Jméno Roberta Kaliňáka se v nejvyšších politických kruzích Slovenska objevuje více než patnáct let. Spíše než úspěchy však na sebe strhává pozornost urputností, s jakou se drží v parlamentu i na postu ministra vnitra. Bezpočtu kauz navzdory.
Už v roce 2006 byl jedním z aktérů podezřelého konkurzu zadlužené firmy Kovošrot. Konkurzní správce nejprve vyhlásil veřejnou soutěž, ale první kolo následně zrušil, a to i přesto, že jeden ze zájemců nabízel za firmu 51 milionů slovenských korun, uvádí server Aktuality.sk.
Kdo je Robert Kaliňák?Sedmačtyřicetiletý Robert Kaliňák je jednou ze stálic slovenské politické scény. Místopředseda strany Směr-SD se poprvé stal ministrem vnitra v roce 2006, jedenáct let poté, co vystudoval právo v Bratislavě, následně pracoval jako právní koncipient a advokát. Poslancem se stal v roce 2002. Ve sněmovně byl předsedou výboru pro obranu a bezpečnost (2002-2006) a výboru na kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu (2004-2006). Od července 2010 zastával rovněž funkci předsedy zvláštního parlamentního výboru pro kontrolu činnosti Slovenské informační služby. Úspěchy slavil také na poli lokální politiky. V krajských volbách v roce 2005 byl zvolen do zastupitelstva Bratislavského kraje, o rok později se mandátu vzdal. |
V druhém kole Kovošrot koupila firma Krupp, kterou tehdy vlastnil Kaliňák. Hodnota transakce byla 25 milionů slovenských korun, jiný zájemce přitom nabízel o pět milionů větší částku. Tehdejší ministr vnitra Vladimír Palko tvrdil, že firma Krupp se koupí Kovošrotu dostala k lukrativním pozemkům v hodnotě 57 milionů korun.
Pochybnou koupi řešil i bratislavský krajský soud. Nelíbilo se mu zejména provedení takzvané obálkové metody konkurzu. „Způsob přebírání obálek nahrával tomu, aby s nimi někdo manipuloval,“ uvedl soud. Palko na základě této kauzy tvrdil, že Kaliňák nikdy neměl být jmenován ministrem vnitra. Kaliňák však spojitost s podezřelým nákupem Kovošrotu opakovaně odmítl.
Ze zcela jiného ranku pochází další kontroverze, ve které bylo skloňováno jméno Kaliňáka. V roce 2010 si Slovensko zadělalo na mezinárodní skandál, který následoval po cvičení psů policejních pyrotechniků na letišti v Popradu. Do kufrů cestujících policisté tajně umístili vzorky trhaviny RXD. Jeden ze vzorků však po konci cvičení omylem zůstal v zavazadle Slováka Štefana Gondy, který s ním odletěl do Irska.
Slovenský tisk: Fico nechápe vážnost situace, měl by odstoupit |
Gonda žil dlouhodobě v Dublinu, kvůli trhavině v zavazadle skončil na několik hodin ve vazbě. Celý případ provázelo mnoho nejasností. Řešilo se zejména to, kdy slovenská policie oficiálně informovala své irské kolegy o zapomenuté trhavině. Podle některých zpráv tak učinila až po třech dnech. Kaliňák jako úřadující ministr vnitra čelil kvůli kauze výzvám k rezignaci. Funkci však neopustil, resort pouze Gondovi vyplatil odškodné 18 tisíc eur (asi 460 tisíc korun podle současného kurzu).
Střelba na studenty
V červnu 2013 musel Kaliňák odrážet další skandál. Auto se studenty tehdy na slovenské dálnici D2 zastavila policejní střelba. Strážníci chtěli zkontrolovat posádku během pátrání po dvojnásobném vrahovi Milanovi Ďurišovi. Vůz studentů mu totiž v minulosti patřil a byl stále zanesen v policejní databázi.
Rezort ministerstva vnitra po incidentu přiznal pochybení. Auto podle Kaliňáka rozhodně nemělo být dále vedeno v policejních databázích. Hlídka také chybně zadržovala posádku vozidla několik hodin. Policisté se totiž nemohli shodnout, který kraj by měl případ řešit.
Advokát studentů a někdejší ministr obrany Ľubomír Galko podal trestní oznámení, podle soudu však k porušení zákona nedošlo. Ministerstvo vnitra přesto zaplatilo škody na vozidlu. Kaliňák z vlastních peněz odškodnil tři ze čtyř studentů částkou tři tisíc eur, uvádí DenníkN. Čtvrtý pasažér se peněz nedočkal, protože případ odmítl řešit soudní cestou.
Jméno Kaliňáka se skloňovalo i v případu úniku odposlechů z Vojenské zpravodajské služby. Z odposlechů vyplynulo, že za éry ministra obrany Galka kontrarozvědka odposlouchávala skupinu novinářů deníku Pravda a bývalého ředitele TA3 Michala Gučíka.
Mezi uniklými odposlechy novináři objevili i rozhovor novinářky Vandy Vávrové s Kaliňákem. Ten novinářku oslovoval „bejby“ a prosil ji, aby napsala článek o rychlé jízdě služebního automobilu Galka. Kaliňák měl poměrně specifické požadavky. Po Vávrové chtěl, aby v deníku Pravda zajistila alespoň čtyři titulky očerňující Galka. Kaliňák i Vávrová existenci telefonátu nikdy nepotvrdili ani nevyvrátili.
Daňové podvody
Vojenská zpravodajská služba hrála roli i v další kauze. V roce 2013 deník SME zveřejnil informace o tunelování majetku rozvědky během první vlády Fica. Šlo údajně o zpronevěru milionů eur. Do případu byl zapletený i „Kaliňákův člověk“ Ľubomír Skuhra. Jeho manželka Dušana Višňovská je totiž ředitelkou Kaliňákovy kanceláře na ministerstvu vnitra. Trestní stíhání pro porušování povinností při správě cizího majetku policie po několika měsících zastavila.
Za první vlády Fica připravila jiná organizovaná skupina z východního Slovenska stát prostřednictvím nadměrných daňových odpočtů o 75 milionů eur. Hlavní aktér kauzy Milan Chovanec (nikoliv český exministr vnitra) při výpovědi uvedl, že pochybné finanční transakce kryli i pracovníci daňových úřadů, policisté a soudci. Chovanec jmenoval i Kaliňáka. Policie případ vyšetřovala mnoho let, obvinila 61 lidí. Žádný politik však mezi nimi nefiguroval.
Kiska chce novou vládu nebo předčasné volby. Fico to rezolutně odmítl |
Kaliňák figuroval také v kauze podnikatele Ladislava Bašternáka. Ten v roce 2012 koupil v centru Bratislavy sedm bytů za 12 milionů eur. Jejich reálná hodnota však byla asi 1,5 milionu. Následně Bašternák uplatnil nárok na vrácení DPH, od státu získal zhruba dva miliony eur.
Policie podezření, že by mohlo jít o podvod, dlouho ignorovala. Případem se začala zabývat až po nátlaku médií. Kaliňák později přiznal, že měl s Bašternákem obchodní vztahy. V roce 2013 od něj například koupil akcie B.A. Haus za 430 tisíc eur. Na kauze jsou podezřelé také zásahy do vyšetřování. To původně vedl prokurátor Vasiľ Špirko. Policie ho však obvinila z údajného zneužití pravomocí a prošetřování spisu mu odebrala.
Kaliňák loni na podzim čelil rovněž soustavnému tlaku ze strany opozice. Ta tvrdí, že svůj rezort nezvládá. Opakované hlasování o odvolání však Kaliňák vždy přežil, uvádí server Čas.sk.
Zatím poslední výzvou pro nezdolného ministra vnitra je tlak na odstoupení po vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka. Ten ve svém posledním textu upozornil na aktivity italské mafie ‘Ndrangheta na Slovensku. Vazby mafie zřejmě sahaly až do vysokých politických kruhů. Kaliňák nejprve rezignaci rázně odmítal. V neděli však volil opatrnější slova a prohlásil, že jeho demise „není v následujících dnech vyloučená“.
