„Ano, máme závazky, abychom tak učinili,“ odpověděl Biden na otázku, zda by Spojené státy Tchaj-wan bránily. Podobná prohlášení si USA dříve vyhrazovaly jen pro blízké spojence jako je Japonsko nebo Jižní Korea, kde mají americké ozbrojené složky významnou vojenskou přítomnost, podotýká DPA.
Spojené státy podle Bidena konflikt s Čínou nevyhledávají, Peking však musí pochopit, že USA „neustoupí a nezmění svou pozici“. Bílý dům později v prohlášení mírnil Bidenova slova a upřesnil, že prezident svým prohlášením neoznamoval žádné změny v politice vůči Tchaj-wanu.
Čína v reakci jakékoli ústupky ohledně Tchaj-wanu odmítla. „V otázkách týkajících se stěžejních zájmů země, jako je suverenita a územní celistvost, nepřistoupí Čína na žádný kompromis,“ prohlásil na páteční tiskové konferenci mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin.
Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem je podle Tchaj-peje nejhorší za 40 let. Čína zintenzivnila svůj tlak na ostrov na začátku října, kdy k němu vyslala rekordní počet armádních letounů. Peking hrozí Tchaj-wanu vojenským zásahem v případě vyhlášení jeho nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
Mluvčí tchajwanské prezidentské kanceláře v reakci uvedl, že Spojené státy od té chvíle, co se Biden ujal úřadu,“opakovaně skrze praktické kroky projevují pevnou podporu Tchaj-wanu“. Ostrovní stát chce s podobně smýšlejícími zeměmi spolupracovat na míru a stabilitě indopacifického regionu, dodal mluvčí.
Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy pouze s Pekingem, zatímco oficiální vztahy s Tchaj-pejí přerušil v roce 1979. S Tchaj-wanem mají ale Spojené státy čilé neoficiální styky a nadále mu dodávají zbraně. Tvrdí, že tak činí proto, aby mu pomohly udržet obranyschopnost.
