Popírači oteplování přišli o argument, tvrdí vědci ze švýcarského Bernu

  • 1041
Nová studie vědců ze švýcarského Bernu přinesla další zásadní důkaz lidského vlivu na klima. Výzkum teplotních změn za posledních 2000 let ukazuje, že přestože se v historii vyskytovala období s vyšší teplotou, současné oteplování je neporovnatelně vyšší než ty největší historické anomálie. Oteplení celé planety navíc svět zažívá úplně poprvé.

Vědci ze Švýcarského Bernu podrobně zrekonstruovali klimatickou historii světa za posledních dva tisíce let. Data získávali ze sedmi set různých typů zdrojů, od prstenců ve stromech, přes korály a jezerní sedimenty, až po ledovcové vrty. Napříč tokem času nalezli hned několik dlouhodobých teplotních výkyvů. 

Například v „římském teplém období“ mezi lety 250 až 400 byly teploty na evropském kontinentu v průměru vyšší, naopak ve čtrnáctém století nastala takzvaná „malá doba ledová,“ kdy lidé mrzli i v obvykle teplých měsících.

Tyto dlouhodobé výkyvy dosud mnohým sloužily jako argument proti globálnímu oteplování. Když se planeta v minulých stoletích periodicky oteplovala a ochlazovala, stoupající teploty od dob průmyslové revoluce jsou, podle popíračů vlivu člověka na klima, jen počátkem dalšího takového období.

Jak však švýcarští vědci objasňují ve třech rozsáhlých vědeckých publikacích zde, zde a zde, současná úroveň oteplování je bezprecedentně vysoká oproti všem výkyvům, které planeta doposud zažila. 

Co víc, žádný z těchto výkyvů se dosud nevyskytoval na globální úrovni. I ty nejrozsáhlejší teplotní anomálie zasáhly nanejvýš polovinu planety. Například Malá doba ledová uhodila nejsilněji v Tichomoří v patnáctém století, do Evropy však plnou silou přišla až v sedmnáctém. „Středověké teplé období“, které trvalo do roku 950 do 1250, teploty zvedlo na čtyřiceti procentech planety. To byl celoplanetární rekord. Až dosud.

Klimatické oteplování v čase (zdroj: University of Bern)

Vývoj není přirozený

Současné oteplování je poprvé v historii globální, vyšší teplotu naměříme na 98 procentech planety. Podle vědců je tento rozdíl bezprecedentní. „Data poskytují silný důkaz, že člověkem způsobené globální oteplování je bezpříkladné ve smyslu teplot, ale také bezprecedentní v prostorové soudržnosti za posledních dva tisíce let,“ uvádí studie.

Dalším zásadním zjištěním studie je, že hlavním zdrojem oteplování v minulosti byla sopečná činnost, při které se do atmosféry nárazově uvolňuje obrovské množství oxidů síry a uhlíku. Zároveň dosud neexistuje žádný důkaz, že by rozdíly v teplotách vznikaly změnami v intenzitě slunečního záření nebo jinými kosmickými vlivy. Studie tak znovu potvrdila, že za současnými změnami klimatu stojí člověk.

Oteplování prudce zrychlilo. I v Česku může být brzy 45 stupňů Celsia

„Výslovně jsme to netestovali. Můžeme ale ukázat, že přirozené příčiny podle našich dat nestačí způsobit prostorový vzorec a  míru oteplení, kterou v současnosti pozorujeme,“ uvedl doktor Rafael Neukom z univerzity v Bernu a dodal, že příčina nejnovějšího oteplování už byla prokázána mnohokrát. „Důkazy pokaždé znovu souhlasí, že důvodem je lidská činnost,“ uvedl vědec. 

Výsledek měření je podle vědecké komunity jednoznačný: současný teplotní vývoj je extrémní a není přirozený.

Studie svým provedením dosud získala z akademické komunity pozitivní ohlasy. „Kvalita dat a jejich zpracování je skutečně pokročilá. Je to úžasné,“ komentovala studii profesorka Daniela Schmidtová z univerzity v britském Bristolu. Působivý je podle ní i počet a variabilita zdrojů, ze kterých vědci data čerpali. 

Podle profesora Marka Maslina z Universit College London by tato studie už definitivně měla vyvrátit přesvědčení popíračů globálního oteplování. „Tento výzkum ukazuje skutečně drastický rozdíl mezi regionálnímí, lokalizovanými změnami v klimatu v historii, a skutečně globálním důsledkem skleníkových plynů produkovaných člověkem,“ uvedl v rozhovoru pro BBC.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video