V hlavním městě se konaly hned tři velké pochody najednou: nacionalistů, antifašistů a občanský, čili protivládní, kterého se podle pořadatelů účastnilo na sto tisíc lidí.
„Není nezávislosti bez demokracie,“ zdůraznil na této demonstraci bývalý polský prezident Bronislaw Komorowski.
Ministr vnitra Mariusz Blaszczak po skončení varšavských demonstrací novinářům řekl, že podle policejního odhadu se (nacionalistického) pochodu nezávislosti zúčastnilo 75 000 lidí, protifašistické manifestace asi 900 lidí a občanské demonstrace 10 000 lidí. Organizátoři z řad občanského Výboru na obranu demokracie a opozice odhadli počet účastníků na 60 000. A nacionalisté tvrdili, že shromáždili v ulicích 100 000 lidí.
V minulosti docházelo v Polsku při oslavách nezávislosti k potyčkám pořádkových sil s nacionalisty, napadeno bylo i ruské velvyslanectví. Až na výbuchy dělbuchů a petard ale policie hlásila klid. „Nedošlo k vážnějším incidentům, nikoho jsme nezadrželi,“ řekl mluvčí varšavské policie Mariusz Ciarka.
Výročí jako příležitost ke shromáždění krajní pravice
„Nechceme tu muslimy!“ nebo „Smrt nepřátelům vlasti!“, skandovali nacionalisté, kteří také spálili ukrajinskou vlajku a volali po vrácení Vilniusu a Lvova; tato města byla součástí předválečného Polska, nyní patří Litvě, respektive Ukrajině. Největší nadšení ale podle televize TVN 24 vyvolalo spálení vlajky s logem facebooku, označeného za symbol nadvlády velkých korporací a globální cenzury.
Odpůrci nacionalistů se shromáždili pod transparenty „Bílé Polsko jen v zimě“ či „Fašisté, pryč z ulic“, k přímému střetu však nedošlo.
Agentura AP poznamenala, že každoroční rituál oslav polské nezávislosti ve Varšavě bývají jedním z největších shromáždění krajní pravice v Evropě, účastníci se hlásí k odkazu radikálních organizací z 30. let, vyznačujících se zuřivým antisemitismem. K tehdejším vlasteneckým heslům typu „Bůh, čest, vlast“ v posledních dvou letech přidávají protiimigrační slogany typu „Polsko pevností Evropy“ či „Být Polákem, být katolíkem je výsada a čest“.
Polsko si připomíná obnovení nezávislosti země po více než století záborů a panování cizích velmocí: 11. listopadu 1918, kdy Německo podepsalo příměří končící první světovou vládu, ve Varšavě převzal vojenskou moc velitel polských legionářů Józef Pilsudski, propuštěný krátce předtím z německého vězení a vypravený do vlasti zvláštním vlakem z Berlína. Polsko se pod jeho vedením poté zhostilo úlohy nárazníku mezi bolševiky v Rusku a revolucionáři v Německu.
