Čína vzápětí na zprávu o přítomnosti amerických vojáků na Tchaj-wanu reagovala popuzeně. „Jednoznačně odmítáme jakýkoli způsob oficiální výměny a vojenských kontaktů mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem,“ uvedl podle agentury AFP mluvčí čínského ministerstva zahraničí.
Agentura Reuters připomíná, že napětí mezi Tchaj-pejí a Pekingem v poslední době eskalovalo, Čína zvyšuje vojenský i politický tlak na Tchaj-wan a nevylučuje, že by se ho mohla zmocnit silou.
„Máme mnoho forem spolupráce se Spojenými státy, jejímž cílem je posílit naše schopnosti bránit se,“ řekla prezidentka Cchaj Jing-wen.
Čínská armáda v posledních týdnech podniká poblíž Tchaj-wanu manévry, začátkem měsíce vyslala do blízkosti ostrova přes 150 vojenských letounů.
O tom, že na Tchaj-wanu působí američtí vojáci, už dříve informovala různá světová média, ovšem oficiální potvrzení této informace může dále zhoršit vztahy mezi Pekingem a Washingtonem, uvádí Reuters.
V reakci na vyjádření prezidentky tchajwanský ministr obrany Čch’u Kchuo-čcheng bez dalších podrobností uvedl, že vojenských kontaktů mezi USA a Tchaj-wanem „je poměrně hodně a jsou celkem pravidelné“.
Válka může vypuknout kdykoliv. Tchaj-wan děsí čínské manévry, bojí se invaze |
„Země musí spoléhat sama na sebe a pokud nám naši přátelé nebo další skupiny budou moci pomoct, pak budeme samozřejmě rádi, ale nemůžeme na tom být závislí,“ řekl ministr obrany.
Spojené státy podobně jako většina zemí nemá s Tchaj-wanem formální diplomatické vztahy, ale jsou jeho nejdůležitějším mezinárodním spojencem a hlavním dodavatelem zbraní.
Americký prezident Joe Biden nedávno prohlásil, že pokud by Čína ostrov napadla, může Tchaj-wan počítat s pomocí USA. Svým jednoznačným vyjádřením se tak odchýlil od dlouholeté politiky, kdy americká administrativa na toto téma vydávala pouze vágní prohlášení.
Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu, parlament a demokratické zřízení odlišné od vlády jedné strany v pevninské Číně.
