Policie podezřelého sledovala už od konce roku 2011, zadržela ho 9. listopadu. V jeho bytě nalezla materiál potřebný k výrobě výbušnin, zbraně, munici, neprůstřelné vesty, manuály na výrobu bomb, vojenské oblečení a také zahraniční i polské registrační značky na auta, které měl speciálně vyrobené kvůli útoku. Mezi výbušninami byl například hexogen, pentrit, TNT a střelný prach.
Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci uvedl, že atentátníka a jeho plán odhalili vyšetřovatelé, když zkoumali možné polské kontakty norského teroristy Anderse Breivika. Ten si údajně pořizoval některé komponenty pro výrobu bomb právě v Polsku. List Gazeta Wyborcza ale přišel s jinou verzí. Muže měla udat jeho manželka-bioložka, která si všimla, že se chová velmi podivně a podezřele. Měl se jí totiž vyptávat na možnost rozptýlení biologických zbraní a otrávení co největšího počtu lidí.
Polák Brunon K. je podezřelý z plánování teroristického útoku v Krakově.
"Cílem útoku byla budova Sejmu (dolní komory polského parlamentu, pozn. red.). Zadržený zkusil zorganizovat bojovou jednotku, verboval do ní lidi a dával jim instrukce. Okolí Sejmu si důkladně prozkoumal," prohlásil na mimořádné tiskové konferenci prokurátor Mariusz Krasoň.
Muž, kterého prokuratura identifikovala jako pětačtyřicetiletého Brunona K., se nejprve odmítal k vině přiznat, později se ale k plánu zabít vrcholné polské představitele doznal a s policií nyní spolupracuje. Atentátník pracoval na katedře chemie a fyziky na Zemědělské univerzitě v Krakově a vzhledem k tomu mohl mít přístup k potřebným chemikáliím.
Rektor univerzity Wlodzimierz Sady o Brunonovi K. prohlásil, že to je chemik, který na škole vyučoval a také vedl vlastní výzkum. "Neznal jsem ho osobně. Nebyly na něj ale žádné stížnosti," uvedl Sady pro list Rzeczpospolita. "Nevím nic o tom, že by byly na akademické půdě objeveny nějaké výbušniny. V chemické laboratoři jsou různá čidla, těžko říct, zda by tam bylo možné bomby vyrábět. Určitě ne nějaké velké množství," dodal.
Židovské spiknutí
"Podezřelý nepatří do žádné politické skupiny nebo strany. Tvrdí, že jednal z nacionalistických, antisemitských a xenofobních důvodů," uvedl Krasoň. Podle něj atentátník nabyl přesvědčení, že všechny nejvyšší posty v Polsku obsadili "cizinci", a nikoliv Poláci. V zemi poslední dobou přibývá stoupenců různých krajně pravicových hnutí a tyto skupiny se také více radikalizují. Například během nedávného pochodu ve Varšavě začali extremisté na policisty házet světlice a kameny.
"Věřil, že současná sociální a politická situace v naší zemi jde špatným směrem," přiblížil Krasoň. Dále už motivy útočníka nerozebíral. Agentura AP k tomu podotkla, že jedna z antisemitských konspiračních teorií praví, že Polsko tajně kontrolují Židé. Ve skoro čtyřicetimilionové zemi je však židovská komunita ve skutečnosti malá, po druhé světové válce zde zůstalo jen pár tisíc Židů a jen několik z nich zastává politické funkce.
"S plnou zodpovědností mohu potvrdit, že ohrožení bylo reálné," prohlásil další polský prokurátor, Artur Wrona, s tím, že atentátník hodlal odpálit před parlamentem 4 tuny výbušnin. Plán byl v relativně pokročilém stadiu, útočník už provedl testovací exploze. Prokuratura na tiskové konferenci ukázala videa těchto zkušebních výbuchů (prohlédnout si je můžete na webu listu Gazeta Wyborcza).
Vzory: Oslo a Oklahoma City
Polské zpravodajské weby uvádějí, že podezřelý plánoval trhavinu odpálit v zaparkovaném voze. Bomby chtěl odpálit během jednoho ze zasedání parlamentu, kterého se měl zúčastnit i premiér Donald Tusk a prezident Bronislaw Komorowski. Pokud ho soud z pokusu o atentát shledá vinným, hrozí mu pět let vězení.
Kromě Brunona K. policie zadržela jeho dva komplice podezřelé z ilegálního držení zbraní a další dva muže vyslechla. Někteří jím naverbovaní rekruti dle neoficiálních informací spolupracovali s kontrarozvědkou a jeden z nich zřejmě byl agentem tajných služeb. Podle informací televize TVN24 atentátník jako jednu z možností zvažoval prorazit bránu parlamentu a proniknout co nejblíže k zasedacímu sálu. V takovém případě prý nevylučoval sebevražednou misi.
TVN24 na svém webu také uvedla, že Brunon K. se během přípravy útoku inspiroval Breivikem, který loni v létě zabil 77 lidí. Breivik teror rozpoutal výbuchem v Oslu, kde výbušninou umístěnou v autě nedaleko sídla premiéra zabil osm lidí. Jeho vzorem byli také Timothy McVeigh a Terry Nichols, kteří v roce 1995 v Oklahoma City zavraždili 168 lidí. V obou případech útočníci umístili bomby v automobilech.
