Stát nečinně stranou, zatímco v srdci Evropy probíhá brutální kampaň nucených deportací, mučení a vraždění, by znamenalo vyhlášení morálního bankrotu. Nyní stejně jako v roce 1949 jsme proto vyzýváni, abychom prokázali, že hodnoty nejsou jen něčím, co se káže, ale co se dodržuje.
Kosovská krize přinejmenším posílila nutnost konání washingtonského summitu. Tato schůzka je právě tak o Kosovu jako o budoucnosti širší euroatlantické bezpečnosti: Když potvrzujeme washingtonskou smlouvu, potvrzujeme svůj závazek vůči základním hodnotám, na nichž musí být Evropa budována. Summit nejen potvrdí tyto hodnoty - bude také ujištěním, že nadále máme prostředky chránit je, když jsou ohroženy.
Kosovská krize ukazuje, že novou Evropu nelze budovat jen zásadními prohlášeními; požadujeme i konkrétní nástroje ke zvládání akutních krizí a nestability. Summit nám poskytne tyto nástroje. Zajistí, že naše hodnoty bude možné podpořit dnes i zítra.
Kosovo jasně demonstruje potřebu, aby se diplomacie opírala o věrohodnou vojenskou sílu. Vidíme, že pouhé výzvy k respektování určitých hodnot dosáhnou málo, nemůžeme-li je skutečně podpořit a chránit.
Mít rozhodující vojenský vliv na krizi, aniž bychom způsobili nežádoucí škody civilistům a vystavili naše vlastní vojska přílišnému riziku, vyžaduje jednotné vel ení a moderní vybavení.
NATO má obojí. S novou velitelskou strukturou, s novými iniciativami k posílení vojenských schopností NATO a s novou strategickou koncepcí summit zajistí, že aliance udrží tato aktiva v měnícím se bezpečnostním prostředí dalšího století.
Kosovo potvrzuje i další základní pravdu o tom, jak budovat dlouhodobou bezpečnost pro Evropu: potřebujeme přístup spolupráce. Bezpečnost v Evropě je koneckonců záležitostí každého.
My v NATO to uznáváme. Proto také spolupracujeme s 25 partnery, v zájmu stability oblasti sahající od Vancouveru po Vladivostok. Setkání s nimi zajistí, že naši partneři mají stále více co říci v zásazích proti krizím, vedeným aliancí. NATO a partneři zesílí spolupráci při posilování regionální bezpečnosti a úsilí o humanitární pomoc.
Státem, který musí v nacházení politického urovnání konfliktu sehrát životně důležitou roli, je Rusko. Je zřejmé, že kosovská krize zatížila naše vztahy. Ale NATO a Rusko jsou příliš významné, než aby se mohly vzájemně ignorovat.
Kosovo nemohlo jasněji ukázat, že budoucnost jihovýchodní Evropy se dotýká nás všech. Vytvořit prostředí, kde naše společné hodnoty mohou vzkvétat, vyžaduje víc než krátkodobou akci: Potřebujeme také celkovou vizi budoucnosti jihovýchodní Evropy.
I s tím se na washingtonském summitu pokročí.
Setkání bude příležitostí zamyslet se nad budoucností Kosova, jakmile mezinárodní společenství začne zavádět mírové řešení. A s pohledem dál za Kosovo zahájí summit práci na souboru iniciativ k posílení bezpečnosti v jihovýchodní Evropě. Tyto iniciativy mohou být doplněny úsilím Evropské unie a OBSE. Byly by dalším důkazem, že mezinárodní společenství se nezajímá jen o současnou krizi, ale i o to, co bude potom. Chceme lidem na Balkáně pomoci, aby se jako součást euratlantického společenství těšili míru a prosperitě.
Washingtonský summit potvrzuje naše odhodlání pracovat na euratlantickém bezpečnostním prostředí založeném na našich společných hodnotách - na míru, demokracii a lidských právech.
Angažovaností v Kosovu ukazujeme, že za svými hodnotami nejen stojíme, ale že je také bráníme. Když činíme mír a dlouhodobou stabilitu na Balkáně naší věcí, vysíláme silný signál, že v našem společenství mají tyto hodnoty svůj význam. To je ústřední poselství našeho washingtonského summitu - summitu, jehož závažnost nebyla kosovskou krizí zmenšena, ale posílena.
- pátek 23. dubna 1999
