá se, že by se její role na správě země měla v budoucnosti posílit.
To je na Západě vnímáno jako velmi varující skutečnost, která může nadále destabilizovat situaci v zemi, kterou v prosinci čekají parlamentní a příští rok prezidentské volby.
"Politici jsou nyní přímo závislí na armádě, a to nikdy není dobrá situace," vyjádřil obavy mnohých Ruslan Aušev, prezident Ingušska a bývalý vysoký důstojník. "Vojáci říkají politikům: 'Pokud nás nyní zastavíte, bude to zrada.' Jsou si nyní jistí, že tento problém se dá vyřešit silou." dodal.

"Jestřábí" pozice armády tak zároveň výrazně snižují šanci na brzký konec konfliktu. "Vyjednávání je možné pouze za předpokladu, že teroristé budou zničeni či neutralizováni," uvedl zástupce velitele generálního štábu generál Valerij Manilov.

Také vrchní ruský velitel severokavkazské oblasti generál Viktor Kazancev prohlásil, že armáda by považovala jakýkoli pokus zastavit válku za zradu.

Nezávislí vojenští experti přitom zpochybňují smysluplnost současné ruské vojenské kampaně. V současnosti již armáda - navzdory nedávným tvrzením politiků - nezastírá, že konečným cílem je dobytí celého území provincie. Jižní třetina Čečenska je však hornatá, a i kdyby se v příštích měsících armádě podařilo obsadit nížinné oblasti, partyzánská válka v horách se patrně potáhne mnoho let.

Radikalismu v armádních kruzích také napomáhá stoupající radikalismus ve společnosti, který podporují i média. V minulé válce byly boje prezentovány velkou částí médií jako válka nesmyslná a brutální. Nyní se ovšem pozice změnila Rusko šokovaly teroristické útoky, které Moskva přičítá čečenským polním velitelům. Navíc se Rusové domnívají, že provincie pro ně opravdu představuje hrozbu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video