Miloševičův plán navštívít Černou Horu a Kosovo oznámil ve čtvrtek na tiskové konferenci v Bělehradě místopředseda jugoslávské vlády a nejbližší prezidentův spolupracovník Nikola Šainovič, aniž upřesnil datum cesty.
| Kosovo je srbskou provincií, ale na základě rezoluce 1244 RB OSN dostalo podstatnou autonomii v rámci Jugoslávie a od června 1999 je pod správou OSN. |
Severoatlantická aliance okamžitě reagovala na Šainovičovo prohlášení varováním, že Miloševiče, pokud vstoupí do Kosova, zatknou vojáci mezinárodních sil. "Pokud chce Miloševič jet do Kosova, NATO ho zatkne a převeze do Haagu," sdělil mluvčí aliance, který si přál zůstat v anonymitě.
Upozornil, že Kosovo je od loňského června pod správou OSN a na Miloševiče byl po obvinění Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) z válečných zločinů v Kosovu loni v květnu vydán mezinárodní zatykač.
Miloševič byl v Kosovu naposledy před třemi lety
Kosovo obydlené převážně Albánci toužícími po nezávislosti a Černá Hora s prozápadně orientovaným vedením, jež hrozí odtržením od federace, jsou pro Miloševiče nepřátelským prostředím. V Kosovu byl Miloševič naposledy v červnu 1997, několik týdnů před tím, než ho federální parlament zvolil do čela Jugoslávie. Jeho poslední známá cesta do vzpurné Černé Hory se datuje z roku 1996.
Mluvčí OSN v Kosovu Susan Manuelová rovněž potvrdila, že Miloševiče, pokud se odváží přijet do provincie, rychle zadrží vojáci KFOR.
Černá Hora z obav před nepokoji Miloševiče asi nezatkne
Prozápadní vedení Černé Hory, která je menším partnerem Srbska v Jugoslávské svazové republice, sice slíbilo, že bude s ICTY spolupracovat, ale dalo na vědomí, že kvůli možným nepokojům se nebude snažit Miloševiče zatknout.
Miloševič se snaží taktikou "ber kde ber" dohnat klasající popularitu
Podle pozorovatelů je zřejmým cílem ohlášené Miloševičovy cesty zvýšení jeho klesající popularity před prezidentskými volbami.
Vinu na snížení Miloševičovy prestiže má nepochybně právě ztráta kontroly Bělehradu nad Kosovem, které je sice stále oficiálně součástí JSR, ale spravuje ho OSN. Po vstupu jednotek KFOR a OSN loni na jaře z něj z obav před násilnostmi páchanými Albánci musely utéci tisíce Srbů.
Hlavní vyzyvatel Miloševiče v prezidentských volbách, které se budou konat na základě nedávných změn v ústavě přímou volbou, představitel opozice Vojislav Koštunica má podle posledních průzkumů veřejného mínění velký náskok.
| Volby v Kosovu - pro a proti |
| Miloševič považuje jugoslávské prezidentské a parlamentní volby v Kosovu za hotovou věc. Chystá se v jihosrbské provincii otevřít na 500 volebních místností a je přesvědčený, že mu do toho nikdo nemá co mluvit. "Federální volby budou na celém území a nebudou se konat (v Kosovu) pod žádnou jurisdikcí OSN. UNMIK a KFOR jsou pověřeny pouze zajištěním bezpečnosti v provincii, to je jejich úkol, prohlásil místopředseda jugoslávské vlády Nikola Šainovič ve čtvrtek na tiskové konferenci v Bělehradě. |
| Javier Solana, vysoký představitel Evropské Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, právo kosovských Srbů volit připouští, rozhodnutí ale nechává na šéfovi správy OSN v Kosovu Bernardu Kouchnerovi. |
| Kouchner tuto možnost důkladně zvažuje a vyjádřit by se měl v pátek po setkání s kosovskými politiky. Velmi dobře totiž ví, že jugoslávské volby v oblasti s převahou Albánců by se mohly stát dobře časovanou rozbuškou, která by opět uvrhla tuto provincii do krveprolití. |
| Kosovští Albánci, kteří tvoří převážnou většinu obyvatelstva Kosova, usilují o nezávislost provincie na Srbsku a Jugoslávii. Většina z nich se již registrovala pro místní volby, které organizuje OSN v Kosovu koncem října. Jsou však proti federálním volbám. Srbská menšina se ve své většině zase naopak neregistrovala k místním volbám v Kosovu organizovaným OSN. Předák Srbů ze severu Kosova Oliver Ivanovič vyjádřil překvapení nad tím, že Bělehrad se snaží zorganizovat volby i v Kosovu. "Nečekal jsem to. Ale budu to ignorovat. Nemyslím si, že by byl vhodný čas na volby. Napřed je třeba zlepšit bezpečnost a zahájit návrat uprchlíků," prohlásil. |
