Úpravu zákona odsoudila opozice a ochránci lidských práv a znepokojení nad ní vyjádřil i komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks. Podle kritiků změny omezují základní lidská práva. „Jde o pokus zavřít ústa Polkám a Polákům, kteří nejsou spokojení s vládou,“ citoval list Gazeta Wyborcza mluvčí menší neparlamentní strany Razem Dorotu Okovou.
Podle dosavadní právní úpravy měli přednost organizátoři, kteří oznámili konání akce na daném místě jako první. Podle změněného zákona mohou úřady jakékoli shromáždění zakázat, jestliže státní orgány nebo katolická církev budou chtít na stejném místě a ve stejné době uspořádat své akce.
Normativní akt rovněž zavádí pojem „periodické shromáždění“, což jsou manifestace konané na stejném místě a ve stejný den nejméně čtyři roky po sobě nebo tři roky po sobě, pokud jsou organizovány v den státního svátku. I tyto události budou mít přednost před politickými a občanskými iniciativami.
Polský ombudsman Adam Bodnar před schválením uvedených změn zákona varoval už v úterý. Podle něj budou v rozporu s ústavou i s normami mezinárodního práva, které upravují svobodu shromažďování.
Krok PiS se nelíbí ani komisaři Muižnieksovi. „Tyto změny povedou ke zbytečnému a nepřiměřenému omezení práva velké části obyvatelstva užívat svého práva svobodného shromažďování, což bude v rozporu s článkem 11 Evropské úmluvy o lidských právech,“ prohlásil podle agentury AFP.
