Poslední den summitu neurčil den invaze

- Vrcholná schůzka aliance nestanovila žádné datum pro případnou invazi do Kosova.
Potvrdili to ministři zahraničí USA a Británie Madeleine Albrightová a Robin Cook v interview BBC, kde však řekli, že v určitém okamžiku bude zahraničních sil v jihosrbské provincii zapotřebí.
Vyslání pozemních jednotek do Kosova podle šéfů americké a britské diplomacie nyní není aktuální, avšak nemusí tomu tak být vždy, třebaže nyní o žádném konkrétním datu není rozhodnuto.

"Vždy jsme dávali najevo, že v určitém okamžiku budou pozemní síly nezbytné pro zajištění bezpečnosti v Kosovu," poznamenal Cook. Přit om dal spolu s Albrightovou najevo, že příslušné hodnocení bude na generálním tajemníkovi NATO Javieru Solanovi. "Spojené st áty dávají přednost pokračování vzdušné kampaně, ale souhlasí se Solanovým pojetím," řekla Albrightová.
Ministryně v rozhovoru vyslovila přesvědčení, že kosovští uprchlíci se budou moci vrátit do svých domovů dříve, než udeří zima; přitom poznamenala, že operace NATO namířená proti jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi bude potřebovat tak dlouho, jak bude zapotřebí. Za jeden z výsledků summitu označila šéfka americké diplomacie jasnou podporu, které se dostalo další intenzifikaci dosavadních náletů.
"Pokud se Bělehrad a Miloševič dívali na televizi, když jsme ve Washingtonu zasedali, museli být deprimováni zjištěním, že nevidí žádnou roztržku, žádné rozpory, žádné známky oslabení rozhodnosti," řekl Cook.
Spolu se svou americkou kolegyní se vyslovil optimisticky pokud jde o riziko konfrontace mezi NATO a Ruskem při uplatňování ropného embarga aliance vůči Jugoslávii. Moskva již v sobotu upozornila, že takové opatření se na ni nevztahuje a že hodlá Jugoslávii ropné produkty poskytnout.
"Nepřejeme si konfrontaci s Rusy," prohlásila Albrightová, podle níž je Moskva stále více znechucena Miloševičovým režimem. Cook soudí, že ani Moskva nemá zájem o konfrontaci s NATO prostřednictvím porušení ropného embarga, a je přesvědčen, že aliance i Rusko se místo eskalace problému budou snažit spolupracovat.
Americká ministryně i její kolega se shodli rovněž v obhajobě náletů NATO na bělehradskou centrálu srbské státní televize.
Útok, který podle bělehradských zdrojů stál život mnoha lidí, přitom vyvolal rozpaky či námitky v některých zemích, mimo jiné v Itálii a Řecku.
"Nepociťuji naprosto žádné rozpaky, pokud jde o útoky na zdroje jedovaté propagandy, jejímž prostřednictvím si prezident Miloševič zajišťuje podporu srbského lidu," poznamenal Cook.

Situace kolem Kosova a spolupráce s nečlenskými státy dominovala nedělnímu, závěrečnému dni vrcholné schůzky Severoatlantické aliance. Na programu bylo odpolední společné zasedání šéfů států a vlád devatenácti členských států NATO a jejich 23 kolegů z Euroatlantické rady partnerství. NATO již v sobotu schválilo novou strategickou koncepci, v pátek pak vyjádřilo odhodlání pokračovat ve vzdušných úderech proti Jugoslávské svazové republice.

Podle tisku půjde o dosud největší shromáždění tak vysokých zahraničních politiků ve Washingtonu. Hlavním, možná i nevyřčeným mottem zasedání bude snaha jednotlivých zemí přiblížit se co nejvíce k NATO, které podle svého vyjádření zůstává otevřenou organizací, ale v nejbližších letech patrně nikomu členství nabízet nebude.

Z dosavadních zpráv vyplývá, že NATO se zaměří spíše na celkovou přípravu uchazečských států. V kontextu rozšiřování zmínilo NATO na summitu několik států,kterým bude věnována přednostní pozornost. Mezi vybrané země patří Rumunsko a Slovinsko, o jejichž vstupu se vážně uvažovalo již v první vlně spolu s ČR, Polskem a Maďarskem, dále Bulharsko,kde se teprve nedávno dostaly k moci síly nakloněné západní alianci, poté Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Nepřímo se vrací na jednací program situace v Kosovu, jejímiž dopady se budou bezpochyby zabývat nejvyšší činitelé členských států NATO a tzv. frontových zemí, které hraničí s JSR, tedy Rumunska, Bulharska, Makedonie, Albánie a Chorvatska.

Nejvíce krize postihla nejchudší evropské státy - Makedonii a Albánii, do nichž se uchýlily statisíce albánských uprchlíků z Kosova. NATO nabídlo těmto státům jistou garanci bezpečnosti proti případnému napadení Srbskem a v Albánii a Makedonii rozmístilo několik desítek tisíc vojáků, kteří vypomáhají při humanitární činnosti. Očekává se, že aliance obě země podpoří a nabídne jim další pomoc.

Druhý den summitu NATO ve zamení strategie budoucnosti

Ve Washingtonu začal v neděli druhý den summitu Severoatlantické aliance, kterému bude dominovat diskuse o strategické koncepci NATO pro příští století. Jejím jádrem je zapojení aliance do řešení regionálních konfliktů, potírání terorismu a boj proti šíření zbraní hromadného ničení.

V krátkém úvodním projevu americký prezident Bill Clintonupozornil na význam
připravované strategické koncepce azdůraznil, že nová politická linie má zajistit další půlstoletíbezpečnosti a stability v Evropě. Upozornil, že nedělní diskuse byměla potvrdit politiku "otevřených dveří" vůči dalším uchazečům očlenství v alianci.   

Generální tajemník NATO Javier Solana řekl, že NATO musí býti v příštích desetiletích nadále ochráncem bezpečnosti aspolečných hodnot. Připomněl, že nyní se k ochraně těchto hodnot připojili tři noví členové - Česká republika, Polsko a Maďarsko.   
Nová strategická koncepce není přijímána v NATO jednoznačně apodle pozorovatelů může diskuse o ní vyvolat třenice. Spojencimusejí určit, kdo bude rozhodovat, které regionální konflikty sebudou řešit a kdo dá k případnému zásahu mandát.

První den summitu ve zanmení války

První den summitu NATO, který probíhá od 23. do 25. dubna v americkém Washingtonu, byl ve znamení války v Jugoslávii. Nutnost řešení konfliktů byla slyšet v příspěvcích všech 19. hlav států NATO. Klíčovou úlohu při řešení situace v jihosrbském Kosovu sehrají podle českého prezidenta Václava Havla pozemní mírové síly, které by kromě humanitární pomoci měly zajišťovat klidnou půdu pro jednání o politickém statutu této jugoslávské provincie.
Ve Washingtonu zašala třídenní vrcholná schůzka Severoatlantické aliance věnovaná situaci v Kosovu a projednání nové strategické koncepce pro 21. století. Setkání na nejvyšší úrovni budou provázet oslavy 50. výročí vzniku NATO a jejího letošního rozšíření o tři čerstvé členy - Českou republiku, Polsko a Maďarsko s ohledem na kosovskou krizi však byl program oslav omezen.
Summitu, jehož jádrem bude páteční a sobotní zasedání Severoatlantické rady jako vrcholného orgánu NATO, se zúčastní nejvyšší představitelé devatenácti členských států

1945
Konec II.světové války. 51 států podepisuje dohodu o vzniku OSN
1949
Severoatlantická aliance podepsána 12 státy ve Washingtonu
1952
Řecko a Turecko se stájí členy NATO
1955
Spolková republika Německo se stává členem NATO
1956
NATO přijímá zprávu Komise pro nevojenské operace
1961
Vyrůstá Berlínská zeď
1975
Na helsinském summitu je přijata zpráva pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
1982
Španělsko se stává šestnáctým členem NATO
1989
Padá berlínská zeď
1990
Summit v Londýně nabízí přátelskou spolupráci zemím střední a východní Evropy a nabídl spolupráci znovu spojenému Německu
1991
Varšavská smlouva ukončila svojí platnost.
1994
Na zasedání v Bruselu nabízí NATO smlouvu Partnerství pro mír
1994
První jednání s členy Partnerství pro mír
1995
NATO se podílí na vývoji situace v Bosně a Hercegovině vysláním mírových sborů
1996
Ruský parlament schvaluje vyslání mírových jednotek pod velením mírových sil NATO
1996
NATO mění status jednotek v Bosně a Hercegovině z IFOR na SFOR
1997
Madridská konference. Česká republika, Maďarsko a Polsko začínají jednat o připojení k NATO
1999
Česká republika, Maďarsko a Polsko se stávají členy NATO. Začíná válka v Jugoslávii.

K účastníkům schůzky se v neděli připojí vysocí představitelé dalších 25 států, které jsou členy Euroatlantické rady partnerství (EAPC). V jejím rámci se summitu mělo účastnit také Rusko. Ministr zahraničí Igor Ivanov však ve středu oznámil, že jeho země nevyšle do Washingtonu delegaci, protože nesouhlasí s leteckými zásahy aliance proti Jugoslávské svazové republice. V sobotu se uskuteční schůzka Komise NATO-Ukrajina, které se zúčastní ukrajinský prezident Leonid Kučma.
Na okraji summitu se v neděli sejdou ministři zahraničí NATO s kolegy tzv. "frontových" států, jak jsou nazývány hlavně Albánie a Makedonie, do nichž ze sousedního Kosova dorazily statisíce albánských uprchlíků vypuzených srbskými jednotkami. Pro obě země to znamená nesmírné hospodářské zatížení a pro Makedonii dokonce ohrožení vnitřní bezpečnosti, která spočívá v křehké rovnováze mezi slovanskou a albánskou složkou obyvatelstva.
V pátek byla na programu nejdříve jednání členských států NATO o kosovské krizi a odpoledne místního času ceremoniál připomínající založení aliance v roce 1949. V sobotu se ještě před jednáním NATO-Ukrajina sejde plenární schůze členských zemí aliance.
Oslavy založení aliance měly původně zaujímat podstatnou část programu, ale drama v Kosovu summit změnilo, jak řekl poradce amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti Samuel Berger, v pracovní schůzku vojenské aliance uprostřed konfliktu.
Do popředí jednací agendy proto jednoznačně vystoupí debata o dalším postupu v kosovské krizi. Očekává se, že aliance potvrdí pokračování vzdušných úderů do splnění požadavků, jimiž jsou stažení jugoslávských sil, návrat uprchlíků, autonomie pro Kosovo a svolení k přítomnosti mezinárodních vojenských sil. Na přetřes se ale může dostat také plán na případné nasazení pozemních sil v Kosovu, které se vylučovalo kvůli zachování zatím jednotného postupu aliance.
Není však zcela jisté, zda summit přijme bez výhrad návrh na uvalení ekonomických sankcí a ropného embarga vůči Jugoslávii, o nichž hovořila americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, ale které vyvolaly pochyby Řecka a Itálie a jistou rezervovanost hospodářsky vratkého Bulharska, vystrašeného vidinou dalších ekonomických ztrát.
Na pozadí kosovského konfliktu se bude posuzovat nová strategická koncepce NATO pro 21. století, která bude vtělena do tzv. Washingtonské deklarace, jednoho z mála dokumentů, které summit přijme. Nová koncepce potvrdí doktrínu kolektivní obrany, ale otevře také alianci cestu k intervencím mimo její území při řešení regionálních konfliktů, při potírání terorismu a boji proti šíření zbraní hromadného ničení. To si vyžádá větší pružnost ozbrojených sil členských států a také posílení evropské vojenské identity v rámci NATO.
Třebaže nová koncepce v teoretické rovině nevyvolává námitky, jsou mezi členskými státy rozdíly v názoru na způsoby, jak ji naplňovat. Otázkou stále zůstává, jaká měřítka budou zvolena pro místa zásahů aliance a na jakém právním základě se intervence uskuteční. Při přijímání do NATO dala Česká republika najevo, že by bylo žádoucí, aby NATO dostalo k zásahům mandát Rady bezpečnosti OSN. Avšak složení Rady bezpečnosti OSN nevede většinou k jednomyslnému rozhodnutí, které aliance potřebuje.
Samuel Berger připomněl, že NATO bude pokračovat v práci s Ruskem, třebaže se názorově v některých případech rozcházejí. Berger poznamenal, že přes rozdílnost názorů Rusové a NATO v uplynulém desetiletí spolupracovali, například v bývalé Jugoslávii. Rusko bude podle jeho vyjádření součástí řešení kosovské krize, stejně jako se podílelo na urovnání konfliktu v Bosně.

Americká policie hlídkuje před budovou Kapitolu před zahájením summitu NATO

Prezident Václav Havel se zdraví s prezidentem USA Billem Clintonem

Manželé Havlovi při příjezdu do Washingtonu

Prezident Václav Havel (třetí z leva) poslouchá projev Javiera Solany

Francouzský prezident Jacques Chirac baví Dagmar Havlovou


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video