V ukrajinském parlamentu v neděli promluvil vůbec první zahraniční státník od začátku ruské invaze. Stal se jím polský prezident Andrzej Duda, jenž ve svém projevu rázně odmítl hlasy z některých západoevropských zemí požadující co nejrychlejší uzavření příměří. „Chci jasně říci, že pouze Ukrajinci mají právo rozhodovat o svém osudu. Nic nebude rozhodnuto o vás bez vás,“ prohlásil Duda a dočkal se ovací ve stoje.
Jeho vystoupení je logickým pokračováním nadstandardních vztahů mezi Polskem a Ukrajinou. Pečlivě volená slova odkazují na ústavu Polsko-litevské unie i trauma z období po druhé světové válce, kdy se Polsko stalo obětí dělení Evropy na sféry vlivu. „Tato slova nezazněla náhodou. Poláci vědí, co to znamená, když se rozhoduje o ‚nás bez nás‘ a nechceme připustit, aby se to stalo i na Ukrajině,“ vysvětluje Maciej Ruczaj.
V podvědomí západních elit podle něj od 17. století přežívá dělení Evropy na moderní Západ a zaostalý Východ, kterému dominuje Rusko. „Je to mocnost jiná a trochu děsivá, ale je třeba se k ní chovat s respektem. A mezi Berlínem a Moskvou je beztvará masa menších národů, které si nezaslouží samostatnou existenci,“ myslí si ředitel Polského institutu v Praze.
Pro Poláky, Čechy, Ukrajince či Bělorusy je proto nutné s touto představou bojovat. „Je existenční nutností, abychom v prostoru mezi Tallinnem, Záhřebem a Bukureští dokázali budovat propojení na ose sever - jih, protože když se sami nějakým způsobem nezorganizujeme, tak to za nás udělají jiní,“ poukazuje Ruczaj na polskou iniciativu Trojmoří.
Příběh Polsko-litevské unie, pod kterou v 16. a 17. století spadala i rozsáhlá území Ukrajiny a Běloruska, podle něj ukazuje, že země východní Evropy mají vlastní svébytnou historii, která není historií Ruska. Vědomí společného nepřítele dnes pomáhá urovnávat staré křivdy mezi Poláky a Ukrajinci, o něž ve společných dějinách není nouze.
„V posledních letech, v konfrontaci s rostoucím moskevským imperialismem mají Poláci, Litevci, zástupci svobodného Běloruska a Ukrajinci tendenci zdůrazňovat to, co nás kdysi spojovalo a momenty spolupráce, které v tomto prostoru byly nejšťastnějšími okamžiky dějin,“ dodává Maciej Ruczaj.
Proč Polsko tlačí na co nejrychlejší vybudování rychlého železničního spojení mezi Varšavou a Kyjevem? Jak vnímá ruské obviňování, že si chce ukousnout kus západní Ukrajiny? A jak ruská agrese posílila úlohu Polska v prostoru střední a východní Evropy? To vše se dozvíte v podcastu Kontext.
